Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

TDM výjimka a výhrada z ní ve světle trénování jazykových modelů generativní umělé inteligence – část III.

Autor: JUDr. Jiří Čermák | Vloženo: 3. 9. 2025 12:43 | Přečteno: 46X

Jak bylo uvedeno už v prvním díle této série, obecná TDM výjimka podléhá tzv. výhradě práv (opt-out). Nositelé práv mohou ve vhodné formě vyjádřit, že si nepřejí, aby jejich díla byla pro účely TDM využívána, a tím využití pro TDM zakázat. Ovšem nabízí se otázka, jakou formu a povahu musí mít výhrada z TDM výjimky, aby byla účinná. A právě touto otázkou se budu zabývat v tomto třetím díle.

4.3       Jakou formu a povahu musí mít výhrada (opt out) z TDM výjimky, aby byla účinná?

Výhrada z TDM výjimky (opt out) má v praxi různé formy i povahu.

Z hlediska formy bývá výhrada v praxi buď vyjádřena prostým jazykem v textové části webu (například „rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle ustanovení § 39c autorského zákona je zakázáno“), nebo může mít podobu strojově čitelného příkazu či jiných metadat připojených k obsahu[1], která by měl software provádějící TDM rozpoznat a takto označený obsah z procesu analýzy vynechat.

DSM směrnice ani autorský zákon podobu nebo formální náležitosti výhrady neupravují. DSM směrnice pouze vyžaduje, aby byla provedena „vhodným způsobem“[2] a dále ve svých recitálech[3] upřesňuje, že výhrada může být u digitálního obsahu zpřístupněného online uplatněna pomocí „strojově čitelných způsobů“, tedy prostřednictvím technických opatření nebo metadat, případně běžným jazykem na samotné webové stránce či v jejích podmínkách užití. V ostatních případech může být výhrada učiněna jiným vhodným způsobem, jako je jednostranné prohlášení např. v tiráži knihy nebo časopisu, smlouvou a podobně.  

Německý soud ve věci Kneschke vs. LAION potvrdil, že výhrada z TDM výjimky (opt-out) může být učiněna nejen strojově čitelně, ale i v přirozeném (běžném) jazyce. Soud uvedl, že požadavek na „strojovou čitelnost“ podle § 44b odst. 3 německého autorského zákona (UrhG)[4] není absolutní – i výhrada vyjádřená v běžném jazyce může být za určitých okolností účinná, pokud je jasná, zjevná a srozumitelná pro uživatele i technologii. Zároveň však upozornil, že pro účinnost výhrady je důležité, aby byla snadno rozpoznatelná v době, kdy je obsah zpřístupněn veřejnosti. Soud tedy rozhodl ve prospěch širšího výkladu a připustil možnost účinné výhrady nejen technickými prostředky (např. metadaty), ale také prostým jazykovým vyjádřením (např. v podmínkách užití webu).

Co se povahy týče, může sahat od velmi obecné a hromadné výhrady až po výhradu zcela konkrétní, vztahující se pouze ke konkrétnímu dílu. Do první skupiny patří obecné výhrady ve znění například: „Zakazujeme využití jakýchkoliv děl z repertoáru autorů, které zastupujeme, pro účely učení AI.“ Takové prohlášení používají někteří kolektivní správci či jiní zástupci nositelů práv[5]. Určitou „zlatou střední cestu“ představuje výhrada vztahující se k veškerému obsahu zveřejněnému na určitých stránkách, například v rámci online zpravodajství[6]. Nejcílenějším typem je výhrada jednoznačně připojená jen ke konkrétnímu obsahu, například článku nebo fotografii.

Podle DSM směrnice ani výhrada v hromadné podobě není apriori vyloučena, i když o její účinnosti s ohledem na její neurčitost a neuchopitelnost (subjekt provádějící TDM reálně neví a často ani nemůže zjistit, k jakým konkrétním dílům se vztahuje) lze pochybovat.

O platnosti takové hromadné výhrady bude muset rozhodnout německý soud ve věcech GEMA vs. Open AI a Gema vs. Suno AI.[7]

GEMA, německý kolektivní správce k hudebním dílům, podala u zemského soudu v Mnichově[8] přelomovou žalobu na spol. OpenAI[9]za údajné porušení autorských práv použitím textů písní při trénování modelu ChatGPT. Později zažalovala i spol. Suno AI[10], protože dle tvrzení GEMA vytváří skladby, které se v melodii, harmonii i rytmu do značné míry shodují se světoznámými díly autorů jí zastupovaných.

Jde o první takovou žalobu významné kolektivní organizace proti poskytovateli generativní AI. Podle GEMA je jádrem sporu i účinnost výhrady z TDM výjimky (opt-outu), který GEMA údajně provedla za své členy v květnu 2022[11]. Klíčové bude, zda byla tato výhrada (opt-out) učiněna včas, dostatečně jasně a určitě a zda je hromadná výhrada k neurčitému okruhu děl platná. Vzhledem k raným fázím sporu nejsou o něm dostupné žádné další podrobnosti.

Závěr

Lze tedy shrnout, že výhrada z TDM výjimky může mít v podstatě libovolnou formu a není vyžadováno, aby byla provedena technickými prostředky a zcela postačí prostý jazyk. Zůstává nicméně otevřené, jak konkrétní musí být tato výhrada ve vztahu k obsahu (dílu), k němuž se má uplatnit. Zda musí být spojena s konkrétním dílem (článek, fotografie, kniha), či postačí výhrada k celému souboru či databázi děl (časopis, webová stránka, databáze), nebo dokonce zda je platná i zcela obecná a hromadná výhrada, jako je tomu v popsaném sporu GEMA vs. Open AI.

V posledním, čtvrtém díle této série se budu zabývat rozsahem výhrady z TDM výjimky. 

Autor: JUDr. Jiří Čermák, cermak@lawyer.cz | LinkedIn

Jiří je advokátem v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., kde se specializuje na právo informačních technologií (především na počítačové a softwarové právo, internetové právo a outsourcing informačních technologií) a právo duševního vlastnictví (zejména právo ochranných známek, autorské právo a mediální právo) a na související spory. Působil více než 21 let jako advokát a partner v mezinárodní advokátní kanceláři Baker McKenzie v Praze, kde vedl oddělení pro právo duševního vlastnictví a technologie. 

______________________________

[1] Například pomocí příkazů User-agent: * a Disallow: / v souboru robots.txt.

[2] Čl. 4 odst. 3 DSM směrnice

[3] zejména recitál 18

[4] Který implementuje čl. 3 a 4 DSM směrnice

[5] Například francouzský kolektivní správce SACEM na svých stránkách https://presse.sacem.fr/opt-out-en/?lang=en (navštíveno 4.7.2025)

[6] Například výhrada na serveru idnes.cz ve znění „Rozmnožování obsahu pro účel

y automatizované analýzy textů nebo dat dle ustanovení § 39c autorského zákona je bez souhlasu MAFRA, a.s. zakázáno.“ (https://www.idnes.cz/ucet/podminky-pouzivani) (navštíveno 4. 7. 2025)

[7] https://www.gema.de/en/news/ai-and-music/ai-lawsuit

[8] Landgericht München I

[9]V listopadu 2024

[10] V lednu 2025

[11] Samotné znění výhrady se nepodařilo nikde na stránkách GEMA dohledat a z prohlášení GEMA v tomto ohledu není zcela jasné.