Dispozice s uživatelským účtem na eBay a solidární odpovědnost
Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 26. 8. 2008 11:17 | Přečteno: 6427XNěmecké soudy v letošním roce řešily případ, kdy bylo prostřednictvím internetového aukčního systému eBay nabízeno k prodeji textilní zboží, aniž by prodávající upozornil kupující (spotřebitele) na právo odstoupit od smlouvy. Proti tomu se ohradil jeden z podnikatelů, který rovněž nabízel touto formou zboží, ovšem plnil své zákonné povinnosti. Soud mu vyhověl, ovšem musely se vypořádat i s námitkou, podle které uživatel sám zboží vůbec neprodával – „pouze“ umožnil jiné osobě, aby využívala jeho uživatelského účtu. Co na to soudy?
Podstata sporu
Každý, kdo chce nabízet zboží na internetových aukcích k prodeji, se musí zaregistrovat a otevřít si tzv. uživatelský účet. Všechny transakce, ať už se jedná o nabízení zboží nebo účast v aukcích jako zájemce o koupi provádějí uživatelé prostřednictvím těchto účtů, k nimž se pokaždé přihlašují svými uživatelskými jmény a hesly.
Jak už bylo uvedeno v článku O podnikání nepodnikatelů v rámci e-aukcí, v případě tzv. distančních smluv musí podnikatel prodávající své zboží spotřebitelům (tedy nepodnikatelům) jednak sdělit své kontaktní údaje a musí spotřebitele poučit o jejich právu odstoupit od smlouvy i bez udání důvodu a pochopitelně jim musí umožnit toto právo realizovat. To platí i tehdy, je-li zboží nabízeno a prodáváno podnikatelem prostřednictvím e-aukcí, jako jsou právě eBay či Aukro.
Této povinnosti se chtěl patrně vyhnout podnikatel, který nabízel textilní zboží prostřednictvím uživatelského účtu své bývalé přítelkyně. Protože nakonec neušel pozornosti svých konkurentů, kteří ovšem jednali v souladu s právními předpisy (což jim občas přináší nepříjemnosti a zvyšuje náklady). Jeden z nich se proto domáhal, aby soud uložil uvedenému podnikateli povinnost zdržet se tohoto jednání – přitom jako žalovaného neuvedl pouze onoho podnikatele, ale rovněž jeho (bývalou) přítelkyni, na kterou byl registrován uživatelský účet , prostřednictvím kterého bylo zboží nabízeno. Soud posoudil toto jednání jako nekalosoutěžní a zákaz (resp. povinnost zdržet se takového jednání) uložil.
(Spolu)žalované patrně tolik nevadil samotný zákaz, kterým se měla zdržet porušování práv spotřebitelů u distančních smluv, protože sama nepodniká. Odvolala se však do části rozhodnutí o nákladech řízení (jejichž úhrada byla uložena i jí). Argumentovala právě tím, že sama zboží nenabízela ani z toho nijak neprofitovala.
Argumentace soudů
Německé soudy však rozhodnutí o nákladech řízení potvrdily, konkrétně ve druhé instanci OLG Stuttgart (obdoba českých Vrchních soudů).
Stejně jako v České republice je možno domáhat se práv vyplývajících z úpravy tzv. nekalé soutěže i vůči osobám, které jsou nepodnikateli – pouze však tehdy, účastní-li se tyto na hospodářské soutěži. Žalovaná, která umožnila nabízení a prodej zboží ze svého uživatelského účtu na eBay tak byla osobou, která se účastnila na hospodářské soutěži.
Soudy přitom poukázaly na dřívější rozhodovací praxi, která se týká spoluodpovědnosti za nekalosoutěžní jednání. Takto odpovídá společně s tím, kdo se dopustil nekalosoutěžního jednání i osoba, která při tom vědomě spolupůsobila, a to i formou podpory, pokud měla možnost takovému jednání zabránit.
Žalovaná přitom umožnila zmíněnému podnikateli jeho nekalosoutěžní jednání tím, že mu sdělila přístupová hesla k uživatelskému účtu na eBay. Tímto vědomým jednáním umožnila nekalosoutěžní jednání. Samotná skutečnost, že o tomto konkrétním jednání (údajně) nevěděla, není podstatná, protože dle německého práva není ke spoluodpovědnosti za nekalosoutěžní jednání třetí osoby nutno zavinění. Soud se proto touto námitkou blíže nezabýval.
Soud naopak konstatoval, že žalovaná mohla a měla průběžně a v malých časových odstupech ověřovat, za jakým účelem je její uživatelský účet třetí osobou (oním podnikatelem) využíván. Tak mohla nekalosoutěžní jednání zjistit, i kdyby o něm skutečně nevěděla. V takovém případě byla povinna tomuto jednání zabránit. I když se žalovaná bránila tím, že se ústně přeptávala na účel užití svého uživatelského účtu a že nedisponovala (poté, co se rozešli) počítačem s připojením na internet, soud tyto výmluvy považoval za nedostatečné. Žalovaná si patrně neuvědomila, že se pohybuje v úpravě hospodářské soutěže, která klade na účastníky vyšší nároky – bezbrannost a nevědomost se nepředpokládá (třeba na rozdíl od spotřebitelského práva).
Závěr
Jako obvykle uvádíme cizozemský rozsudek, protože česká judikatura je k obecně v právu informačních technologií a internetu dosti chudá. Jako v mnoha předešlých případech však lze argumentaci a závěry citovaného soudu převést do českého právního prostředí. Registrovaní uživatelé německého eBay, ale i českého Aukra, by si tedy měli dvakrát rozmyslet, zda budou někomu svěřovat svůj uživatelský účet – svěřují tak v podstatě svou identitu a mohou být spoluodpovědni za civilní i trestněprávní delikty.
Autor: Petr Otevřel
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem. Je členem Právního klubu Sdružení pro informační společnost (SPIS) a České společnosti pro systémovou integraci
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
