Právní úprava databází (I.)
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 24. 5. 2007 15:15 | Přečteno: 11996XZákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském zakotvil v našem právním řádu úpravu databázi obsaženou ve Směrnici Rady a Parlamentu Evropských společenství č. 96/9/ES o právní ochraně databází. V tomto prvním článku věnovaném problematice databází bych chtěl vysvětlit pojem databáze a její jednotlivé znaky. Další pokračování tohoto článku bude věnováno právům k databázím a nakládání s nimi.
Definice databáze
Autorský zákon rozeznává dva typy databází:
a) databáze jako souborné autorské dílo a předmět autorského práva – vlastní duševní výtvor autora daný způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu databáze, jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem (např. sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků)
b) databáze jako výsledek činnosti pořizovatele a předmět zvláštního práva pořizovatele - soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Uvedené nevylučuje, aby databáze splňovala znaky obou.
Podstatou databáze jako autorského díla dle bodu a) shora je jedinečnost v logicky uspořádaném celku tvořeném údaji, díly, informacemi nebo jinými prvky; chráněna bude jedinečná struktura a třídění databáze.
Podstatou databáze dle bodu b) shora je tzv. vklad (přínos), což je vlastně investice, která může sestávat nejen z finančních prostředků, ale může mít také formu duševní činnosti, vynaloženého úsilí, času a energie na pořízení samotné databáze. Tento vklad však musí být vkladem podstatným, ať už kvalitativně nebo kvantitativně. Zjednodušeně lze říci, že jde o ochranu investice.
Ochrana je autorským zákonem poskytována databázi bez ohledu na formu jejího vyjádření. Předmětem ochrany potom bude jak databáze "na papíře", tak databáze analogová nebo v elektronické podobě, bez ohledu na to, zda-li je databází online nebo offline.
Databáze může obsahovat jednak:
a) údaje, informace které nejsou předmětem právní ochrany (např. informace o počtu obyvatel obce) – lze zahrnovat do databáze bez omezení;
b) údaje, informace které jsou předmětem právní ochrany:
- autorskoprávní (např. autorské články, loga firem, fotografie) – lze zahrnovat do databáze jen se souhlasem autora či majitele nebo vykonavatele majetkových autorských práv (práv dispozic)
- obchodněprávní (názvy firem) – lze zahrnout do databáze, pokud název firmy nebude užíván neoprávněně (např. způsobení majetkové či nemajetkové újmy, nekalá soutěž, poškození dobré pověsti), firma má právo se domáhat vyřazení údaje z databáze;
- občanskoprávní (jméno a příjmení) - lze zahrnout do databáze, pokud jméno a příjmení nebude užíváno takto v rozporu ze zájmy fyzické osoby (např. způsobení majetkové či nemajetkové újmy), fyzická osoba má právo se domáhat vyřazení údaje z databáze;
- jiných předpisů – např. zákon o ochraně osobních údajů (rodné číslo, IČ) - lze zahrnout do databáze pouze se souhlasem těchto subjektů (výjimky stanoví zákon)
Databáze může vzniknout i novým uspořádáním jiné databáze vytvořené jiným subjektem (§ 2 odst. 4 autorského zákona). Nicméně toto uspořádání a vklad „nového tvůrce“ musí být podstatné. Každopádně je nutné upozornit, že pokud bude např. na internetu dostupná databáze nově uspořádána, pak i nový tvůrce musí dodržet výše uvedené podmínky pro zahrnutí údajů či děl do databáze. Nelze tedy např. zkopírovat ukázky hudby v databázi jiného subjektu a vytvořit vlastní uspořádání (databázi), aniž by byl dán souhlas autora. Na druhé straně je možné uspořádat takto např. názvy firem dostupné na internetu, pokud nedojde k neoprávněnému užití jak bylo uvedeno.
Pořizovatel a autor databáze
Vzhledem k uvedeným dvěma typům databází, je nutné rozlišovat mezi autorem databáze a jeho pořizovatele. Samozřejmě je často osoba, která vytvořila databázi i jejím autorem, jelikož půjde o výsledek její duševní činnosti. Pořizovatelem se ve smyslu autorského zákona rozumí fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Touto osobou může být:
a) fyzická osoba - autor, který na vlastní odpovědnost tvůrčím způsobem databázi pořídil (autorů může být i více, pak by se jednalo o spoluautorské dílo);
b) fyzická či právnická osoba, která svými zaměstnanci pořídila databázi;
c) fyzická či právnická osoba, která si nechala na základě smlouvy o dílo pořídit databázi (na objednávku);
Autorská práva či zvláštní práva pořizovatele pak náleží autorovi nebo pořizovateli databáze. O těchto právech bude pojednáno v příštím díle.
Závěr
Závěrem lze uvést, že ne každá databáze je chráněna autorským zákonem, což nicméně nevylučuje, že může být obchodním tajemstvím či know-how dané osoby či firmy. Pouze elektronicky či jiným způsobem zpřístupněný soubor údajů, informací, děl či jiných prvků, které jsou určitým jedinečným způsobem uspořádány a výsledkem snažení autora či pořizovatele, je hodný autorskoprávní ochrany.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
