Pozor na provozovatele rejstříků!

Nabídky bezplatné prezentace 

Prvním případem byla rakouská společnost Construct Data Verlag AG, která rozesílá formuláře s nabídkou bezplatné prezentace ve svém rejstříku, a to v souvislosti s konáním různých veletrhů. Poté, co firma (zpravidla sekretářka) této možnosti využije, společnost zašle formulář se zkomolenými či neúplnými údaji tak, aby byl tento formulář (opět zpravidla sekretářkou) doplněn, podepsán a opatřen firemním razítkem. Pak již následuje faktura. Jak je to možné? Není to tak složité – to nejpodstatnější, co bylo ve formuláři uvedeno, je drobným písmem vytištěná objednávka placeného umístění v příslušném rejstříku, samozřejmě na dobu určitou a tedy bez možnosti vypovědět tuto „smlouvu“ bez udání důvodu. Částka v konkrétním případě činila 971,-EUR, tzn. bezmála 28.000,-Kč. V drobně uvedené smlouvě je navíc vyloučení obecných českých soudů s tím, že jakékoliv spory budou probíhat v Rakousku, konkrétně ve městě Mödling.

K tématu jsem dohledal pár informací a zjistil jsem, že tento případ samozřejmě není jediným. V Německu už dokonce existuje k prakticky totožným případům judikatura, ve které soudy zamítly nároky shora uvedené i jiných společností na zaplacení žalovaných částek. V odůvodnění soudy shodně uvádějí, že podoba formuláře potlačuje a zastírá pravý obsah – uzavření úplatné smlouvy – přičemž zběžně čtoucí zákazník má za to, že zasílá pouze potvrzení bezplatného umístění a úpravu dat, která mají být umístěna. Soud dále poukazuje na celkové grafickou a textovou podobu formuláře a velikost písma, kdy je zřejmé, že nejpodstatnější (samotná objednávka placené služby) je vytištěna drobným písmem, zatímco výzva k vyplnění formuláře a bezplatnost plnění je stejnými prostředky zvýrazněna; zákazník je veden k tomu, aby se podepsal na předem uvedeném místě formuláře. 

Z tohoto dovodil jednoznačný úmysl uvést zákazníka v omyl. Tomu dle názoru soudu nebrání ani stav, že pozorný zákazník by skutečný charakter objednávky mohl poznat.

Chtělo by se říci konec dobrý, všechno dobré. Jenomže situace není tak jednoduchá – protože místo rozhodné pro vedení sporu je v Rakousku, může být pro českou firmu obtížné reagovat např. na platební rozkaz vydaný v Rakousku. Platební rozkaz dle českého práva je rozhodnutí soudu, který rozhoduje pouze na základě tvrzení žalobce; pokud žalovaný nesouhlasí s platebním rozkazem, musí podat do 15 dnů odpor – pak se platební rozkaz automaticky zruší a následuje běžné soudní řízení. Jde o institut, který má urychlit soudní řízení v případech, kdy je základ sporu jasný, např. nezaplacená dlužná částka – jeho obdobu můžeme naleznout i v jiných zemích. I v našem případě je však spor na první pohled jasný a šance, že soud vydá platební rozkaz (nebo nějakou jeho obdobu), je veliká. Pro český subjekt není jednoduché zareagovat formálně správně a ve lhůtě. Proto jsme museli zprostředkovat našemu klientovi kontakt na rakouskou advokátní kancelář, která je z případem seznámena a celou záležitost hlídá. O tomto jsme uvědomili i ctěnou společnost Construct Data Verlag AG a po více než jednom roce zatím můžeme konstatovat, že žádná další výzva či reakce z její strany nedorazila.

Samozřejmě, že ani české, ani rakouské nebo jakékoliv jiné advokátní kanceláře nepracují zdarma a proto je třeba se mít na pozoru. Namístě je i školení zaměstnanců a připomenutí toho, že použití firemního razítka a objednávání různých „bezplatných“ služeb by mělo vždy předcházet pečlivé prostudování nabídky a její případná konzultace.

