Zpřístupnění díla prostřednictvím Internetu

Autor: Mgr. Martin Sýkora | Vloženo: 23. 4. 2009 12:58 | Přečteno: 9164X

Každý tvůrce či modifikátor obsahu webové stránky stojí na začátku své práce před rozhodnutím, zda vytvořit originální obsah stránky, či zda si „vypůjčit“ díla již zhotovená. Tento článek si klade za úkol vysvětlit, jakým způsobem dochází k užití autorsky chráněného díla ve specifickém prostředí Internetu a jakými prostředky se dotčený autor může bránit. Příští článek pak bude pojednávat o způsobech, jak tyto díla využívat v souladu se zákonem prostřednictvím tzv. licencí.

Rozhodne-li se tvůrce či modifikátor obsahu webové stránky striktně pro vytvoření originálního obsahu (či originální úpravy stránky), stojí před ním bezpochyby komplikovaný úkol, neboť například i pouhým zkopírováním již existujícího, vytvořeného obrázku z jiné internetové stránky, nejspíše porušuje něčí autorská práva. Naprostá většina tvůrců obsahu webové stránky se tak (často i nevědomky), podřadí pod druhou skupinu, která si tvorbu usnadní prostřednictvím již existujícího obsahu jiné (konkurenční) webové stránky. Tímto jednáním však dochází k zásahu do majetkových práv původního autora a dle autorského zákona měl by tak měl mít tvůrce nové webové stránky udělen souhlas s užitím autorova díla.

Úprava užití díla mimo jiné stanoví, že autor má právo udělit jiné osobě smlouvou (licencí) oprávnění k výkonu práva dílo užít. Bez tohoto svolení má pouze autor právo například na rozmnožování díla, jeho pronájem, půjčování, vystavování či jeho sdělování (zpřístupnění) veřejnosti.  Výčet tohoto užití díla není uzavřen (je pouze demonstrativní) a nelze tak do budoucna vyloučit i další způsoby nakládání s autorským dílem, které v současné době nemusí být obvyklé, či dokonce známé. Zpřístupnění autorsky chráněného díla prostřednictvím Internetu lze chápat jednak jako rozmnožování díla a jednak pod sdělování díla veřejnosti.

 

Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to libovolnými prostředky a v jakékoli formě. Nahraje-li tedy tvůrce na své webové stránky dílo autorsky chráněné, dojde, dle platného znění autorského zákona, k jeho rozmnožení. Není podstatná doba, kterou stráví chráněné dílo v našem počítači, popřípadě serveru, neboť půjde o dočasné zhotovení díla. O nepřímou rozmnoženinu může kupříkladu vzniknout konverzí videa, či hudby. Zkonvertujeme-li tedy AVI do MPEG formátu, z technického hlediska o stejná díla nepůjde, z právního však ano.

 

Při sdělování díla dochází ke zpřístupňování díla veřejnosti takovým způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.  Při takovém zpřístupňování díla prostřednictvím Internetu dochází k opakovanému rozmnožování díla. V okamžiku, kdy jsou data nahrána do paměti počítače, který je připojen k Internetu a slouží jako server, dochází ke zpřístupňování díla veřejnosti. Zároveň na tomto serveru vznikne rozmnoženina, neboť jinak si nelze z technického hlediska představit zpřístupnění díla prostřednictvím internetové sítě. Při následném zpřístupnění tak existuje rozmnoženina jednak na tomto serveru a jednak rozmnoženina, která vznikne v počítači koncového uživatele. Jde o rozmnoženiny souborů, které si koncový uživatel sám stáhl, popřípadě o rozmnoženiny, které (byť i jen dočasně) vznikají v přenosovém systému nezávisle na vůli uživatele. Jde o tzv. technické kopie, které spadají do výjimek a omezení práva autorského (o technických kopiích podrobně pojednává článek Výjimka z ochrany autorského díla - Volná užití ( III. )

 

Dochází zde tedy k souběhu dvou institutů, pod které je možno podřadit zpřístupnění díla prostřednictvím informačních sítí. Tento fakt může mít následky v souvislosti se získáváním souhlasu k užití díla – licence. Pokud bychom považovali zpřístupnění díla veřejnosti za ony dva zmíněné akty užití díla, bylo by nutno, v rámci získání licence, obdržet souhlasy dva. Panuje však všeobecná shoda v tom, že v tomto případě půjde toliko o jeden akt, a sice o sdělování díla veřejnosti. Toto sdělování ve své podstatě zahrnuje rovněž rozmnožování díla, jelikož si nelze přestavit sdělování bez toho, aby byla zároveň vytvořena kopie a došlo tak jeho rozmnožování. Souhlas k užití díla – licenci tedy postačí získat pouze ke sdělování díla veřejnosti. Tento souhlas pak bude obsahovat zároveň licenci k rozmnožení díla v rozsahu nutném pro jeho zpřístupnění veřejnosti. O úpravě licencí, způsobech jejich získání a případných sankcích při jejich porušení bude pojednávat následující článek.

