Jsou nároky isify a LogiCallu z vymáhání práv k fotografiím oprávněné?

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 5. 2. 2013 21:30 | Přečteno: 19976X

Čím dál častěji se na nás obracejí firmy a podnikatelé s tím, že po nich LogiCall Česká republika s.r.o.  (dále jen „LogiCall“) jménem agentury isifa Image Service s.r.o. (dále jen „isifa“) vymáhá nepřiměřené částky za neoprávněné užití fotografií na internetových stránkách. Jsou tyto nároky oprávněné? Na to se pokusím odpovědět v následujícím článku.

Postup LogiCallu a isify
Český zástupce fotobanky Getty Images, a to společnost isifa, pověřuje vymáháním pohledávek vymahačskou společnost LogiCall. Ta zasílá podnikatelům tzv. „Oznámení o dohledaném užití fotografií(e) a výzvu k dohodě“, která obsahuje kromě fotografií z internetových stránek i výpočet dvojnásobku licenční odměny za každou fotografii. Částky za jednu fotografii se pohybují od 5 tis do 20 tis Kč.
Pokud daná osoba na takové oznámení nereaguje, pak obdrží druhé oznámení, a to společně s poslední výzvou o sdělení údajů o způsobu a rozsahu užití fotografií nebo doložení platné licence, s žádostí o náhradu škody. Současně tyto výzvy provázení emaily či písemné dopisy LogiCallu obsahující varování před soudním vymáháním pohledávek a nákladů řízení.

Užití fotografie dle zákona
Fotografie je ve smyslu § 2 autorského zákona autorským dílem, a to bez ohledu na její „umělecký“ charakter. Takto jsou chráněny i tzv katalogové fotografie – viz článek kolegy Petra Mališe „Používání tzv. katalogových fotografií prodejci zboží na internetu“.
Tvůrci internetových stránek, ať už internetové prezentace firmy nebo e-shopů, při umísťování fotografii postupují následovně:
 

• užijí vlastní fotografie nebo fotografie klienta, k nimž vykonávají autorská práva – zde je potřeba mít licenční smlouvu s tvůrcem stránek i na užití jeho fotografií;
• nakoupí fotografie z fotobank (ke komerčním účelům) – zde je nutné, aby fotografie byly pořízeny ke komerčním účelům, zejména pak k internetové prezentaci.
• stáhnou z internetu dostupné fotografie bez souhlasu autora – zde je nutné, aby šlo o fotografie, k jejichž volnému šíření dal jejich autor (či osoba na nich zobrazená) výslovný souhlas ke komerčnímu užití a internetovému způsobu prezentace.
   

Ovšem nejde jen o užití na internetových stránkách, ale zejména také na tištěných reklamních materiálech nebo dokonce obalech výrobků. V těchto případech hrozí statisícové či miliónové škody, v případě, že by soud nařídil stažení fotografií z oběhu, tj. přelepení všech obalů či reklamních materiálů.

Kdo nese odpovědnost v první řadě za žití fotografií?
V první řadě nese odpovědnost ta osoba, která navenek fotografie užívá, tedy osoba, v jejíž prospěch je internetová prezentace provozována. V druhé řadě takovou osobou může být v důsledku odpovědnosti za obsah internetových stránek majitel domény či majitel serveru, na němž je fotografie porušující autorské právo umístěn. V další řadě tak může být osoba, která takto fotografii pořídila (např. stáhla z internetu), tj. tvůrce internetové prezentace.
Oprávněnou osobou k vymáhání autorských práv je vykonavatel majetkových autorských práv k fotografiím, např. fotograf nebo agentura, pro níž fotograv na onjednavku nebo jako zaměstnanec fotografii vytvořil
Současně oprávněnou osobou může být i osoba, která je na fotografii zobrazena, pokud ke komerčnímu šíření své podobizny nedalo souhlas. Dokonce to mohou být i majitelé zobrazených architektonických či uměleckých děl, pokud by význam zobrazeného díla byl v rámci „internetové reklamy“ zásadní.

