Může INTERGRAM požadovat úhradu za autorádia ve služebních vozech?

Autor: Mgr. Žaneta Olejarová | Vloženo: 14. 11. 2011 12:41 | Přečteno: 14781X

Pokud Vám byla v poslední době doručena výzva kolektivního správce Intergram o. s., popřípadě jí zmocněné společnosti Collective Intelligence a. s. (dále v textu již jen jako „kolektivní správce“), vyzývající k uzavření licenční smlouvy s kolektivním správcem, pak věnujte pozornost následujícímu článku.

Nejen hromadící se dotazy klientů, zda jsou nároky ve výzvě uvedené oprávněné či ne, ale i masovost výzev kolektivních správců autorských práv, popřípadě jejich zástupů, a lineární nárůst případů, kdy jsou tyto výzvy mnohdy i doslova slepě zasílány podnikatelským subjektům, mne přesvědčili o nutnosti podrobnějšího právního rozboru provedeného tímto článkem, v němž se tedy pokusím objasnit, do jaké míry je či není takový nárok oprávněný, a kdy tedy máte povinnost zachovat se dle znění uvedené výzvy.  Uzavřením takové smlouvy totiž vznikne podnikateli povinnost hradit poplatky podle sazebníku kolektivního správce (uveřejněný na webových stránkách www.intergram.cz).

Znění výzvy kolektivního správce
Z masovosti zasílání téměř identických výzev je nade vší pochybnost zřejmé, že kolektivní správce nedisponuje žádnými hodnověrnými informacemi, které by vypovídaly o oprávněnosti takové výzvy a největší chybou podnikatele může být, když v odpovědi na takovou výzvu podnikatel připustí existenci zařízení umožňující zpřístupnit zaznamenané umělecké výkony a zvukové záznamy, které jsou chráněny autorským zákonem, veřejnosti ve svých prostorech či provozovnách.
VÝZVA
Vážený provozovateli,
pokud jste poplatníkem Českého rozhlasu podle zákona 348//2005 o televizních a rozhlasových poplatcích, Vaše firma provozuje rozhlasové nebo televizní přístroje, vyplývá Vám jako jakékoli právnické nebo fyzické osobě podnikající (živnostníkovi) v souvislosti s provozem těchto zařízení zároveň povinnost zabezpečit dodržování autorského zákona č.121/2000 Sb. v platném znění. Jako společnost, pověřená zjišťováním veřejných produkcí pro společnost Intergram o. s., Vám v následujícím textu podáváme vysvětlení a možnost uvést vše do souladu s výše citovaným autorským zákonem.
Podle ustanovení zejména § 71 odst. 1 a 2 písm. g) a § 76 odst. 1 a 2 písm. e) autorského zákona nelze bez předchozího uděleného oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů užít jejich umělecké výkony a záznamy jejich sdělováním veřejnosti.
Uživatelem výkonů a záznamů jejich sdělováním veřejnosti jsou ty právnické nebo fyzické osoby, které při provozování své činnosti šíří výkony a záznamy veřejnosti prostřednictvím technických zařízení (rádio, televize, jiná způsobilá zařízení). V zásadě jde o užití předmětů ochrany nad rámec osobní potřeby.  Vybaví – li provozovatel své prostory (kanceláře, jednací místnosti, pracovní místnosti, dopravní prostředky…..) výše zmíněnými zařízeními, umožní m.j. svým zaměstnancům užití předmětů ochrany a je povinen uzavřít licenční smlouvu s příslušným kolektivním správcem, v tomto případě s Intergram o.s.
Od 1. 1. 2011 je INTERGRAM na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2010 o pověření zastupováním pří výkonu kolektivně spravovaného práva na provozování rozhlasového a televizního vysílání děl pověřen kolektivním správcem OAZA k zastupování při výkonu kolektivní správy. Toto pověření se vztahuje na ,,veřejné produkce,, typu A a B. viz tabulka 2. platného sazebníku.
Výše odměn pro výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů vychází z platného sazebníku, který je k dispozici na www.intergram.cz v sekci ”Ke stažení” ®Sazebníky ® ZPŮSOB URČENÍ ODMĚN za užití snímků při veřejných produkcích (sazebník) platný pro r. 2011.
V příloze dopisu si Vám dovolujeme zaslat dotazník, který bude podkladem k vygenerování Vaší smlouvy s Intergram a OAZA. Správnému a přesnému vyplnění dotazníku, prosím, věnujte náležitou pozornost, neboť údaje, Vámi uvedené v dotazníku, budou použity pro sestavení licenční smlouvy na rok 2011.
Dotazník prosím řádně podepište a odešlete obratem doporučeně na níže uvedenou adresu. Pokud chcete dotazník vyplnit a poslat elektronicky, pošlete prosím na náš e-mail výzvu (do předmětu zprávy uveďte, prosím, ,,dotazník,,) a my Vám dotazník doručíme.
V případě potřeby nás prosím, kontaktujte na naší infolince: ............

