Zákaz konkurence II. - obchodní vztahy
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 31. 3. 2008 16:48 | Přečteno: 11430XToto druhé pojednání o zákazu konkurence bude věnováno obchodním vztahům. Často jsou obchodní vztahy postavené na vzájemné důvěře a na sdělení důvěrných informací nebo know-how. Obchodní smlouvy již méně často pak mají ošetřený zákaz konkurence, ať již během trvání obchodního vztahu nebo po něm.
Zákaz konkurence v obchodních vztazích
V rámci obchodní vztahů (smlouvy o obchodním zastoupení, smlouvy o vytvoření nebo o servisu a údržbě SW, smlouvy o poradenství apod.) by mělo být vždy pamatováno na zákaz konkurence. Firma nemá zájem na tom, aby její smluvní partner podporoval ať už svými informacemi, které získal v rámci tohoto vztahu nebo svou odbornou činností konkurenční subjekt nebo aby se sám takto konkurenčně choval. K zamezení toho nežádoucího jevu slouží smluvně definovaný zákaz konkurence.
Konkurenční doložku obchodní zákoník předvídá pouze u smlouvy o obchodním zastoupení, smlouvy o prodeji a nájmu podniku, a ta má vlastní neměnná (pod sankcí neplatnosti) pravidla – „obchodní zástupce nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného.“
Obsahem zákazu konkurence např. mezi objednatelem servisních služeb týkajících se SW a poskytovatelem těchto služeb, by mohlo být následující ustanovení:
Nekalou činností je jednání poskytovatele během trvání tohoto vztahu a 72 měsíců po jeho skončení na území České republiky nebo s přímými dopady na území České republiky, jímž může:
a) poskytovatel ohrozit nebo porušit právo nebo oprávněný zájem objednatele, např. přímou nebo nepřímou účastí na podnikání nebo jiné činnosti osoby, která je v konkurenčním vztahu k objednateli, a to bez předchozího písemného souhlasu objednateli;
b) poskytovatel ohrozit nebo porušit právo třetí osoby, která je nebo může být v takovém právním vztahu k objednatel, že by ohrožení nebo porušení jejího práva mohlo mít přímý nebo nepřímý důsledek pro tento právní vztah; např. právo objednatele, investora nebo osoby, která je smluvní stranou objednatele v obchodní nebo jiné věci.
Nekalou činností je dále zejména:
a) zneužití činnosti, jejího výsledku nebo podkladu pro vlastní potřebu poskytovatele nebo jiné k tomu neoprávněné osoby, a to bez ohledu na to, jde-li o obchodní tajemství objednatele nebo o jeho důvěrnou informaci;
b) uplatnění vlastního soutěžního zájmu nebo soutěžního zájmu třetí osoby na úkor objednatele nebo jiné osoby, která je v právním vztahu k objednateli a jejíž újmu by mohl objednatel pocítit jako újmu vlastní;
c) činnost, kterou by poskytovatel mohl naplnit pojmové znaky nekalé soutěže nebo nedovoleného omezování soutěže či jednání v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku;
d) uzavření jakéhokoliv vztahu se zákazníkem objednatele, jehož předmět by byl konkurenční ve vztahu k činnosti objednatele;
e) parazitování na dobré pověsti, názvu nebo obchodní firmě anebo na jiném označení objednatele.
a to během trvání tohoto vztahu a 72 měsíců po jeho skončení na území České republiky nebo s přímými dopady na území České republiky.
Dále se poskytovatel zavazuje, že po dobu trvání této smlouvy a po dobu 72 měsíců od ukončení této smlouvy se nebude podílet na analýze, vývoji, úpravách, údržbě ani dalších činnostech souvisejících s tvorbou softwaru, které by na trhu mohly konkurovat softwaru objednatele.
Poskytovatel se zavazuje za porušení shora uvedených povinností zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši …….........,-Kč, a to za každý případ. Smluvní pokuta je splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě. Náhrada škody v celé výši není smluvní pokutou dotčena.
Každopádně je vhodné dodržet určitá pravidla při úpravě zákazu konkurence:
a) definice konkrétní činnosti, která se zakazuje (zaměstnání, obchodní vztahy, podíl na základním kapitálu)
b) určení časové působnosti zákazu konkurence (např. měsíce, roky, neomezeně)
c) určení místní působnosti zákazu konkurence (např. kraj, ČR, Evropská unie)
d) určení osobní působnosti zákazu konkurence (osoby v konkurenčním postavení, osoby nabízející shodné či obdobné zboží nebo služby)
e) přiměřenost sankcí, zejména smluvní pokuty za porušení zákazu konkurence (měla by vždy odpovídat povaze možného porušení a hrozící škodě)
Není vhodné široké ani příliš úzké vymezení uvedeného obsahu zákazu konkurence.
Neplatost zákazu konkurence
I zákaz konkurence, zejména je-li doplněn sankcemi má své limity, které vyplývají z Listiny základních práva a svobod, konkr. práva na svobodné podnikání a práva na zaměstnání. Neplatnost příliš širokého zákazu konkurence plyne z judikátu Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 659/2005 ze dne 12. 7. 2006. Soud konstatoval, že „vymezení zákazu konkurence na zákaz výkonu činnosti v oblastech „obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce činnost, a zákaz prodeje „obdobných“ výrobků a zboží je široké a neurčité; nevymezení zákazu konkurence na určité území je nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání a v rozporu se zásadou rovnosti účastníků.“
Konkurenční doložka totiž přikazovala žalovanému zdržet se podnikatelské činnosti-obchodní činnosti v oblasti prodeje výrobků svým charakterem obdobným výrobkům, které nabízel zákazníkům v rámci výkonu své činnosti obchodního zástupce, a to po dobu 18 měsíců po zániku obchodního zastoupení, avšak bez jakéhokoliv územního omezení.
Závěr
Firmy by při uzavírání obchodních smluv neměly nikdy zapomínat na zakotvení povinnosti mlčenlivosti a rovněž zákazu konkurence. Porušení zákazu konkurence může být velmi poškozující aktivitou vůči každé firmě obchodně spolupracující s osobou, které poskytují klíčové informace nebo která tyto informace při své činnosti získá. Proto doporučujeme svým klientům preventivně přistoupit k takové ochraně před negativními dopady již v samotném textu smlouvy a odpovídajícím způsobem upravit mlčenlivost týkající se obchodního tajemství a důvěrných informací a současně s tím i zákaz konkurence a nekalé činnosti. Zákaz konkurence a mlčenlivost se vzájemně doplňují, proto by měly být upraveny vždy současně a doplněny sankcemi za jejích porušení.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.