Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Právní povaha e-aukce

Autor: Mgr. Lukáš Mokrý | Vloženo: 7. 11. 2006 00:01 | Přečteno: 8815X

S rozvojem informačních a komunikačních technologií se v obchodních vztazích stále více rozšiřuje využívání tzv. elektronických aukcí (e-aukcí), jako svébytného B2B sytému. Z hlediska obchodního poskytují e-aukce prostor pro vyhledání nejvhodnějšího obchodního partnera a získání co nejvýhodnějších smluvních podmínek při maximalizaci výhod konkurenčního prostředí, to vše v relativně krátkém čase. Z hlediska právního je na e-aukce nutno pohlížet jako na proces směřující k uzavření právně závazné smlouvy (proces kontraktace).

Z obchodního hlediska lze e-aukce rozdělit na poptávkové, kdy vyhlašovatel prostřednictvím aukce poptává dodání určitého zboží, nebo i služeb, a aukce nabídkové, kdy vyhlašovatel naopak nabízí své zboží či služby. Konkrétní druh aukce pak má svůj význam i v právní rovině dané e-aukce.
Z právního hlediska lze pak e-aukce dělit zejména podle právních následků výběru nejvhodnější nabídky – podle toho zda je vyhlašovatel vázán vyhlášenými podmínkami a účastníci svými nabídkami, anebo aukce závazná není, případně kombinace těchto možností na straně vyhlašovatele a účastníků. Z tohoto pohledu zná český právní řád základní právní typy:
 
a)      Obchodní veřejná soutěž (§ 281 a násl. ObchZ)
b)      Výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy (§ 276 odst. 2 ObchZ)
c)       Veřejný návrh na uzavření smlouvy (§ 276 a násl. ObchZ)
 
Obchodní veřejná soutěž
Vyhlašovatel vyzývá neurčité osoby k podání nejvhodnějšího návrhu na uzavření smlouvy. V systému e-aukcí vyhlašovatel zpravidla sám určí základní podmínky smlouvy a účastníky vyzve, aby dávali své nabídky jen co do určité části smlouvy, zpravidla ceny.
U tohoto způsobu je vyhlašovatel povinen přijmout nejvhodnější nabídku, ledaže si v podmínkách soutěže výslovně vyhradil právo odmítnout všechny nabídky. To znamená, že vyhlašovatel je vázán svými vyhlášenými podmínkami.
Účastníci jsou svými nabídkami vázáni od konce lhůty pro předkládání návrhů až do konce lhůty pro přijetí návrhu vyhlašovatelem určené v podmínkách soutěže, ledaže podmínky stanoví jinak.
Tento právní režim je tedy poměrně přísný v tom, že vyhlašovatel má povinnost v každém případě uzavřít smlouvu. Stejnou povinnost však má i účastník, jehož nabídka byla nejlepší podle stanovených kritérií. Pro vyhlašovatele má tento postup tu výhodu, že zpravidla se aukce neúčastní uchazeči, kteří z jakéhokoli důvodu nemíní svou nabídku vážně, nebo? vyhlašovatel je oprávněn domáhat soudně se uzavření smlouvy v souladu s nejlepší nabídkou. Na vyhlašovatele však tento postup klade vysoké nároky na právní preciznost podmínek účasti v e-aukci a smlouvy, jež předmětem soutěže. Při tomto postupu, více než v ostatních případech, platí, že vyhlašovatel by si předem měl zajistit prokazatelný souhlas účastníků s podmínkami soutěže a návrhem smlouvy, anebo alespoň prokazatelný záznam, že se účastníci s těmito podmínkami seznámili a podáním svých nabídek s nimi souhlasí – toho se dá dosáhnout vhodnou skladbou procesu registrace účastníků, například povinností odsouhlasit znění podmínek v elektronickém formuláři, jak tomu bývá např. při projevu souhlasu s licenčními podmínkami při instalaci software.
Vhodnou právní formulací vyhlašovaných podmínek obchodní veřejné soutěže se dají rizika plynoucí pro vyhlašovatele z právní povahy tohoto typu soutěže vyloučit.
 
Výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy
Tento způsob se používá nejčastěji, nebo? zde není vázanost vyhlašovatele ani účastníka. Pro tento typ není výslovná právní úprava v zákoně, obchodní zákoník jej pouze zmiňuje v ust. § 276 odst. 2, aniž by jej dále upravoval. V podmínkách soutěže si tak lze stanovit vlastní podmínky poměrně volně. I proto v tomto případě platí, že by podmínky měly být připraveny s náležitou péčí.
Vyhlašovatel zde opět vymezí podmínky budoucího kontraktu a účastníky vyzve, aby dávali své nabídky jen co do určité části smlouvy, zpravidla ceny. Poté co zjistí nejvhodnější návrh, teprve vyhlašovatel vstupuje do jednání o uzavření smlouvy. Dále postupuje „klasickým“ způsobem, tedy na základě nabídky v e-aukci začíná s uchazečem jednat o bližších podmínkách smlouvy, kterou pak zpravidla uzavírá v písemné, listinné podobě.
Největším rizikem pro vyhlašovatele je, že vítězný uchazeč může konečné uzavření smlouvy odmítnout, což může často vyvolávat snahu některých uchazečů podávat spekulativní nabídky, které nejsou míněny vážně a sledují jiný cíl, než uspět v soutěži. I tato rizika se však vhodnou formulací podmínek soutěže dají podstatně omezit.
 
Veřejný návrh na uzavření smlouvy
Tento způsob se v případě e-aukcí v praxi příliš nevyužívá. Jeho podstata spočívá v tom, že vyhlašovatel stanoví konečnou podobu smlouvy, včetně cen a dalších podstatných náležitostí, a poté vyzve účastníky k jejímu přijetí. Smlouva je uzavřená s tím účastníkem, který ji příjme jako první (případně s více účastníky podle pořadí).
Nejedná se tedy o typickou e-aukci – on-line rozhraní je využito pouze jako médium pro zveřejnění nabídky vyhlašovatelem a její akceptaci zájemcem.
Zvláštní právní podmínky pak platí, pokud je e-aukce využívána v oblasti zadávání veřejných zakázek (zákon č. 137/2006 Sb.), případně i při zpeněžování konkurzní podstaty (zákon č. 328/1991 Sb.). Systém e-aukcí naopak nelze využít pro konání dražeb dle zákona o veřejných dražbách.
 
 
Autor: Lukáš Mokrý
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, a problematikou ochranných známek, doménových jmen a rovněž oblastí veřejných zakázek. Je členem European Association for Commercial and Corporate Law a je zapsán v Národním registru poradců agentury CZECHINVEST.