Přejeme Vám mnoho úspěchů ve Vaší podnikatelské činnosti
Collective intelligence a.s.............

Výklad pojmu „sdělování veřejnosti“:
Z autorského zákona vyplývá každému podnikateli povinnost uzavřít licenční smlouvu s příslušným kolektivním správcem (sdružení INTERGRAM o. s., výkonných umělců a výrobců zvykových a zvukově obrazových záznamů) pouze pokud autorská díla užívají způsobem v zákoně uvedeným, tj. pokud sděluje umělecké výkony či zvukové záznamy veřejnosti (ust. § 71 odst. 2 písm. g) a § 76 odst. 2 písm. e) Autorského zákona). Relevantní tedy pro vznik povinnosti podnikatele uzavřít kolektivní smlouvu je vždy skutečnost, že se jedná o sdělování veřejnosti.
Co se přesně chápe pod pojmem „sdělování veřejnosti“ nenalezneme v autorském zákoně. Neurčitost tohoto pojmu a absence zákonné definice vede k tomu, že tento pojem bývá kolektivními správci svévolně vykládán v jejich prospěch, aniž by přihlédli k ustáleným právním výkladům uvedených zejména v komentáři k tomuto zákonu sepsaný jedním z autorů tohoto zákona Prof. JUDr. Ivem Telcem, CSc., a také JUDr. Pavlem Tůmou, Ph.D. LL.M. (Ivo Telec, Pavel Tůma Autorský zákon, 1. vydání. Praha: 2007, 989 s.). V citované literatuře je tento pojem vykládán takto: „Veřejné sdělování díla zahrnuje jakékoliv sdělování díla, které se děje za účelem přímého či nepřímého hospodářského či obchodního prospěchu a rovněž i všechna jiná sdělování, která z pohledu udělovatele směřují vůči individuálně neurčenému okruhu osob.“ 

Pokud nenaplňujete ani jeden z uvedených znaků, tedy pokud nesdělujete autorská díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského či obchodního prospěchu a ani je nesdělujete individuálně neurčenému okruhu osob – pak se ve Vašem případě s nejvyšší pravděpodobností nejedná o sdělování díla veřejnosti a v tom důsledku Vám ani nevzniká povinnost uzavřít s příslušným kolektivním správcem licenční smlouvu. Každý individuální případ „sdělování“ by však měl být právně posouzen, aby byla odstraněna jakákoliv pochybnost podnikatele o jeho eventuálních povinnostech vůči kolektivnímu správci autorských práv. Jako častý příklad uvádím, že ani skutečnost, že ve služebních vozidlech jsou přítomny rádia, popřípadě přehrávače médií, neznamená, že se v daném případě jedná o sdělování veřejnosti, neboť jak již bylo výše uvedeno, tato vozidla jsou užívána individuálně určenými osobami. Je tedy zřejmé, že individuálně určenými příjemci mohou být i zaměstnanci podnikatele.

