Spor o doménové jméno kaufland.cz
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 3. 9. 2007 11:01 | Přečteno: 12453XNedávno byl ukončen před soudy I. a II. stupně spor ohledně domény kaufland.cz. V čem tento spor spočíval a jak dopadl?
Spor o doménu kaufland.cz
Na straně držitele domény a žalovaného stála společnost ha–vel internet s.r.o. (dále jen „ha-vel“)a na straně žalobce společnost Kaufland Česká republika v.o.s. (dále jen „společnost Kaufland“). Společnost Kaufland se domáhala vůči provozovateli internetových služeb – společnosti ha–vel jednak zákazu užívání domény kaufland.cz a dále převodu na společnost Kaufland. Argumenty společnosti Kaufland spočívaly ve vlastnictví ochranných známek jednak národních a jednak Společenství a dále pak v držení domén kaufland s národními koncovkami (např. .de, .pl). Na druhé straně na stránkách kaufland.cz nebyla nikdy umístěna funkční internetová prezentace jakéhokoliv produktu či služby společnosti ha-vel, resp. jiného subjektu, kterému by případně doména byla pronajata. Společnost Kaufland používala a používá dosud doménu kaufland-online.cz.
Z těchto okolností zřejmě společnost Kaufland usuzovala o spekulativní registraci doménového jména ze strany společnosti ha-vel, které ji bránilo v plnohodnotném způsobu formy prezentace jejího podnikání. Takové blokování domény považovala společnost Kaufland za nekalosoutěžní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěže a za parazitování na pověsti.
Společnost ha-vel se však bránila poukazem na neprůkaznost nekalé soutěže, absenci soutěžního vztahu mezi spornými stranami a tím i jednání v hospodářské soutěži, na pravidlo first come, first served a v neposlední řadě na nemožnost porušení práva na svobodné rozvíjení soutěžní činnosti pro odlišnost firmy společnosti Kaufland od znění doménového jména (tj. Kaufland Česká republika v.o.s a domény kaufland.cz).
Prvostupňový soud (Městský soud v Praze) rozhodl 24.10.2005 o povinnosti zdržet se užívání doménového jména a o převodu domény na společnost Kaufland. Soud dovodil z registrace domény jednak naplnění generální klauzule nekalé soutěže a dále nebezpečí vyvolání záměny s firmou společnosti Kaufland. Dále uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným je soutěžní vztah v širším slova smyslu. Společnost ha-vel proti tomuto rozhodnutí podala odvolání s použitím shora uvedené argumentace. Vrchní soud v Praze potvrdil 25.4.2007 rozsudek soudu prvého stupně a mimo jiné konstatoval, že „z uvedeného plyne, že pokud pak první žalovaný si právě uvedené označení - aniž je k prezentaci svých služeb jakkoli potřeboval a pro toto označení mu svědčil jakýkoli jiný právní důvod - registroval, vstoupil v soutěžní vztah s žalobcem, do jehož soutěžní pozice (dané mj. i možností snadného vyhledání jeho nabídky potenciálním zákazníkem na internetu) první žalovaný zasáhl a na jeho úkor získal svou soutěžní pozici v možnosti vlastní prezentace na internetu pod označením kaufland, zahrnující i možnost jen držet registraci jména pro sebe a případně se jménem disponovat jako předmětem obchodu. Okamžikem přihlášení označení "kaufland" u registrátora domén (správně subdomén v národní doméně) proto první žalovaný vstoupil v jednání hospodářské soutěže se žalobcem. Protože je také zcela jednoznačné, že označení bylo prvním žalovaným zvoleno k registraci úmyslně a v reakci na vstup žalobce na český trh, pak odvolací soud uzavřel, že toto jednání bylo jednáním v hospodářské soutěži dle § 44 odst. 1 ObchZ (generální klauzule nekalé soutěže – pozn. autora).