Nároky z porušení autorského práva k fotografiím
V případě, že kdokoliv shora uvedeným způsobem užije fotografii bez řádné licence ke komerčnímu užití formou prezentace na internetu, musí počítat s tím, že oprávněná osoba má právo na:

• určení svého autorství, tzn. že autorem fotografií je konkrétní fotograf;
• zákaz ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, tzn. stavení zákazu užití konkrétní fotografie;
• sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, tzn. jakým způsobem a kde byla fotografie užita;
• odstranění následků zásahu do práva, zejména stažením fotografie z internetu;
• poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to v důsledku významu zásahu do autorských práv;
• na uveřejnění rozsudku na náklady toho, kdo autorské právo porušil;
• na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s fotografií. Výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s fotografií.
   

Nároky isify jsou oprávněné pouze za předpokladu, že zmocněná agentura LogiCall :

• prokáže, že má majetková práva k fotografiím, z jejich porušení svá práva nárokuje;
• že se domáhá bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku „obvyklé“ ceny licence k fotografii.

U práva na náhradu škody a práva na vydání předmětu bezdůvodného obohacení subjektivní dvouletá promlčecí lhůta a objektivní promlčecí lhůta tříletá. Ostatní nemajetková práva se nepromlčují.

Dvojnásobek obvyklé ceny licence
Isifa požaduje dvojnásobek licenční odměny a na výtky, že odměna za užití jedné fotografie je nepřiměřená uvádí následující:
„K bezdůvodnému obohacení: veškeré ceny vychází z veřejného ceníku (kalkulátoru) společnosti Getty Images přístupného na stránkách www.gettyimages.com. Kalkulaci ceny ovlivňuje řada faktorů - časový rozsah licence ( doba užití), účel užití, počet užití, způsob užití, velikost fotografie...tyto faktory byly byly zohledněny při stanovení ceny fotografie. Jde o prémiové kolekce RM (rights managed) s vyššími pořizovacími náklady.  Nepopíráme, že částky za nákup licencí jsou vyšší, než u jiných fotobank na trhu, nicméně společnost Isifa běžně snímky za tyto částky prodává a zrealizované prodeje je připravena předložit a dokladovat tím, že pro řadu společností je tato částka tržně obvyklá a akceptovatelná. Pro případ soudního řízení je společnost Isifa připravena tento nárok uhájit a dokladovat jeho oprávněnost. Navíc má každý, kdo snímky stahuje či má záměr si snímek zakoupit, nahlédnout do kalkulátoru, který je u každého snímku, a zcela dobrovolně se rozhodnout, zda si snímek za vyšší pořizovací cenu zakoupí či nikoliv.“
Skutečnost, že ceník ISIFY je uveden na internetu a všem dostupný a že některé společnosti fotografie za nepřiměřenou cenu zakoupily, je právně irelevantní skutečností, jelikož cena má být obvyklá, tj. odpovídající reálně tržní hodnotě licence fotografie. Pokud je cena licence za užití fotografie nepřiměřená, pak soud nikdy dvojnásobek v takto požadované výši nepřizná.
 

Závěr
Závěrem lze konstatovat, že každý kdo užívá fotografie v rámci internetové prezentace nebo e-shopu, by si měl ověřit, zda k daným fotografiím a komerčnímu způsobu užití má odpovídající licence. Bez těchto licencí musí být připraven, že bude muset čelit nárokům oprávněných osob, které k fotografiím vykonávají autorská majetková práva. Nicméně i uplatněné nároky musí být v rámci zákona a zejména požadovaný dvojnásobek licence za užití fotografii musí odpovídat obvyklé licenci a nikoliv nadhodnocené. Každopádně v těchto případech se doporučujeme bránit vůči neoprávněným nárokům, a to zejména kvalifikovanou právní odpovědí sepsanou specializovanou advokátní kanceláří.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa, advokát, email: jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií a je spoluautorem odborné publikace "Softwarové právo".