Z definičního pohledu neveřejná sdělování mohou probíhat i v rámci výkonu činnosti podnikatele (právnické osoby popřípadě fyzické osoby s podnikatelským oprávněním), pokud je dodržena podmínka individuality určení příjemců. V takovém případě musíme vždy posoudit, zda se tak děje za účelem dosažení hospodářského zisku či nikoliv (tj. pouze v časové či místní souvislosti s touto činností). Citovaný komentář uvádí následující modelové situace: „Výkonem výlučného autorského práva na sdělování díla veřejnosti může být tedy např. provozování hudebních děl zaměstnancům ze strany zaměstnavatele za účelem zpříjemnění pracovního prostředí či zlepšení jejich pracovních výkonů. Naopak o sdělování veřejnosti nepůjde v případě, kdy dochází k provozování díla pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za účelem hospodářského či obchodního prospěchu a souvislost s hospodářskou činností zaměstnavatele je zde pouze časová a místní.“

Proti svévolnému výkladu pojmu „sdělování veřejnosti“ se staví i Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 7. 12. 2000, sp. zn. C-306/05 (dále jen „SGAE“), v rámci interpretace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/299/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, kde je pojem sdělování veřejnosti spojován se zpřístupněním autorských děl podnikatelem třetím osobám.  Z odůvodnění citovaného rozhodnutí zpřístupněním díla vysílaného rozhlasem nebo televizí je teprve poskytnutí signálu televizního či rozhlasového vysílání, čímž je umožněn přístup veřejnosti k dílu, podstatná je tedy skutečnost, že dílo je zpřístupňováno třetím osobám pro jejich osobní potřebu, nikoli pro osobní potřebu toho, kdo dílo zpřístupňuje.  Při výkladu samotného pojmu veřejnost Evropský soudní dvůr klade důraz na skutečnost, že se jedná o předem nevymezený okruh lidí, kterým by mohlo být dílo chráněné autorským zákonem sděleno a nelze tedy pod pojem veřejnost podřadit samotného podnikatele a dokonce ani úzce a konkrétně vymezený okruh osob zastupujících zájmy podnikatele.

Kompetence kolektivního správce při výkonu kolektivní správy práv
Za pozornost v těchto případech stojí rovněž zkoumání režimu kolektivní správy, neboť autorský zákon rozeznává tři režimy kolektivní správy, tj. kolektivní správa práv povinně kolektivně spravovaných (ust. § 96 Autorského zákona), rozšířená kolektivní správa (ust. § 101 odst. 9 Autorského zákona) a smluvní kolektivní správa práv.  Vhledem k tomu, že majetková práva dle ust. § 76 odst. 1 a 2 písm. e) a § 71 odst. 2 písm. g) Autorského zákona nelze podřadit pod první dva režimy kolektivní správy, je povinností kolektivního správce prokázat existenci smluvního zastoupení nositelů práv prostřednictvím seznamu členů nositelů práv (osoby, jímž přísluší práva vyplývající z autorského zákona), jejichž práva mají být kolektivně spravována a se kterými byla uzavřena smlouva o zastupování při výkonu kolektivní správy, neboť kolektivní správce vystupuje při výkonu práv kolektivně spravovaných jako zástupce nositelů práv (viz ust.  § 97 odst. 2 autorského zákona). Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění vést rejstřík nositelů práv smluvně zastupovaných a rejstřík nositelů práv přihlášených k evidenci.

Závěr
Pokud Vám bude doručena jakákoliv výzva kolektivního správce autorských práv vyzývající k uzavření licenční smlouvy a placení autorskoprávních poplatků, důrazně doporučuji poradit se s odborníkem o individuálních okolnostech Vašeho případu tak, abyste měli jistotu, že nejste povinni takovou smlouvu ve světle výše uvedeného výkladu uzavřít. Na samotnou výzvu byste měli zareagovat písemným sdělením, že s nároky uplatněnými kolektivním správcem nesouhlasíte a považujete tyto nároky za neoprávněné. S právním odůvodněním takové odpovědi Vám na požádání pomůže kterékoliv advokátní kancelář zabývající se autorským právem a právem duševního vlastnictví.

Autor: Mgr. Žaneta Olejarová, email: olejarova@lawyer.cz
Autorka působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním a autorským právem, problematikou pracovněprávních vztahů.