Jinému našemu klientovi jeho asistentka objednala bezplatnou registraci a poté opomněla od smlouvy odstoupit, protože (tentokrát český) provozovatel rejstříku sice umožnil bezplatné odstoupení, ovšem zároveň uvedl změ? různých mailů a nabídek, ve které se ona neš?astná asistentka prostě ztratila. V daném případě jsme doporučili uhradit částku, která byla poměrně nízká a zpracovali jsme výpověď od smlouvy, nebo? jsme situaci vyhodnotili tak, že vzhledem k výši částky nemá cenu vést soudní spor.

Informace o zápise do rejstříku 

Protože zakládáme dceřiné společnosti i cizím subjektům a v této souvislosti pro ně alespoň na počátku zajiš?ujeme adresu nebo alespoň přebírání pošty, setkali jsme se s dalšími angažovanými podnikateli (shodou okolností opět z Rakouska či Německa), kteří neváhají vynaložit velkou energii, aby Vám po založení společnosti zaslali dopis s údaji okopírovanými z obchodního rejstříku (který je veřejně přístupný). Celé je to doprovázeno hezkým razítkem, na kterém je uveden text „Rejstřík obchodu a živnosti“ a složenkou k úhradě „poplatku za zápis do Rejstříku obchod a živností“ ve výši 2737,-Kč včetně DPH. Zveřejněny jsou přitom pouze ty údaje z bezplatného veřejně přístupného obchodního rejstříku na stránkách www.justice.cz. Tuto „službu“ provozuje česká společnost Firmdata s.r.o. (společník této společnosti je rakouské národnosti).

Prakticky totožný postup praktikuje (jak jinak) rakouská společnost TRADEMARK PUBLISHER GmbHG v případě zápisu ochranných známek. Na tyto praktiky nás upozornili naši klienti, kterým jsme zapisovali ochranné známky. Zmíněná společnost rozesílá dopis, ve kterém je v hlavičce uvedeno „Registrace Vaší známky“, dále následují údaje z rejstříku ochranných známek a složenka na zaplacení částky 12.820,-Kč (alespoň v uvedeném případě). Text psaný drobným šedým písmem na rubu dopisu je samozřejmě smlouva na dobu určitou, kterou nelze vypovědět bez udání důvodu. Zveřejněny jsou opět pouze údaje z bezplatné veřejně přístupné databáze ochranných známek, kterou provozuje Úřad průmyslového vlastnictví na adrese www.upv.cz.  

Ani v jednom případě tak nejde o oficiální rejstříky a částky, které mají být zaplaceny, nejsou v žádném případě úhradou zákonné povinnosti, ačkoliv se v prvním případě uvádí pojem „poplatek“. Proto je vhodné si v klidu rozmyslet, zda by mohlo být uvedení v takovýchto rejstřících skutečným přínosem.

Obě uvedené společnosti (a jistě nejsou jediné ani poslední) vytěžují veřejně přístupné databáze a oslovují všechny nově zapsané společnosti popř. ochranné známky. V médiích již proběhly zprávy o snaze uvedené subjekty trestně stíhat. Tak trochu na okraj bych chtěl uvést, že zákonodárce v poslední novele autorského zákona posílil ochranu databází vytvářených orgány státní správy, když systematické vytěžování takových databází pro komerční účely není nadále povoleno. Domnívám se tedy, že jde ze strany těchto subjektů mj. o porušování autorského zákona.

Závěr

Všechny uvedené případy mají společné to, že v případě uzavření smluv nebo zaplacení částky za zveřejnění v nejrůznějších rejstřících a registrech je velice složité se z těchto vztahů vyvázat, popř. se domoci vrácení peněz. Nejčastěji přitom neobjednávají ani nehradí tyto „služby“ statutární orgány, ale asistentky nebo jiní zaměstnanci. Firmám lze proto doporučit, aby si ošetřili vnitřní procesy a výslovně omezili vnitřními předpisy práva zaměstnanců činit právní úkony za společnost, jako je např. uzavírání smluv nebo objednávky. Na místě je také proškolit zaměstnance a upozornit je na rizika spojená s bohatou nabídkou registrů provozovaných na internetu.

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem. Je členem České společnosti pro systémovou integraci a je zapsán v Národním registru poradců agentury CZECHINVEST.