Odpovědnost jednatele
Autor: Mgr. Martin Sýkora | Vloženo: 26. 2. 2009 16:28 | Přečteno: 16279XKdyž americký spisovatel Stan Lee použil v roce 1962 ve svém prvním komixu o Spidermanovi rčení, že „S velkou mocí přichází velká odpovědnost“ jistě netušil, jak výstižné by toto motto bylo pro jednatele společnosti při výkonu jeho povinností. Velkému množství jednatelových povinností, které byly popsány mj. v článku Povinnosti jednatele společnosti s.r.o., odpovídá rovněž velká míra odpovědnosti, kterou jednatel za své (pře)činy nese. Tato odpovědnost může, dle své povahy, zasahovat do nejrůznějších oblastí – obchodněprávní odpovědností počínaje a trestněprávní odpovědností konče.
Obecná odpovědnost
Obecná odpovědnost jednatele je konstruována jako odpovědnost za porušení právních povinností při výkonu funkce. Jedná se o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění, která je neomezená (a neomezitelná) a nelze ji předem vyloučit.
Jestliže škodu způsobil jediný jednatel, pak odpovídá sám. Pokud škodu způsobilo více jednatelů, odpovídají za ní společně a nerozdílně. Jednatelům, odpovídajícím za škodu, rovněž vzniká zvláštní solidární ručení za závazky společnosti, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo proto, že zastavila platby. Ručení jednatele zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.
Odpovědnost skutková
Pokud jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin, popř. přestupek či jiný správní delikt, může být odpovědný z občanskoprávního, trestněprávního příp. správněprávního hlediska.
Právní řád České republiky dosud neobsahuje úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud tedy společnost svým jednáním naplní znaky skutkové podstaty některého trestného činu, jsou z tohoto jednání trestně odpovědní právě jednatelé společnosti (jako statutární zástupci). Většinou však půjde o ekonomické trestné činy, u kterých k trestnosti nepostačuje zavinění ve formě nedbalosti, přičemž prokázat úmysl jednatele spáchat trestný čin bývá značně problematické.
Rozsah trestní odpovědnosti jednatele (a statutárních orgánů obecně) v rámci obchodní společnosti je poměrně široký. Primárně se bude jednat o ta jednání, která úzce souvisí s činností jednatele.
Půjde tedy typicky o trestné činy hospodářské jako například:
· porušování povinností při správě cizího majetku (§ 255 a § 255a trestního zákona) - jde o zřejmě nejhojněji užívané ustanovení trestního zákona ve vztahu ke statutárním orgánům, které předpokládá, že potenciální pachatel má buď zákonem uloženou anebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a v případě § 255 trestního zákona jinému úmyslně způsobí škodu nikoliv malou porušením výše zmíněné povinnosti, v případě § 255a pak tuto povinnost poruší z vědomé nedbalosti a jinému tím způsobí značnou škodu
· poškozování věřitele (§ 256 trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku, b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, c) svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo d) v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje
· zvýhodňování věřitele (§ 256a trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele
· předlužení (§ 256c trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předlužení tím, že a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům
· zpronevěra (§ 248 trestního zákona) - té se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou
· neoprávněné užívání cizí věci (§ 249 trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takových věcí, které mu byly svěřeny, přechodně užívá.
· podvod (§ 250 trestního zákona) a zejména tedy pojistný či úvěrový podvod (§ 250a a § 250b trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou
· legalizace výnosu z trestné činnosti (§ 252a trestního zákona) - tohoto se dopustí ten, kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem, nebo kdo jinému spáchání takového činu umožní
či obecné kriminálních delikty jako například:
· obecného ohrožení (§ 180 trestního zákona)
· ohrožení a poškození životního prostředí ( § 181a či § 181b trestního zákona)
· nakládání s nebezpečnými odpady (§ 184e trestního zákona)
Mezi nejčastější případy patří již zmiňovaný zákaz konkurence - § 128 trestního zákona - (viz bod 2 písm. c)) a porušení povinnosti podat insolvenční návrh - § 126 trestního zákona - (viz bod 2. písm. f)). V případě zákazu konkurence se jednatel může dopustit zneužití informací v obchodním styku tím, že jako jednatel opatří sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch a uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy za takovýchto podmínek. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Například za zneužití informací v obchodním styku pak hrozí pachateli trest odnětí svobody v trvání až na tři léta, případně trest zákazu činnosti nebo trest peněžitý.
Závěr
Míra odpovědnosti jednatele (a statutárních orgánů obecně) odpovídá míře jeho pravomocí či povinností a je tedy do značné míry široká. V naprosté většině případů se však bude pro potrestání vyžadovat takové jednání jednatele, které je přímo namířeno ke spáchání protiprávního jednání. Příkladem tak může být neoprávněné podnikání, kterého se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu a neoprávněně (tedy bez povolení) poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání. O samotné trestněprávní odpovědnosti jednatele bude, vzhledem k její šíři, pojednáno v příštím článku.
Autor: Mgr. Martin Sýkora
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde je vedoucím projektu www.uschovy.cz a dále se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
