Rozsudek ohledně GNU/GPL - přituhuje?
Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 24. 5. 2007 15:17 | Přečteno: 7857XGNU/GPL (GNU General Public License) jsou zřejmě nejznámějšími licenčními podmínkami, které jsou určeny pro šíření software, pro který se vžil pojem open source software. Vydala je nadace Free Software Foundation v roce 1989 a vztahují se na veškerý software zhotovený touto nadací, stejně jako na jakýkoli další software, pokud se jeho autor „přikloní k jejímu používání“. Úvodem je třeba říci, že existují desítky různých obdob open source licencí, jejichž základním principem je poskytnutí zdrojových kódů autorem k volnému užití – takové užití ovšem nebývá vždy zcela neomezené a je ohraničeno mantinely uvedenými právě v licenčních podmínkách. Na rozdíl od proprietárního software dlouho nebyly známy žádné soudní spory týkající se open source software – dva z nich zmíníme v tomto článku
Právní situace
Jedním z hlavních principů GNU/GPL je zajištění toho, aby každý, kdo využije počítačový program pod licencí GNU/GPL (ať už jej bude distribuovat či na jeho základě zhotoví vlastní software), na tuto skutečnost upozornil a umožnil nabyvateli dispozici se zdrojovými kódy.
Dle GNU/GPL je možno kopírovat a rozšiřovat program, na který se GNU/GPL vztahuje (popř. dílo na něm založené) v objektové anebo spustitelné podobě podle ustanovení paragrafů 1 a 2 výše, pokud jsou splněny některé z následujících podmínek:
a) Program či dílo je doprovozeno zdrojovým kódem ve strojově čitelné formě. Zdrojový kód musí být rozšiřován na médiu běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo
b) Program či dílo je doprovozeno písemnou nabídkou s platností nejméně tři roky, podle níž poskytne šiřitel jakékoli třetí straně, za poplatek nepřevyšující vaše výdaje vynaložené na fyzickou výrobou zdrojové distribuce, kompletní strojově čitelnou kopii odpovídajícího zdrojového kódu, jenž musí být šířen na médiu běžně používaném pro výměnu softwaru; nebo
c) Program či dílo je doprovozeno informacemi, kterou šiřitel dostal ohledně nabídky na poskytnutí zdrojového kódu. (Tato alternativa je povolena jen pro nekomerční šíření a jenom tehdy, pokud jste obdržel program v objektovém nebo spustitelném tvaru spolu s takovou nabídkou, v souladu s položkou b výše.)
Pravidel a podmínek obsahují GNU/GPL více, přičemž sankce je jediná – v případě porušení licenčních podmínek pozbývá dle čl. 4 ten, kdo je porušil, veškerá práva v GNU/GPL uvedená. Třetí osoby, které od tohoto „narušitele“ obdržely kopie anebo práva v souladu s uvedenou licencí, však nemají své licence ukončeny, dokud se jim plně podřizují.
Soudní spor před LG München
Německý Landesgericht (obdoba našeho Krajského soudu) v Mnichově potvrdil rozhodnutí soudu nižšího stupně, kterým bylo žalovanému předběžným opatřením uloženo, aby se zdržel jakékoli distribuce software „netfilter/iptables“, ledaže v rámci distribuce připojí odkaz na GNU/GPL a zpřístupní nabyvatelům zdrojové kódy uvedeného software.
Žalobcem byl programátor Harald Welte, který je členem týmu působícího na platformě www.netfilter.org, zabývajícího se tvorbou linuxových aplikací. Tento tým vytvořil mj. právě software „netfilter/iptables“, který je součástí operačního systému Linux a slouží plnění bezpečnostních funkcí přímo v kernelu Linuxu (nechť techničtí čtenáři prominou případné nepřesnosti).
Žalovaným byla holandská společnost, která vyrábí mj. WLAN Routery a právě tyto obsahovaly software „netfilter/iptables“ – rozmnoženiny software žalované společnosti přitom neobsahovaly text ani odkaz na GNU/GPL, stejně tak internetové stránky žalované.
Žalobce přitom poukazoval na to, že je jednak porušeno jeho právo na autorství a na to, aby byl jako autor (spoluautor) použitého software „netfilter/iptables“ uváděn. Dále uváděl, že již žalovaného vyzval, aby doplnil odkazy na GNU/GPL a umožnil nabyvatelům dispozici se zdrojovými kódy, ale marně. Dovodil proto, že žalovaná nepožívá ochrany GNU/GPL a není oprávněna šířit jakékoli své produkty, které zahrnují předmětný software „netfilter/iptables“.
Soudy obou stupňů žalobě vyhověly, z čehož vyplývá několik důležitých poznatků:
To, že autor označí svůj software jako open source a zvolí-li některou z open source licencí, v žádném případě neznamená vzdání se osobnostních práv k software, splňuje-li tento znak autorského díla. Je tedy i aktivně legitimován k podání žaloby.
Soud v daném případě označil za nepodstatné, že sám žalobce na stránkách www.netfilter.org odkazoval pouze na anglický (originální) text GNU/GPL; uvedl přitom, že zvláště v IT branži je navíc angličtina běžným a nejrozšířenějším jazykem.
Soud se konečně zabýval rovněž tím, zda je přípustné, aby licenční podmínky v případě porušení GNU/GPL „braly zpět“ právo užít počítačový program a další práva z GNU/GPL plynoucí (čl. 4). Zejména se tímto zabývaly ve vztahu k principu vyčerpání práva na rozšiřování rozmnoženiny autorského díla v případě prvního prodeje se souhlasem autora (viz § 14 odst. 2 českého autorského zákona). Také v tomto případě uvedl soud, že jde o přípustnou formulaci, která neznevýhodňuje nepřiměřeně jednu stranu. Soud zmíněný čl. 4 vyložil jako rozvazovací podmínku licence, tzn. v případě, že dojde k porušení GNU/GPL, práva narušitele z ní zanikají. Jejich zhojení a znovunabytí je možné pouze tehdy, kdy narušitel napraví předchozí stav.
Spor o účinnost GNU/GPL v USA
V USA v jiném zajímavém případě, který proběhnul v roce 2006, se snažil žalobce napadnout platnost GNU/GPL z toho důvodu, že znamená dohodu o ceně mezi jednotlivými poskytovateli služeb, což představuje porušení zákona na ochranu hospodářské soutěže (tzv. Sherman Antitrust Act). Soudce však lakonicky odůvodnil zamítavý rozsudek tím, že těžko může jít o kartelovou dohodu, když se zájmy žalobce (požadujícího zrušit „kartel“ open source společností) zcela rozcházejí se zájmy konečných uživatelů.
Závěr
V českém právu posílil zákonodárce postavení GNU/GPL nebo obdobných licenčních podmínek tím, že uznal možnost uzavření licenční smlouvy či vyjádření souhlasu s veřejným návrhem licenčních podmínek i bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne či přijme plnění. Z tohoto i ze shora uvedených rozhodnutí vyplývá, že by neměly IT firmy považovat GNU/GPL ani jiné licenční podmínky k open source za něco, co postrádá právní ochrany.
Autor: Petr Otevřel
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodnímu a autorskému právu. Je členem České společnosti pro systémovou integraci a Právního klubu Sdružení pro informační společnost (SPIS).
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
