Vstup investora do firmy V. – ROFR, Call a Put opce, Drag a Tag along

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 8. 1. 2025 16:15 | Přečteno: 101X

Pátý díl série o akvizicích z právního pohledu je věnován pojmům, které jsou obvyklou součástí smluv mezi investorem a prodávajícím, a to v případě, že nedochází k akvizici 100 % podílu v cílové firmě. Jde tedy o situace, kdy investor se snaží dosavadního společníka ještě po určitou časově vymezenou dobu udržet ve firmě s tím, že tento čas investor využije k manažerskému převzetí firmy, udržení a rozvoji obchodních vztahů, optimalizaci nákladů a zvýšení zisků. Na konci tohoto vymezeného období dojde obvykle k převodu zbývajícího podílu společníka na investora. V tomto časovém úseku od prvního nabytí podílu investorem až po 100 % ovládnutí cílové společnosti může nastat celá řada situací, kdy bude nutné či výhodné podíl nabýt dříve nebo převést na dalšího investora. A k objasnění těchto situací má přispět i tento článek. 

ROFR neboli předkupní právo 

ROFR (right of first refusal) neboli předkupní právo obou smluvní stran bývá stanoveno jak ve prospěch investora, tak původního společníka. Předkupní právo se uplatní u záměru jednoho ze společníků prodat svůj podíl třetí osobě, tedy u externího převodu. Podstatou ROFR je povinnost nabídnout podíl nejprve druhému společníkovi k odkoupení, a to za předem definovaných podmínek. Jednou z těchto podmínek je lhůta pro uplatnění ROFR druhým společníkem. Pokud toto právo je uplatněno, pak mají společníci povinnost uzavřít smlouvu o převodu podílu na druhého společníka ve stanovené lhůtě. Pokud však společník, který předkupní právo uplatnil smlouvu (většinou vzorovou) neuzavře, pak je pro tento případ většinou stanovena sankce a zejména může druhý společník bez dalšího převést podíl na externího nabyvatele. Doporučujeme stanovit lhůtu, ve které je nutné převod externímu nabyvateli realizovat, tak aby možnost převodu neplatila nepřiměřeně dlouho. Po marném uplynutí této lhůty, bude platit pro společníky opět povinnost nabídnout podíl druhému společníkovi při snaze o externí převod. 

 

Call a Put opce neboli nabytí zbývajícího podílu investorem 

Call opce umožňuje investorovi po určité době koupit zbývající podíl v cílové společnosti, a to za určitých předem daných podmínek, zejména cenových. Uplatněním call opce tak dochází k dokončení akvizice. Smlouva společníků obsahuje i postup jakým investor call opci uplatní, kdy je zejména definována vzorová smlouva (SPA) pro koupi zbývajícího podílu. Za velmi důležité je pak vymezit určení ceny zbývajícího podílu (tzv. opční cena), kdy tato může být a často bývá odvozena od hospodářských výsledků společnosti (včetně uvedení minimální ceny), ve které ještě působí (většinou na pozici člena statutárního orgánu) dosavadní společník. V případě, že investor využije v tzv call období (časově omezené období pro uplatnění call opce) call opci, pak je povinen dosavadní společník podíl prodat investorovi a při porušení této povinnosti je povinen jemu uhradit odpovídající smluvní pokutu. 

Put opce naopak umožňuje dosavadnímu společníkovi nabídnout k odkoupení svůj obchodní podíl s tím, že investor je povinen dle stejných podmínek jako je u call opce tento podíl nabýt. Put opce se často stanoví jako možnost dokončení akvizice (v rámci put období) krokem dosavadního společníka po uplynutí call období. 

V obou případech je určen termín pro vypořádání opcí, a to tak, že obě strany jsou povinny zajistit, aby nejpozději do předem stanoveného dne byla přijata všechna rozhodnutí příslušných orgánů společnosti a podniknuty všechny další nezbytné korporátní kroky pro vypořádání opce. 

 

Drag-along a Tag-Along neboli vynucený převod zbývajícího podílu na dalšího investora 

Dalším institutem, který je obvyklou součástí akvizic je tzv. Drag-along neboli právo investora požadovat po druhém společníkovi, aby v případě zájmu nového investora, prodal současně s investorem svůj podíl i druhý společník. Jde tak o vynucený prodej zbývajícího podílu na dalšího investora, a to za předem definovaných podmínek. Smyslem tohoto oprávnění je, že pokud po úvodní částečné akvizici (první tranši) se v čase, kdy společnost nadále funguje za účasti dosavadního společníka a investora se objeví další investor, tak investor by měl mít nástroj k tomu donutit dosavadního společníka k prodeji všech podílů novému investorovi. Dosavadní společník by měl tento převod ovšem podstoupit pouze za předpokladu, že cena prodeje připadající na velikost podílu stejná jako u druhého společníka, ne však menší než je maximální opční cena.  

Oznámení o výkonu práva Drag-along musí být připojena alespoň indikativní nabídka nového investora na odkup předmětných podílů a také transakční dokumentace. Dosavadní společník by měl mít i možnost se účastnit vyjednávání podmínek s novým investorem. 

Na druhou stranu se může stát, že nově příchozí investor nebude chtít nabýt oba podíly dosavadních společníků a investor neuplatní vůči dosavadnímu společníkovi Drag-along oprávnění. V takovém případě dosavadní společník by měl mít právo setrvat ve společnosti za podmínek, že nový investor přistoupí na všechny pravidla definované v SHA nebo mít možnost uplatnit Tag-along, tedy požadovat, aby byl i jeho podíl součástí transakce za předem definovaných zejména cenových podmínek. 

I zde by pro případ porušení povinnosti plynoucí s oprávnění Drag-along či Tag-along by měla být stanovena odpovídající sankce, která by druhou stranu dostatečně motivovala k postupu dle sjednaných pravidel. 

 

Závěr 

Závěrem lze uvést, že všechny výše uvedené nástroje v rámci akvizice jsou významné ať už pro její dokončení nebo i pro změnu v podobě nově přistoupivšího investora. Z praxe je známo, že tyto situace, kdy lze uvedené nástroje efektivně využít jsou obvyklé a prosto i smlouva SHA by měla je dostatečně podrobně definovat. Cílem je, aby došlo ve všech uvedených případech k vypořádání transakcí dle představ všech zainteresovaných stran a společnost nebyla paralyzována v rámci interních či externích převodů 

JUDr. Lukáš Jansa, jansa@lawyer.cz  

společník advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři. Je spoluautorem odborných publikací „Softwarové právo“ a „Internetové právo“. Věnuje se mimo jiné obchodnímu právu a akvizicím.