Ověřte si, zda Vaše funkce v představenstvu neskončila!!!

V praxi se u akciových společností velmi často setkáváme se situací, kdy skončí členství v představenstvu uplynutím funkčního období, aniž by samotní členové představenstva o tom tušili. Jen velmi málo členů v průběhu svého podnikání sleduje, kdy jim před lety vznikla funkce a zda ještě neuplynula doba, na kterou byli jmenování. Jaké má tato skutečnost dopady a jak se ji bránit si klade za cíl tento článek.

Funkční období představenstva a dozorčí rady
Obchodní zákoník jednoznačně stanoví, že funkční období členů představenstva je maximálně 5-leté a stanovy jej mohou zkrátit. Pokud neobsahují stanovy tedy jinou úpravu, pak platí zákonné 5-leté období. Obdobná úprava platí pro dozorčí radu, když její členové jsou voleni na dobu určenou stanovami, ne však na dobu delší 5 let. Jediná, nicméně podstatní odlišnost spočívá v tom, že první funkční období členů dozorčí rady činí 1 rok od vzniku společnosti.

Pokud dochází v průběhu existence k odvolávání jednotlivých členů představenstva či dozorčí rady, pak plyne každému členovi funkční období samostatně a je nutné proto tato funkční období sledovat u každého zvlášť a případně před uplynutím období rozhodnout o znovuzvolení člena nebo jeho výměně.

Doporučuji ustavit představenstvo tak, aby jejich funkční období plynulo u všech členů souběžně a nebylo nutné tak sledovat funkční období každého člena (což bývá v rámci zápalu podnikání dosti náročné). Toto lze učinit i znovuzvolením všech členů během funkčního období představenstva.

Stejné závěry lze aplikovat i na členy dozorčí rady.

Následky uplynutí funkčního období
Obchodní zákoník stanoví povinnost akciové společnosti zvolit nejpozději do 3 měsíců od uplynutí funkčního období nového člena představenstva či dozorčí rady. Z toho lze dovodit, že výkon funkce člena představenstva končí teprve až uplynutím uvedené tříměsíční lhůty, pokud v tomto mezidobí nedojde k opětovnému zvolení nebo volbě nového člena. Jestliže valná hromada nezvolí nového člena během tří měsíců a nebude-li z tohoto důvodu představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy nebo člena představenstva soud, a to na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem (akcionář, věřitel apod.). Soud takto jmenuje chybějícího člena představenstva na dobu, než budou zvoleni noví členové nebo člen příslušným orgánem společnosti, jinak může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Soud jmenuje většinou jednoho z akcionářů, a pokud není ani tento postup možný, pak jmenuje osobu ze seznamu insolvenčních správců. Nicméně tento vývoj zřejmě není v zájmu žádné společnosti.

Co tedy znamená pro společnost situace, kdy si členové představenstva „nevšimli“, že jejich funkce zanikla uplynutím funkčního období? Z pohledu samotné společnosti to znamená zejména povinnost představenstva svolat mimořádnou valnou hromadu a učinit okamžité kroky k nápravě, tedy znovuzvolení představenstva. Rozhodnutí valné hromady nemusí mít formu notářského zápisu, nicméně je nutné toto rozhodnutí uložit do sbírky listin.

Z pohledu třetích osob je situace složitější a zákon hovoří o ochraně třetích osob jednající v dobré víře v zápis v obchodním rejstříku. Jinými slovy, jestliže třetí osoba (obchodní partner, zaměstnanec) uzavře se společností, za kterou jedná člen představenstva, jehož funkce skončila, smlouvu (obchodní pracovní atd.), pak je tato smlouva platná. Problematická situace by nastala, kdyby třetí osoba začala zpochybňovat platnost smlouvy či jiného úkonu s poukazem na to, že věděla o skončení funkce osoby jednající za společnost a že toto musela nebo mohla vědět i takto jednající člen představenstva. Ten by se jen těžko mohl bránit, že nemohl vědět o tom, že jeho funkce skončila. Potom by se společnost zřejmě odhodlala v takové situace k „zpětnému“ rozhodnutí o volbě představenstva (tedy antidatování valné hromady) a tedy protiprávní nápravě. Případně by musela složitě prokazovat úmyslné jednání druhé strany využívající omyl člena představenstva.

Závěr
Závěrem lze tedy doporučit ověřit si, zda ještě neuplynula stávajícím členům představenstva a dozorčí rady doba trvání jejich funkce. Pokud se tak stalo, pak je nutné zajistit okamžitou nápravu rozhodnutí valné hromady. Nezbytností fungování akciové společnosti by mělo být i sledování plynutí funkčního období u jednotlivých členů představenstva a dozorčí rady, aby taková nechtěná situace nenastala. Akciové společnosti paradoxně velmi často přeceňují význam institutů jako je ISO a dbají na dodržování pravidel vnitřního fungování dle naordinovaných norem, a přitom ani netuší, že společnost nemá představenstvo, nemá orgán jednající navenek za společnost a vůči akcionářům, protože jeho funkční období již dávno uplynulo.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa, email: jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.