Chyba v ceně zboží internetového obchodu
Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 13. 4. 2010 17:15 | Přečteno: 17352XNedávno se objevily na internetu články týkající se chybně uvedených cen zboží v internetových obchodech a následné povinnosti provozovatele eshopu je dodat zákazníkovi (viz „Obchod kasa.cz prodával mobily za zázračné ceny. Pak je ale odmítl dodat“ nebo „Chybné ceny Vodafonu: iPhone 3GS za tisícovku, Nokia N97 za osm tisíc“). Jak je ovšem třeba nahlížet na podobné situace po právní stránce by měl přinést následující článek.
Klíčové obchodní podmínky a zjevnost chyby v ceně
Zásadně rozhodujícím při platnosti kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím internetového obchodu jsou dvě skutečnosti:
a) text obchodních podmínek
b) zjevnost chyby v ceně
K chybě při zadávání ceny může dojít jak na základě chyby lidského faktoru, tak na základě chyby softwaru, který je určen pro správu internetového obchodu. Pokud dojde k platné objednávce ze strany zákazníka, pak většinou je tato objednávka automaticky (softwarem) bez možnosti odmítnutí objednávky prodávajícím potvrzena. Tímto je uzavřena kupní smlouva.
Určitou obranou proti těmto situacím je úprava obchodních podmínek, a to stanovením možnosti zrušení smlouvy prodávajícím za určitých podmínek – např. vyprodání zboží, nemožnost obstarání zboží do určitého termínu atd. Stejně tak by bylo možné definovat v obchodních podmínkách neuzavření smlouvy v případě zjevné chyby v ceně zboží, pokud nebude u daného zboží zcela jasně uvedeno, že se jedná o „mimořádnou slevu“ nebo „akce“.
Další rozhodnou skutečností při posuzování platnosti uzavření ceny je zjevnost chyby v ceně. Zde bude rozhodující hledisko běžného spotřebitele a zejména rozdíl mezi „obvyklou cenou“ a cenou uvedenou v internetovém obchodě. Cenou obvyklou se rozumí dle zákona o cenách cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží.
Pokud tento rozdíl bude značný, pak se domnívám, že půjde o zcela zjevnou chybu a zřejmý omyl, jejímiž následky by byla neplatnost uzavřené kupní smlouvy. Nicméně proto je vždy každý případ posuzovat individuálně.
Vážnost vůle a zřejmý omyl
Podmínkou platnosti nabídky – návrhu na uzavření smlouvy je jeho vážnost § 37 odst.1 občanského zákoníku. Právní úkon není učiněn vážně (opravdově) tehdy, je-li podle objektivních okolností konkrétního případu zřejmé, že jednající nechtěl svým projevem vůle způsobit právní následky, které s takovým projevem vůle normy občanského práva spojují. Takto učiněný projev vůle je absolutně neplatný a nemůžou z něj vzniknout žádné právní následky. Pokud o tom kupující musel zcela zjevně vědět vzhledem k rozdílnosti ceny obvyklé a ceny uvedené v internetovém obchodě, pak kupní smlouva nevznikla.
Stejně tak dle § 49a občanského zákoníku platí následující: „Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět.“
Kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím bude tedy zcela neplatná pro zcela zjevný omyl prodávajícího.
Omyl ve vůli je právně významným, tj. má za následek neplatnost právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon učinil prodávající v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro kupní smlouvu rozhodující (podstatný) a bez níž by k uzavření kupní smlouvy nedošlo, a kupující o omylu v době objednávky věděl či vědět musel (musel být – objektivně vzhledem k okolnostem případu posuzováno – zřejmý), a vzdor tomu prodávajícího na omyl neupozornil.
Judikatura
Kolega Mgr. Petr Otevřel v článku „Neplatnost kupní smlouvy uzavřené na internetu pro omyl prodávajícího“ popsal a publikoval v dané problematice judikát z Německa:
„Německý Spolkový soudní dvůr (obdoba českého Nejvyššího soudu) se zabýval problematikou kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím internetového obchodu. Tuto smlouvu přitom pro omyl napadl sám provozovatel internetového obchodu - prodávající.
Prodávající při zařazování zboží do elektronického katalogu u položky – notebooku za 2650,-EUR uvedl cenu 245,-EUR. Kupující si okamžitě notebook objednal a systém internetového obchodu mu mailem zaslal automatizované potvrzení objednávky (shodné s naším případem). Notebook byl zákazníkovi dodán a teprve poté zjistil žalobce v souvislosti se zaúčtováním této položky svůj omyl. Poté, co dotyčný zákazník ani přes dopis žalobce notebook nevrátil ani nedoplatil rozdíl ceny, nezbylo než napadnout neplatnost kupní smlouvy pro omyl společně s náhradou škody, která vznikla tím, že zákazník (žalovaný) notebook nevrátil.
Spolkový soudní dvůr potvrdil, že kupní smlouva vznikla v okamžiku zaslání automatizovaného potvrzení objednávky na mailovou adresu zákazníka. Zároveň však prohlásil tuto smlouvu za neplatnou pro tzv. vnější omyl (omyl ve vyjádření – Erklärungsirrtum), protože v okamžiku, kdy žalobce – provozovatel internetového obchodu zadával údaje do databáze, bylo jeho vůlí stanovení ceny zmíněného notebooku ve výši 2650,-EUR. Na tom nic nemění ani fakt, že žalobce zaslal žalovanému mail, ve kterém potvrzuje přijetí objednávky a notebook mu doručil. Spolkový soudní dvůr poukázal též na skutečnost, že celý proces přijímání objednávek i následná distribuce zboží probíhá v rámci internetových obchodů zcela automatizovaně a žalobce neměl reálnou možnost svůj omyl zjistit.“
Závěr
Pokud dojde k chybě v ceně zboží v internetovém obchodě, pak nemusí prodávající vždy mít povinnost za chybně uvedenou cenu zboží kupujícímu dodat. Sami jsme již ve své praxi obdobný případ řešili. Každý případ je ovšem nutné vždy posuzovat samostatně z pohledu textu obchodních podmínek a rozdílnosti chybně uvedené ceny a ceny obvyklé.
Nicméně doporučujeme takové situace eliminovat v textu obchodních podmínek eshopu.
Autor: JUDr. Lukáš Jansa, email: jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.