Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Parazitní užívání doménových jmen

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 30. 11. 2007 15:11 | Přečteno: 7236X

V poslední době naše advokátní kancelář zaznamenala v praxi se šířící nežádoucí jev, kdy někteří méně solidní podnikatelé prezentují své firmy nebo provozují e-shopy pod doménovými jmény, k nimž nemají žádný titul a které jsou shodné s názvy jiných firem nebo jejich ochrannými známkami. Jak se v takových případech bránit?

Právní obrana

V první fázi většinou je nejdůležitější posouzení konfliktu užívání domény jinou firmou s názvem firmy či zněním ochranné známky, do jejíž práv je takovým užíváním domény zasaženo. V tomhle směru se většinou projevují stejné nekalosoutěžní praktiky, a to:

a)      klamavá reklama dle § 45 obchodního zákoníku – běžný spotřebitel je uváděn v omyl, kdy se domnívá, že zboží či služby pochází od jiné společnosti než té, která doménu užívá.

b)      parazitování na pověsti – volbou doménového jména dochází k prezentaci zboží či služeb společnosti, která se snaží parazitovat na dobré pověsti firmy či zboží (služeb) jiné společnosti.

c)       nebezpečí vyvolání záměny – vzhledem k podobnosti označení domény se zbožím či službami jiného společnosti, může tato skutečnost u běžného spotřebitele vést k záměně se zbožím a službami oprávněné osoby.

d)      porušování práv na označení – užíváním domény neoprávněnou osobou může docházet k porušování práv k ochranné známce.

 

Stejně tak mohou být pravou příčinou takové registrace spekulativní důvody se snahou o následný úplatný převod, kdy je pod danou doménou nabízeno zboží nebo služby, které nemají žádnou vazbu na uživatele domény (názvem zboží či služeb, názvem firmy). V takovém případě jde

a)      o spekulativní registraci doménového jména, která brání v plnohodnotném způsobu formy prezentace podnikání jiné společnosti. Toto jednání znamená vyloučení společnosti z prezentace jeho zboží nebo služeb, které veřejnost pro něho předpokládá, logicky očekává a s danou společností i spojuje.

b)      o registraci doménového jména nikoliv v dobré víře, když absentuje jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a je z toho zřejmé, že osoba registrující doménu mohla a zřejmě i věděla o konfliktu s jiným názvem.

c)       stejně tak ze skutečnosti, že dlouhodobě nejsou pod uvedenou doménou umístěny žádné internetové stránky nebo prezentace je zanedbatelná či nesouvisející, lze vyvozovat, jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (např. ve známém a často citovaném rozhodnutí Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003) konstatováno, že dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména je jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména.

d)      o naplnění generální klauzule nekalé soutěže (tzn. jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli) se jedná, pakliže registrace a užívání domény má blokační charakter a není užívána v přímé souvislosti s podnikáním konkrétní osoby nebo držitel nabídne doménu k převodu oprávněné osobě.

e)      o naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže, konkrétně nebezpečí vyvolání záměny i parazitování na pověsti dle § 47 a 48 obchodního zákoníku, a to v případě, že by byla konkrétní prezentace zboží či služeb pod danou doménou umístěna.

 

Po kvalifikovaném právním posouzení lze doporučit jako první krok výzvu ke zdržení se užívání doménového jména doplněnou o nabídku k jeho převodu (za minimální cenu) na oprávněnou společnost a současně s upozorněním na všechny možné právní důsledky. Pokud by taková výzva zůstala bez odezvy, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na příslušný Krajský soud nebo Rozhodčí soud při HKČR a AKČR v Praze, který lze takto alternativně k řešení většiny doménových sporů využít. Bez ohledu na to, který rozhodující soud bude k rozhodnutí žalobcem vybrán, je vhodné podat u příslušného soudu návrh na vydání předběžného opatření, které by mělo zabránit dalšímu užívání domény nebo jejímu zatížení po dobu soudního sporu. Předpokladem je však složení zálohy ve výši 100.000,- Kč.

 

Případ ibico.cz

Předmět sporu o doménu ibico.cz bylo užívání této domény společností MOBILITY s.r.o. (žalovaný), a to v konfliktu s dřívější mezinárodní ochrannou známkou společnosti IBICO GmbH (žalobce), platnou na našem území. Společnost MOBILITY s.r.o. byla konkurenčním subjektem na trhu s kancelářskou technikou. Nicméně na stránkách ibico.cz nenabízela konkurenční výrobky, na které se vztahovala ochranná známka. Městský soud v Praze rozhodl v roce 2006 ve prospěch žalobce, a to tak, že nařídil převod domény a přiznal přiměřené zadostiučinění ve výši 50.000,-Kč a náhradu nákladů řízení. Soud zároveň konstatoval, že „…jednání žalovaného lze kvalifikovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže“ z důvodu porušení ochranné známky žalobce a rovněž tak podle soudu „jednání žalovaného lze tedy vnímat ve smyslu ust. § 47 obch. zákona jako vyvolání nebezpečí záměny, podle § 48 obch. zák. jako parazitování na pověsti s cílem využít výsledky podnikání jiného pro sebe.

Soudem II. stupně byl rozsudek částečně potvrzen (převod domény) a byl zamítnut nárok na přiměřené zadostiučinění. Tento soud ve svém odůvodnění uvedl, že registrace domény - označení zaměnitelného s ochrannou známkou jiného je „jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže a je objektivně způsobilé přivodit újmu žalobci jako tomuto dalšímu soutěžiteli, ale i jiným soutěžitelům, neboť … žalovaný si přisvojil neoprávněně určitou výhodu a v soutěži pro sebe výhodnější pozici, kterou by jinak neměl.“ Dále pak vyslovil, že „označení doménového jména ibico.cz je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že doména náleží žalobci či jeho zástupci v ČR, dále klamnou představu o tom, že na stránkách jsou nabízeny výhradně výrobky značky IBICO, vede jednání prvního žalovaného rovněž k matení veřejnosti a je způsobilé tak i přivodit újmu spotřebitelům.“ Soud dospěl k závěru, že ačkoliv nejde u žalovaného o doménového spekulanta, je nutné takové jednání považovat za nekalosoutěžní. Co se týká zamítnutí nároku na přiměřené zadostiučinění, pak k tomu došlo jen z důvodu neprokázání rozhodujících skutečností pro jeho přiznání ze strany žalobce.

 

Závěr

Nekalé praktiky některých firem spočívající v registraci a užívání doménových jmen zaměnitelných či shodných s obchodní firmou, ochrannou známkou nebo názvem zboží či služeb jiného soutěžitele, jsou nežádoucím jevem na relevantním trhu.

Rozhodnutí soudu v případu ibico.cz jsou uvedeny v celém znění na stránkách sdružení CZ NIC a lze tento článek uzavřít upozorněním tohoto správce domény .cz uvedeným pod každým publikovaným rozhodnutím:

Rozhodnutí soudu nelze automaticky aplikovat na jiné případy (byť skutkově podobné) a sdružení CZ.NIC doporučuje konkrétní případ konzultovat s odborníky na doménová jména a právníky.“

 

 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa

Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou doménových jmen,  informačních technologií a databází, pracovněprávních vztahů v oblasti IT. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, EKONOM, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz