Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Výjimka z ochrany autorského díla - Volná užití ( III. )

Autor: Mgr. Martin Sýkora | Vloženo: 22. 9. 2008 17:10 | Přečteno: 11616X

Užít dílo bez svolení autora je možné v případech výslovně stanovených autorským zákonem, přičemž takové užití nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Zcela zásadní a rovněž nejčastěji aplikovanou výjimku spojenou s užíváním díla v internetovém prostředí tvoří tzv. volná užití.

V případě volných užití se za (chráněné) užití nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Ono chráněné užití zde představuje v elektronickém světě nejčastěji rozmnožování díla, čímž se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě - tedy včetně té elektronické.

Pro to, abychom mohli naplno využít této autorskoprávní výjimky, je nutné vlézt se do poměrně striktních mantinelů vytyčených zákonodárcem.

V první řadě tedy bude muset jít o užití pro osobní potřebu. Tuto osobní potřebu je nutno chápat jako užití (rozmnožování, stahování) díla v soukromí uživatele pravidelně za účelem zábavy, studia, vzdělávání apod. Obecně platí, že do této soukromé sféry budou spadat rovněž osoby v rámci domácnosti (členové rodiny) či osoby blízké zhotoviteli rozmnoženiny (přátelé, individuálně určení hosté aj.). O osobní potřebu se tedy nebude jednat v případě, kdy je účelem užití díla potřeba ryze neosobní – tedy skupinová či obecně prospěšná mezi osobami bez pouta soukromí, či, jak bude dále uvedeno, právnickými osobami.

Současné znění autorského zákona definující volné užití hovoří, na rozdíl od úpravy předchozí, výhradně o osobní potřebě fyzické osoby. O volné užití se tak nebude jednat v případě, že toto aplikuje právnická osoba.

Výkon tohoto dovoleného užití díla však nelze připustit za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Tedy jednoduše řečeno o tuto výjimku se jednat nebude, je-li účelem dosažení zisku či jiná, byť nepřímá, výdělečná činnost (např. plnění pracovních úkolů kde dochází k další prezentaci díla veřejnosti). Dosahování přímého či nepřímého obohacení ze získaného díla (v internetovém prostředí jeho rozmnoženiny) by bylo jednoznačně neoprávněným užitím cizího majetku bez svolení majitele.

Při využívání výjimky, kterou nám poskytuje volné užití je nutno mít na paměti, že toto užití není právem a výsadou a že toliko stanoví podmínky, za kterých je určité jednání (např. stahování díla z internetu) vyjmuto z rozsahu ochrany autorských práv. Stojí-li totiž před volným užitím díla překážka v podobě jiného právního zákazu, nelze tento, s poukazem na institut volného užití, obejít. V praxi se nejčastěji bude jednat o technické prostředky ochrany práv na rozmnoženině díla, kterým autorský zákon přiznává zvláštní ochranný režim. V předchozí úpravě do práva autorského zasahoval pouze ten, kdo pomůcky zamýšlené k odstranění prostředků k ochraně práv vyvíjel (šlo např. o generátory elektronických klíčů – tzv. keygen). Dle nové autorskoprávní úpravy do těchto práv zasahuje rovněž jejich uživatel jejich aplikováním (prolamováním prostřednictvím těchto generátorů). Je otázkou zda-li půjde o volné užití v případě, kdy se ke koncovému uživateli dostane produkt již kompletně zbavený ochrany, tedy bez nutnosti obcházet ochranu. Dle mého názoru bude v tomto případě rozhodovat (s)vědomí koncového uživatele o tom, zda bude vědět, že dílo bylo chráněno technickými prostředky ochrany práv či nikoliv.

Další zákonné omezení představuje výčet předmětů, které jsou z volného užití vyloučeny. V internetovém prostředí má relevanci zejména počítačový program, elektronická databáze a záznam audiovizuálního díla pořízený při jeho provozování či přenosu. Volné užití v případě počítačového program a elektronické databáze by představovalo neúměrnou újmu oprávněných zájmů jejich autorů. Záznamem audiovizuálního díla pořízeného při jeho provozování či přenosu se nejčastěji rozumí dnes již dobře známé natáčení v kině. Nejslavnějším případem u nás se stalo pořízení filmu Simpsonovi ve filmu při premiéře v Českobudějovickém kině. Tento kinorip, jak se tyto nahrávky také nazývají, se navíc stal, vzhledem k hromadné celosvětové premiéře, nejspíše prvním kinoripem Simpsonových ve filmu na světě a jako takovému se mu dostalo náležité pozornosti i v zahraničí.

Tyto „vyloučené“ rozmnoženiny tedy může fyzická osoba užívat pouze se souhlasem autora, případně vykonavatele majetkových autorských práv uděleným smlouvou.

 

Co se specifického internetového prostředí a volných užití týče, je nutné rovněž dodat, že bude velice záležet na způsobu, kterak se koncový “zájemce o volné užití” k dílu dostane. Většina dnešních systémů určených ke stahování souboru je totiž postavena na bázi peer-to-peer (tedy rovný s rovným). Tyto systémy tedy umožňují zhotovení rozmnoženiny (rozuměj stáhnutím ze serveru či od jiného uživatele) pouze za současného sdělování tohoto nebo jiného díla veřejnosti, čímž dochází k užití díla ve smyslu autorského zákona a v případě, že se tak děje bez svolení autora, jedná se o zásah do autorských práv. V případě nejběžnějších torrent souborů či DC++ klienta totiž koncový uživatel zároveň toto dílo zprostředkovává a tedy i sděluje veřejnosti. Rozdílná situace by nastala v případě, že by toto dílo nebylo dále zprostředkováváno – tedy stažením z FTP serveru, příp. z některého z veřejně dostupných upload serveru jako Rapidshare apod.

 

Závěr

 

Užití autorského díla v prostředí internetu bez souhlasu autora je tedy v zásadě možné za podmínek stanovených pro tzv. volné užití díla. Toto užití tedy musí být pro osobní potřebu fyzické osoby bez přítomnosti dosažení přímého či nepřímého prospěchu s vyloučením předmětů jako počítačový program či elektronická databáze. 

 

 

Autor: Mgr. Martin Sýkora

Autor působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.