Smlouva o analýze softwaru

Analýza softwaru je u většiny případů implementace složitějších systémů první fází předcházející vývoji, resp. customizaci softwaru dodavatele – IT firmy. Následující článek by měl zmínit důležitost smlouvy o analýze, co všechno by mělo být jejím obsahem a kde se skrývají rizika pro obě smluvní strany.
 

Význam smlouvy o analýze
Analýza prováděná u zákazníka má za cíl jednak zjistit stávající stav softwarového prostředí a jednak definovat softwarové (resp. hardwarové) požadavky na cílový stav. Podcenění této fáze předcházející vývoji a implementaci softwarového řešení má za následek dodatečné požadavky na úpravy softwaru během jeho implementace, a tím samozřejmě i posunutí termínů dodání a zvýšené náklady na pořízení odpovídajícího softwaru. Význam smlouvy o analýze spočívá v přesné definici odpovědnosti IT firmy za implementovaný software a na druhé straně i v ochraně IT firmy před nově vznesenými požadavky zákazníka.

Obsah smlouvy
Smlouva by zásadně měla být uzavřena v písemné podobě a obsahovat podrobnou úpravu zejména základních vstupních požadavků objednatele, součinnosti smluvních stran, ceny analýzy a odpovědnosti za jednotlivé činnosti v rámci analýzy. Základní požadavky objednatele by měly být formulovány pouze v obecné rovině, protože až teprve samotná analýza dá odpověď na definici stávajícího a cílového stavu. Cílovým stavem by měl být návrh optimálního softwarového řešení. Naprosto klíčovou úpravou je úprava součinnosti objednatele. Objednatel by měl vyčlenit osoby zodpovědné za definici softwarových požadavků a IT firma by měla aktivně přistupovat ke zjištění stávajícího stavu a skutečných potřeb zákazníka.
Výsledkem činnosti IT firmy je pak softwarová analýza obsahující popis stávajícího stavu softwaru a hardwaru a jeho využitelnosti, návrh softwarového řešení a případně již implementační plán s navrhovaným harmonogramem vývoje (customizace) nabízeného softwaru. Dále výstupem analýzy může již být definice hardwarového minima potřebného pro fungování navrhovaného softwaru, minima systémového softwaru či řešení interoperability s ostatním softwarem. Tou podstatnou informací, která by měla být obsažena v návrhu softwaru je jeho cena, včetně například i ceny servisu a údržby. Návrh softwarového řešení obsahuje již detailní popis funkcionality, včetně akceptačních kritérií.
Další opomíjenou úpravou smluv o analýze je protokolace vstupních údajů předávaných zákazníkem a následné odsouhlasení návrhu řešení a odstranění případných vad. Pouze dostatečná úprava může odstranit následné pochybnosti o odpovědnosti za výsledek vývoje softwaru.
V praxi se lze setkat se vstupní analýzou, která má stručnější podobu a postihuje jen základní návrh softwarového řešení. Teprve ve druhé fázi před uzavřením smlouvy o vývoji a implementaci softwaru je zpracován detailní implementační projekt obsahující již popis funkcionality a akceptačních kritérií.
Tento postup v sobě zahrnuje riziko, že bez důkladné analýzy v průběhu implementace softwaru nebo po jeho předání vyjde najevo, že software neodpovídá přesným představám objednatele. Pak se musí přistoupit (pokud software nebyl ještě předán) ke změnovému řízení s dopadem na termín dodání a cenu.
IT firma by si měla ošetřit i případné zneužití zpracované analýzy a předejít situaci, kdy provede analýzu a zákazník ji nakonec použije za účelem zhotovení softwaru konkurenční IT firmou. Takové zneužití by mělo být pak sankcionováno, zejména v situaci, kdy analýza je bezplatná s tím, že IT firma počítala se ziskem plynoucím z vývoje a implementace softwaru. Analýzu je možné tak podřadit i pod povinnost mlčenlivosti. Nicméně ta by měla být vztažena pod smluvní pokutou i na IT firmu, která se během analýzy dostává k důvěrným informacím zákazníka.

Závěr
Softwarová analýza by měla být tedy dostatečně upravena písemnou smlouvou, jelikož její výsledky jsou pak naprosto klíčové pro následný vývoj a implementaci softwaru. Z tohoto důvodu je nutné přesně stanovit jednak součinnost zákazníka a také odpovědnost za výsledky analýzy. Čím precizněji je analýza zpracována a smluvně podchycena, tím více jsou eliminovány nechtěné vícepráce z důvodů dodatečných požadavků zákazníka IT firmy.


Autor: JUDr. Lukáš Jansa, email: jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.