Obrana autora (či jiné oprávněné osoby)
Autor se může samozřejmě výše popsanému zásahu bránit a uplatnit svá práva vůči komukoliv, kdo do jeho práv neoprávněně zasahuje. Na autorovi (či jiné oprávněné osobě) pak zůstává, aby tento zásah do svých práv dokázal. Takovýto zásah může představovat jakákoliv úprava díla, které je autorským zákonem chráněno.        O tom jaké dílo je v Internetové prostředí chráněno pojednává článek Definice díla v prostředí Internetu ( I. ), výjimky z této ochrany pak popisují články Negativní vymezení díla v prostředí internetu ( II. ) a Výjimka z ochrany autorského díla - Volná užití ( III. ).

Například v případě neoprávněného zpřístupnění a následného stažení například hudby ve formátu MP3 prostřednictvím Internetu nedochází ke zmenšení existujícího majetku poškozeného, neboť v tomto případě nahrávka zůstává i nadále na serveru. Počítá se tedy s ušlým ziskem, který vychází z počtu ilegálně stažených nahrávek. Autor se rovněž může, místo skutečně ušlého zisku, domáhat náhrady ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem.

V případě, že se autorovi (či oprávněné osobě) podaří prokázat porušení některého z jeho práv, musí dále specifikovat utrpěnou škodu, která může být rozdělena na:

a)      skutečnou škodu – tou se rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného ve srovnání se stavem, který zde byl před způsobením škody. Představuje rovněž to, co bylo nutno vynaložit, aby byl obnoven původní stav a náklady vynaložené na odstranění následků škody.

b)      ušlý zisk – tento je představován tím, co poškozenému v důsledku způsobení škody ušlo. Tedy takovou majetkovou újmou spočívající v nerozmnožení majetku, kterou by bylo možno se zřetelem k pravidelnému běhu věcí očekávat

 

Stejně jako právo na náhradu škody rovněž i právo na vydání bezdůvodného obohacení zůstává nedotčeno.  Samotný autorský zákon říká, že výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. Bezdůvodným obohacením je i majetkový prospěch, získaný z nepoctivých zdrojů. Pod toto ustanovení tak můžeme subsumovat rovněž neoprávněné užívání autorského díla, při kterém k bezdůvodnému obohacení dochází.

 

Odpovědnost poskytovatele obsahu

Poskytovatelem obsahu je právě tvůrce či modifikátor obsahu, který si dílo nebo jeho část „půjčí“ a umístí jej na své webové stránky.

Tato odpovědnost vychází z primárního porušení autorského práva, neboť tento zpřístupňuje autorsky chráněné dílo veřejnosti. Konkrétně se tak dopouští neoprávněného (nepovoleného) užití díla jeho sdělováním veřejnosti. Autor či jiná oprávněná osoba tak může uplatnit výše uvedené nároky. V souhrnu je bude jednat o:

a)      zvláštní práva a sankce podle autorského zákona;

b)      nárok na náhradu škody a

c)    nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle autorského a občanského zákona.

Ze zvláštních práv je pak nevýznamnější nárok na:

d)     odstranění následků zásahu do autorova práva (zde se konkrétně bude jednat o stažení neoprávněně zpřístupněného díla, včetně stažení z obchodování s ním a jeho zničení);

e)      odměna z ušlého zisku, kterou by býval obdržel za udělení licence k nakládání s dílem a

f)      bezdůvodné obohacení, které bude činit dvojnásobek odměny obvyklé za získání licence.

Závěr

 

Ve snaze zjednodušit si práci (nejen) s tvorbou webových stránek může jejich tvůrce narazit na zákonem chráněné zájmy autora či jiné oprávněné osoby. Využitím cizí práce (cizího díla) při tvorbě webových stánek totiž dochází k zásahu do autorových práv, který se tak může účinně bránit výše popsanými postupy. Způsob, jak případnému postihu předejít řeší dohoda s autorem ve formě licenčního ujednání, o kterém bude pojednáno v příštím článku.

\r\n

 

Autor: Mgr. Martin Sýkora

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde je vedoucím projektu www.uschovy.cz a dále se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.