“ Nekalou soutěž lze tak dovozovat i z ne přímo souvisejících skutečností a v širším kontextu. V rámci této žaloby mohla společnost Kaufland požadovat i přiměřené zadostiučinění v penězích. Dále Vrchní soud konstatoval, že soutěžní záměr společnosti ha-vel znamená vyloučení společnosti Kaufland z prezentace jeho služeb a nabídky na internetu v národní doméně pod označením kaufland, které veřejnost pro něho předpokládá, logicky očekává a se společností Kaufland i spojuje, neboť veřejnost řetězec obchodů žalobce nespojuje s přesným zněním jeho obchodní firmy, ale s dominantním prvkem této firmy a se zněním ochranných známek, jež je oprávněn užívat, tj. s označením Kaufland. Dále tento soud potvrdil, že společnost ha-vel neregistrovala doménové jméno v dobré víře, když ji chyběl jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a i časový moment registrace po vstupu žalobce na trh ČR svědčí pro úmysl znemožnit žalobci pro sebe označení využít k provozování své obchodní činnosti na internetu. Jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (např. ve známém a často citovaném rozhodnutí Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003) konstatováno a platí i zde, dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména může být jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména. Dále tento soud dovodil nebezpečí vyvolání záměny i parazitování na pověsti.
Závěr
Ze shora uvedeného lze dovodit několik právních závěrů týkající se registrace doménového jména a případného konfliktu s právy třetí osoby:
- nelze vždy dovozovat spekulativní registraci (registraci ve zlé víře) ze skutečnosti, že doménu si zaregistruje jiná osoba než ta, která vlastní ochrannou známku ke kmeni doménového jména. Ochranných známek shodných pro různé třídy může existovat vícero, stejně tak ochranná známka může být zapsána i přes kolizi s právy jiné osoby k danému označení (je však možné docílit jejího zrušení), ochranná známka v kombinované podobě ne vždy znamená neomezené právo zakázat užití označení v jiné souvislosti. Důvodů k tomuto závěru je tedy více.
- stejně tak může dojít ke kolizi práva subjektu z obchodní firmy a ochranné známky. V takovém případě opravdu platí first come, first served bez ohledu na skutečnost zda dříve byla registrována obchodní firma nebo ochranná známka. Pokud by společnost ha-vel měla registrovanou (byť i později) ochrannou známku kaufland např. pro realitní činnost nebo si založila společnost Kaufland ostravská realitní kancelář s.r.o. za účelem uskutečňování realitní činnosti, pak by její pozice byla daleko silnější a společnost Kaufland by zřejmě se svou žalobou neuspěla, jelikož soud vychází při rozhodování ze stavu zjištěného ke dni vyhlášení rozsudku. Samozřejmě by soud vycházel i z faktu, zda by takové úkony nebyly pouze účelovým jednáním.
- o naplnění generální klauzule nekalé soutěže (tzn. jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli) lze usuzovat, pakliže registrace a užívání domény má blokační charakter a není užívána v přímé souvislosti s podnikáním konkrétní osoby nebo držitel nabídne doménu k převodu oprávněné osobě.
- okamžikem registrace doménového jména se jakákoliv osoba dostává do soutěžního vztahu k osobě, které náleží práva na ochranu obchodní firmy (názvu) nebo ochranné známky. Stejně tak může dojít k jiné formě nekalé soutěže (blokování prezentace služby nebo výrobku spojeného s podnikající osobou).
Vzhledem k tomu, že registrace doménového jména může představovat zásah do práv třetích osob, doporučuji před tímto úkonem analyzovat tento potenciální zásah a možné právní dopady s tím spojené. Z dostupné judikatury lze usoudit, že soudy rozhodují (dlužno dodat, že většinou oprávněně) ve prospěch žalobců a nikoliv držitelů domén. A následky takových rozhodnutí mohou být finančně dosti nepříjemné.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou informačních technologií a databází, pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, EKONOM, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
