Rozhodnutí Nejvyššího soudu - Kadran
Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 13. 4. 2007 13:24 | Přečteno: 8432XZajímavý rozsudek Nejvyššího soudu byl publikován na jeho oficiálních stránkách www.nsoud.cz. Jednalo se o případ zásahu do osobnostních práv dvou fyzických osob, společníků společnosti Kadran s.r.o. Žalovaná obchodní společnost zřídila internetovou doménu „kadran.cz“, kam umístila urážlivý text v německém jazyce s připojenou „lascivní“ (rozuměj pornografickou) karikaturou.
Exkurs do práva na ochranu osobnosti
Dle ust. § 11 občanského zákoníku (dále „OZ“) má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
Fyzická osoba má dále právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění, zejména ve formě omluvy (soud může určit též formu publikace takové omluvy). Pokud je zásah do práv natolik intenzivní, že se jiné formy zadostiučinění jeví jako nedostatečné, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Obdobné principy se užijí i případě neoprávněného použití názvu právnické osoby popř. neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby (viz. § 19b OZ). V těchto případech vznikají právnickým osobám stejná práva včetně přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
Vedle zadostiučinění v penězích je možno požadovat také náhradu škody, nicméně žalovat náhradu škody je v těchto případech velmi obtížné, zejména vyčíslení výše škody může být téměř nemožné. Také proto existuje v právu konstrukce přiměřeného zadostiučinění v penězích.
Průběh sporu „Kadran“
Žalobci požadovali, aby byla žalovaná společnost (z publikovaného rozhodnutí známe jen její zkratku L.M.s.r.o., přičemž z výpisu registrátora domén spol. CZ NIC vyplývá, že držitelem domény kadran je společnost LA MAISON s.r.o.) soudem prvního stupně uznána povinnou zaplatit každému ze žalobců částku 500.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 OZ. Soud prvního stupně však žalobu zamítnul. Uznal sice, že šlo o zásah do osobnostních práv, ale žalobci podle soudu nedoložili výši zadostiučinění.
Žalobci se odvolali a soud druhého stupně rozhodnutí změnil tak, že je žalovaná společnost L.M. s.r.o. povinna zaplatit každému ze žalobců částku 200.000,-Kč. Odvolací soud přitom mj. poukázal na skutečnost, kdy k zásahu byl užit internet, který je určen k celosvětové komunikaci – proto i objektivní míra ohrožení soukromí, cti a důstojnosti žalobců je značná a nepochybně vyšší, než pokud by k šíření informace došlo jiným, lokálně omezeným, informačním prostředkem. Rovněž okolnosti, za nichž k porušení práva žalobců došlo (mimořádná vulgárnost textu ve spojení s pornografickým obrázkem), byly podle názoru odvolacího soudu objektivně schopné způsobit na právech žalobců závažnou újmu, protože dotčení cti, důstojnosti a soukromí by objektivně nesla jako závažné u takovéhoto zásahu každá fyzická osoba. Současně soud přihlédl i k době, po kterou byla předmětná stránka na doméně žalované umístěna.
Posléze sice Nejvyšší soud rozhodnutí opět zrušil a vrátil soudu prvého stupně, ovšem učinil tak z procesních důvodů (požadoval doplnění dokazování) a celý spor dopadl tak, že soud prvého stupně uložil žalované zaplatit každému z žalobců částku 300.000,-Kč. Odvolací soud tento rozsudek potvrdil.
Rozhodnutí NS
Žalovaná společnost podala dovolání k Nejvyššímu soudu, ten však dovolání zamítnul.
Vedle odůvodnění procesní části Nejvyšší soud uvedl, že okolnosti případu nasvědčují úmyslu žalované, žalobce jako představitele společnosti Kadran s.r.o. co nejvíce poškodit. Internetové stránky, jejichž prostřednictvím k zásahu došlo, byly určeny především návštěvníkům, s nimiž uvedená společnost spolupracovala. Nejvyšší soud sdílí závěr učiněný odvolacím soudem, že tento zásah, vzhledem k vulgárnosti a použitému pornografickému vyobrazení, by proto objektivně musela jako závažný vnímat každá fyzická osoba v postavení žalobců. Nelze pominout, že pociťování nemajetkové újmy, spočívající ve snížení důstojnosti fyzické osoby nebo její vážnosti ve společnosti je třeba vždy hodnotit objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (jde o tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby, zejména k jejímu věku a jejímu postavení (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby , resp.její vážnosti ve společnosti půjde tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické.
Závěr
Shora uvedený případ je zajímavý zejména formou, jako došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců, kdy byla použita doména stejného znění jako obchodní firma (jméno) společnosti, kterou vlastní žalobci.
Shora uvedený případ je zajímavý zejména formou, jako došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců, kdy byla použita doména stejného znění jako obchodní firma (jméno) společnosti, kterou vlastní žalobci.
Soud přitom zdůraznil, že zásahy do osobnostních práv prováděné prostřednictvím internetu mají vyšší míru možného ohrožení, než použití lokálního (byť celostátního) zdroje. Ačkoliv pro agresora je použití internetu jako prostředku k vedení útoku velice jednoduché a relativně levné, mohou být následky ale také sankce o to vyšší.
Pokud má někdo chuť „vyřídit si“ nějakou záležitost s určitou firmou, měl by mít na paměti, že shora uvedené principy lze aplikovat též ve prospěch právnických osob, které rovněž požívají právní ochrany v případech zásahů do jejich dobrého jména.
Autor: Petr Otevřel
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodnímu a autorskému právu. Je členem České společnosti pro systémovou integraci.