Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

EURid pozastavil 10.000 domén .eu pro cybersquatting

Autor: Mgr. Lukáš Mokrý | Vloženo: 1. 10. 2007 10:16 | Přečteno: 7539X

V uplynulých dnech proběhly odbornými médii zprávy o pozastavení a odebrání doménových jmen pro podezření z cybersquattingu. První případ se týká doménových jmen .eu, druhá zpráva je z Číny. Rád bych na nich nastínil současné trendy v postupu registračních autorit proti spekulativním registracím, jakož i některá doporučení.

10.000 domén .eu pozastaveno
Tisková agentura AFP v září informovala o zákroku organizace EURid, která vede rejstřík doménových jmen pod TLD .eu, kdy pozastavila užívání okolo 10.000 domén .eu ženě čínského původu jménem Zheng Qingyin, pro podezření z cybersquattingu. EURid zároveň podal soudní žalobu kterou se domáhá, aby registrace domén byla zcela zrušena. Žena jako protiopatření podala proti EURid žalobu k evropskému Soudu první instance, kterou se domáhá uvolnění domén. Zatímco o žalobě EURid u belgického soudu by se mělo rozhodovat přinejmenším jeden rok, rozhodnutí o žalobě Zheng Qingyin se očekává do jednoho měsíce.
Z vyjádření Hermana Sobrie, právního zástupce EURid, vyplývá, že nemá pochyb o tom, že žena registrovala domény se spekulativním úmyslem. Jak uvedl, počet registrovaných domén více než dvojnásobně převyšuje registrace největších korporací. EURid navíc obdržel stížnosti, ze kterých vyplývá že žena za převod domén požadovala významné částky. Nicméně podezření z cybersquattingu není dostačujícím právním důvodem pro pozastavení dřívějších registrací domén ze strany registru – pro tento důvod může požadovat zrušení registrace pouze jiná osoba, která provedenou registraci považuje za zásah do svých práv (např. práva k ochranné známce, názvu apod.). EURid tak svůj krok odůvodnil pouze formálním nedostatkem registrací, když vyjádřil pochybnost o domicilu registranta. Dle pravidel registrace domén .eu totiž může být majitelem evropské domény pouze fyzická nebo právnická osoba usídlená v EU. Z vyjádření Hermana Sobrie plyne, že žena v žádostech o registraci uvedla jako své místo bydliště Londýn, nicméně v současnosti má EURid o této informaci pochybnost.
Z uvedené informace plyne, že EURid se v současnosti může odhodlat k razantnějšímu kroku proti cybersquattingu pouze v případě, kdy spekulativní držitel zároveň nesplnil některé formální podmínky registrace. V ostatních případech je nutné, aby se osoba, která se cítí být dotčena spekulativní registrací, domáhala právní ochrany sama, a to v řízení ADR u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR (viz mj. článek Jak se soudit o evropskou doménu?).
Ještě jedna informace z vyjádření právníka EURid vyplynula, sice že registr se setkává s řadou stížností na spekulativní registranty, kteří po osobách majících oprávněný zájem o domény požadují částky mezi 500 až 1500 EUR. Sám jsem se s podobnými požadavky setkal i při řešení případů některých svých klientů. I když EURid považuje projekt zavedení evropské domény .eu za úspěšný (registrováno je již přes 2,5 milionu domén), je zřejmé, že spekulativním registracím nahrávají i nastavené finanční podmínky systému, kdy registrace jedné domény stojí pouze okolo 10 EUR, avšak náklady na právní obranu proti neoprávněné registraci v řízení ADR přijdou bezmála na 2.000 EUR. Spekulativní registranti tak mohou levně pořídit značné množství domén, na druhou stranu si řada oprávněných osob rozmyslí, zda se bude o doménu soudit, zvláště když podle pravidel ADR neúspěšná strana ve sporu není povinna nahradit úspěšné straně náklady řízení, a raději přistoupí na kupní cenu, která je oproti nákladům řízení poloviční. Svým klientům však většinou doporučuji nepřistoupit na podmínky cybersquatterů, nejen z důvodu etického, ale zejména z důvodu nejistého partnera, kdy se nelze spolehnout, že po zaplacení požadované částky doména bude skutečně převedena.
 
Obrana proti cybersquatterům v Číně 
Další případ zákroku proti cybersquatteru, tentokrát z Číny, přinesla agentura Interfax. Čínský soud nařídil muži převod dvou doménových jmen na společnost, která je držitelem ochranné známky odpovídající těmto doménovým jménům. Konkrétní názvy nejsou tak podstatné, jen uvedu že se jednalo o čínské domény, napsané v čínských znacích, a čínská byla rovněž společnost, jež u soudu uspěla. Během sporu bylo prokázáno, že cybersquatter požadoval za převod domén částku bezmála 40.000 $. Tato zpráva tedy dává znamení, že ochrana práv duševního vlastnictví co se týká sporů o doménová jména v kolizi s ochrannou známkou, je v Číně, mnohdy považované v oblasti práva duševního vlastnictví za právní džungli, na obdobném stupni, jako ochrana v Evropě.
Zajímavé je dále vyjádření pana Zhou Mao, viceprezidenta společnosti HiChina, největšího čínského registrátora domén, který uvádí, že investice do doménových jmen (spekulativní) mohou být vysoce ziskové. Jako příklad uvádí příklad prodeje domény  „chinese.com“, která byla prodána v internetové aukci za 1,1 mil. $. Upozorňuje však zároveň na rozšířený cybersquatting, a doporučuje vždy zvážit registraci domény při zápisu nové ochranné známky nebo názvu společnosti.
V souvislosti se zmínkou o cybersquattingu v Číně poukážu na jiný jeho projev, se kterým jsem se setkal rovněž u svých klientů. Jsou to právě čínské společnosti zabývající se registrací čínských domén, které vytěžují celosvětově národní databáze domén, včetně české, a „upozorňují“ držitele doménových jmen pod národními TLD na skutečnost, že jiný čínský zájemce projevil zájem o registraci shodného doménového jména pod čínskou národní TLD, pokud však provedou registraci své domény v určité lhůtě, budou mít před čínským zájemcem přednost. Jedná se o podvod, jehož snahou je vyvolat v adresátu zájem o urychlenou registraci své domény (která často odpovídá názvu nebo ochranné známce adresáta) v Číně.
 
Závěr
Samozřejmě je však nutno doporučit, pokud má podnikatel zájem vstoupit se svou firmou, anebo jen některým výrobkem, na zahraniční trh, dostatečně si předem zajistit ochranu svého duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a doménových jmen na daném území.
 
 
Autor: Lukáš Mokrý
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem včetně veřejných zakázek, problematikou ochranných známek, doménových jmen a reklamním právem. Je členem European Association for Commercial and Corporate Law.