Softwarové právo

Poslední dobou se ve své praxi více setkáváme s požadavkem na úpravu smlouvy pro agilní způsob vývoje a dodání softwaru, lépe řečeno vývoj a implementace některou z forem agilní metodiky. Následující článek si tedy klade za cíl poukázat na vybrané právní aspekty tohoto trendu v oblasti informačních technologií.

Nejvyšší soud vydal v roce 2014 rozsudek (23 Cdo 2654/2013), ve kterém potvrdil oprávněnost nároku na odměnu za servis ve formě paušální odměny, přestože žádný „hmatatelný“ servis poskytnut během fakturačního období nebyl. Tento článek tedy objasní skutkové okolnosti tohoto případu, které nejsou v praxi neobvyklé, a poukáže na zá…

V minulé části miniseriálu o problémech veřejných zakázek v IT jsem se věnoval možnému pochybení zadavatele při definici požadavků na typ licence a pochybením při vymezení funkcí softwaru. Zmínil jsem se také o problematickém požadavku na neomezenou odpovědnost za škodu a upozornil jsem na řešení v podobě úschovy zdrojových kódů. Nyní se budu věnovat…

V rámci svých přednášek s tématikou softwarových smluv se v souvislosti s veřejnými IT zakázkami často setkávám s otázkami na možné pochybení zadavatele při definici požadavků na typ licence, pochybení při vymezení funkcí softwaru, problematický požadavek na neomezenou odpovědnost za škodu či požadavky na customizaci či servis softwaru. Ze strany veřejných…

V praxi se lze občas setkat s požadavkem firem na financování softwarových licencí (včetně OEM licencí) v rámci pořizování nového hardwaru a softwaru, a to formou finančního či operativního leasingu. Celý problém tohoto způsobu financování nákupu softwaru spočívá ve střetu ustanovení licenčních podmínek o zákazu užití softwaru třet…