Povinnost zaměstnavatele uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 25. 6. 2007 15:16 | Přečteno: 12379XDne 1.1.2007 vstoupil v účinnost nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Tento zákoník výslovně zakotvil povinnost zaměstnavatele uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Je běžné, že zaměstnavatel k plnění pracovních úkolů poskytne zaměstnanci např. notebook obsahující software či jiné přenosné zařízení (mobilní telefon, nosiče dat).
Úprava odpovědnosti za ztrátu dle ZP
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů, a to zejména formou poskytnutí prostředků k tomu určených. Na druhé straně stojí povinnost zaměstnance používat tyto svěřené hodnoty k vykonávání svěřených prací, řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Zvláštní úpravu obsahuje zákon pro hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, u kterých se uzavírá dohoda o odpovědnosti za schodek.
Tento článek se týká pouze předmětů svěřených k plnění pracovních úkolů. Vzhledem k tomu, že zákon hovoří o odpovědnosti za ztrátu, pak je zřejmé, že se tato odpovědnost týká předmětů, které lze ztratit. Svěřenými předměty tedy nelze chápat např. počítač umístěný v kanceláři nebo jiné zařízení, kterému reálně ztráta nehrozí.
Je nutné zdůraznit, že se jedná o odpovědnost za ztrátu a nikoliv jakoukoliv škodu. Za úmyslnou škodu na těchto svěřených prostředcích odpovídá zaměstnanec v celém rozsahu a za škodu (poškození) způsobenou z nedbalosti do 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku.
Zákon rozlišuje dvě základní situace:
a) zaměstnavatel svěří zaměstnanci předměty v hodnotě do 50.000,-Kč – pak za ztrátu odpovídá zaměstnanec jen za předpokladu, že jsou mu svěřeny na základě písemného potvrzení.
b) zaměstnavatel svěří zaměstnanci předměty v hodnotě nad 50.000,-Kč – předměty v této hodnotě lze svěřit zaměstnanci jen na základě písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a pouze tehdy odpovídá zaměstnanec za jejich ztrátu
Z výkladu předmětných ustanovení zákoníku práce lze dovodit, že hodnota svěřených předmětů se sčítá. Proto je nutné, aby zaměstnavatel sčítal např. hodnotu notebooku (vč. SW a hodnoty dat), mobilního telefonu, externích datových nosičů (vč. hodnoty dat) atd. Pokud tento součet překročí hranici 50.000,-Kč vzniká zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Odpovědnost za ztrátu je však koncipována jako odpovědnost za nedbalostní zavinění ztráty a kryje zaměstnavatele před omezeným nárokem plynoucím z běžné odpovědnosti za škodu. To znamená, pokud by tato dohoda nebyla uzavřena a došlo by ke ztrátě svěřených předmětů, pak bude odpovídat zaměstnanec maximálně do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku.
Další předností uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů je skutečnost, že zaměstnavatel nemusí dokazovat zaviněné ztráty, jelikož toto zavinění se u zaměstnance předpokládá.
Zaměstnanec se ovšem své odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů může zcela nebo zčásti zprostit, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (tj. náhodou, úmyslem jiné osoby). Příkladem vyvinění se je např. krádež notebooku ze zaparkovaného a řádně uzamčeného vozidla, pokud zaměstnanec prokáže, že vozidlo zabezpečil.
Obsah dohody
Dohoda může být uzavřena pouze se zaměstnancem starším 18 let. Podmínkou takové dohody je její písemná podoba. Jejím obsahem by mělo být vymezení svěřených předmětů a stanovení odpovědnosti zaměstnance za jejich ztrátu, způsob vyčíslení výše škody a její úhrady. Dohoda musí být uzavřena s konkrétním zaměstnancem, jemuž byly předměty svěřeny a nelze např. tuto odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů stanovit v pracovním řádu či jiném vnitřním předpise zaměstnavatele.
Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Domnívám se, že zaměstnanec by se nezprostil odpovědnosti za ztrátu, pokud by odstoupil až po ztrátě svěřeného předmětu.
Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel a způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.
Závěr
Závěrem lze doporučit zaměstnavatelům pojistit se tímto způsobem (písemným potvrzením či dohodou) proti ztrátě svěřených prostředků způsobené zaviněním zaměstnance. Pokud by však zaměstnanec odmítl písemné potvrzení či dohodu podepsat, dopustí se dle mého názoru porušení svých pracovních povinností, na což může být písemně upozorněn s možností výpovědi bez nároku na odstupné. Platí totiž, že zaměstnavatel má povinnost tuto dohodu podepsat a zaměstnanec mu v tomto nemůže svévolně a bezdůvodně bránit.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
