Softwarové pirátství ve firmě
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 13. 12. 2006 18:00 | Přečteno: 13408XSoftwarové pirátství nebo-li nelegální užití počítačových programů a databází ve firmě může být závažným problémem. Každý zaměstnanec i zaměstnavatel by si měli být vědomi své odpovědnosti za stav softwaru v užívaných počítačích.
Úvodem
Podle Sdružení výrobců komerčního softwaru BSA (Business Software Alliance) je u nás 40 % softwaru užíváno nelegálně. Lze předpokládat, že v komerční sféře toto procento bude nižší, jelikož i „softwarová čistota“ je vizitkou firemní kultury a podnikatelská sféra bývá obvykle finančně silnější než domácnosti. Ostatně trestněprávní stíhání vedení firmy nikdy její image nepozvedne.
Co spadá pod pojem nelegální užití software?
Co však spadá pod pojem nelegální užití software. Obecně lze říci, že nelegální užití softwaru se rovná užití počítačového programu či databáze (dále jen „software“) bez souhlasu oprávněné osoby. Terminologií autorského zákona užitím se rozumí užití softwaru formou:
a) rozmnožování (§ 13) - zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
b) rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny (§ 14) - zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině softwaru, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
c) pronájem originálu nebo rozmnoženiny (§ 15) - zpřístupňování softwaru ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny softwaru na dobu určitou.
d) půjčování originálu nebo rozmnoženiny (§ 16) - zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
e) sdělování díla veřejnosti (§ 18) - zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově a také způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.
to vše pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
Nejčastěji dochází k nelegálnímu užití softwaru jeho zkopírováním na nosič CD nebo přímo do počítače, a to bez řádné licenční smlouvy nebo v rozporu s touto smlouvou (např. instalace legálně pořízeného softwaru na vícero počítačích). Podmínkou naplnění pojmu nelegálnosti není instalace software v počítači, ale postačí „mít software ve skříni na CD“.
Pod porušení autorských práv je nutné ovšem zahrnout jak vytvoření nelegální kopie v počítači, tak i užití tohoto softwaru, protože dle autorského zákona má právo užít software má pouze vykonavatel majetkových práv (ten kdo je oprávněn udělit licenci) nebo ten kdo byl k tomu jinak oprávněn (např. licenční smlouvou).
Do stavu nelegálnosti softwaru se lze dostat rovněž tím, že dojde ke stáhnutí freewaru, který je určen pouze pro nekomerční užití, a následně je tento software užíván při plnění pracovních úkolů ve firmě.
Kdo nese odpovědnost?
Klíčovou otázkou samozřejmě je kdo nese odpovědnost za nelegální software instalovaný v počítači, který byl svěřen zaměstnanci k plnění pracovních úkolů. Odpovědnost z hlediska trestněprávního může nést pouze fyzická osoba, a to ta které bude prokázán úmysl nelegálním způsobem užít software. Touto osobou může být osoba odpovídající za software ve firmě, tzn. statutární orgán, správce sítě, zaměstnanec. Samozřejmě, že nelze odpovědnost dovozovat u počítačově negramotných osob, tudíž klíčová odpovědnost bude vždy na tom, kdo má ve firmě v kompetenci počítačovou vybavenost.
Nabízí se tak otázka zda užití softwaru zaměstnancem je trestné či nikoliv. Trestné je pouze úmyslné jednání. Samozřejmě není možné po každém zaměstnanci chtít, aby si ověřoval, zda software v počítači, který mu byl svěřen k práci je či není legální. Pokud by tedy zaměstnanec neměl ponětí o nelegálnosti softwaru, pak jeho odpovědnost by nebylo možné dovodit.
Jaké sankce hrozí?
Firma, u níž je nalezen nelegálně užitý software, bude ohrožena sankcemi jak v rovině trestněprávní, tak občanskoprávní. U trestněprávního postihu je potřeba prokázat úmysl protiprávním způsobem užít software a tím porušit autorské právo. Tento úmysl bude však ve většině případů evidentní z existence nelegální kopie softwaru, která nedbalostně vzniká jen těžko. Za trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 152 trestního zákona) hrozí pachateli peněžitý trest, propadnutí věci a odnětí svobody až na 5 let. Podstatné pro následné stanovení trestu je i nebezpečnost trestného činu pro společnost, kterou samozřejmě zvyšuje skutečnost, že nelegální software je užíván pro účely podnikání, ale rovněž i množství a celková hodnota nelegálního softwaru. Za průvodní negativní jev trestního řízení lze považovat i účast na výsleších u policejního orgánu a u soudu a zejména pak negativní dopad na dobré jméno firmy.
Občanskoprávní odpovědnost zahrnuje
a) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména
- omluvou,
- zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do autorského práva došlo;
b) přiznání práva uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
c) náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení podle občanského nebo obchodního zákoníku, přičemž autorský zákon stanoví výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s počítačovým programem aniž by získal potřebnou licenci. Tato výše činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
Jak se bránit nechtěnému softwarovému pirátství?
Firmy, které dbají na softwarovou čistotu, nejsou samozřejmě bez rizika. Většina invazí softwarové policie je na popud anonymních udání, a to především z řad zaměstnanců. Nelze se ubránit nelegální instalaci softwaru do počítače svěřeného zaměstnanci, který by se takto chtěl pomstít zaměstnavateli. Nicméně se lze dostatečnou smluvní úpravou takovým nechtěným jednáním bránit. Zaměstnanec by měl v pracovní smlouvě vzít na vědomí, že přebírá do své dispozice počítač, ve kterém je instalován pouze legálně získaný software a zavázat se žádný software do tohoto počítače neinstalovat, pokud by mu k tomu nebyl písemně zaměstnavatelem dán pokyn. V opačném případě by si zaměstnanec měl být vědom jak trestněprávní odpovědnosti, tak pracovněprávní (náhrada úmyslně způsobené škody, okamžité zrušení pracovního poměru). Obranou je také softwarový audit uvnitř společnosti, který by měl zvyšovat odpovědnost zaměstnanců. Dnes již samozřejmě existují programy, které tento softwarový audit provádějí pravidelným skenováním softwarů zaměstnanců.
Stejně tak se objevují i útoky konkurence, která se takto může pokusit o získání neoprávněné výhody (jestliže policie zabaví počítače, aby je prozkoumala, pak takový počin může snadno firmu paralyzovat). Těmto útokům lze jen těžko zabránit a jedinou obranou je tak legálnost užití softwaru. Orgány činné v trestním řízení by neměly vždy na základě každého anonymu radikálně postupovat zabavováním počítačů, ale pouze v případě, že okolnosti dostatečně nasvědčují spáchání trestného činu.
Závěr
Každá firma i zaměstnanci by se měli pod hrozbou výše uvedených následků chovat tak, aby autorská práva k softwaru nebyla porušena. Firmy by měli mít přehled o tom, jaký software je u nich užíván a měli by o každém softwaru (nejedná-li se např. o freeware) mít doklad o jeho legálním nabytí, tj. licenční smlouvu. Stejně tak by pracovní smlouvy měly obsahovat odpovídající úpravu nakládání se softwarem. Jen tak lze minimalizovat riziko negativních dopadů na fungování firmy.
Autor: Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor je zapsán v Národním registru poradců agentury CZECHINVEST.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
