Bude provozovatel služby Skype považován za poskytovatele služeb elektronických komunikací?

V posledních týdnech se zdá, že se nad službou Skype, patřící Microsoftu, stahují mračna. V květnu tohoto roku Microsoft definitivně před Evropským soudním dvorem prohrál v řízení o námitkách proti ochranné známce „Skype“, podaných britskou televizní společností vlastnící starší ochrannou známku ve znění „Sky“, což bude patrně mít v nejbližší době vliv na samotný název této známé aplikace a služby. Nyní se však zdá, že se na obzoru objevila další hrozba, která může mít nepříznivé právní i technické důsledky na placenou službu volání na telefonní čísla v rámci veřejné sítě. Ve Francii a v Belgii se totiž objevila snaha kvalifikovat Skype jakožto službu elektronických komunikací a jejího provozovatele jakožto poskytovatele služeb elektronických komunikací.

Úprava dle směrnice
Většině čtenářů je jistě známo, že vedle bezplatného volání nebo zasílání zpráv mezi uživateli nabízí Skype placenou službu hlasového volání z počítače, na němž je aplikace nainstalována, na mobilní a pevné telefonní linky. Tímto způsobem je možné provádět vnitrostátní i mezinárodní hovory. Poskytovatelem aplikace jako takové je společnost Skype Software S.à.r.l., provozovatelem uvedené služby volání do veřejné sítě je společnost Skype Communications S.à.r.l., se sídlem v Luxemburgu. Francouzský národní regulátor telekomunikačních a poštovních služeb (takzvaný “ARCEP”) tvrdí, že tato nadstandardní služba Skypu splňuje definici služby elektronických komunikací, stanovenou Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (dále jen “Směrnice”), a vyžaduje tudíž na jejím poskytovateli, aby plnil všechny povinnosti poskytovatele služeb elektronických komunikací, stanovené francouzským právním předpisem implementujícím uvedenou Směrnici, kterým je zákon o poštovních a telekomunikačních službách (tzv. „CPCE“).

Uvedená Směrnice ve svém článku 2 písm. c) definuje službu elektronických komunikací jako „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové vysílání, s výjimkou služeb poskytujících obsah nebo vykonávajících redakční dohled nad obsahem přenášeným prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací; pojem nezahrnuje služby informační společnosti, jak jsou definovány v článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“.

Síť elektronických komunikací pak Směrnice definuje jako „přenosové systémy, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po okruzích, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně Internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace“. Tyto definice jsou více či méně přesně implementovány do národních právních předpisů členských zemí, mimo jiné i do českého zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, stejně tak do francouzského CPCE.

Francouzský a belgický výklad směrnice
Služby založené na aplikacích, umožňujících komunikaci mezi uživateli prostřednictvím internetu, jako například uvedený Skype, nebo jiné služby typu Whatsapp nebo Viber, nejsou obecně považovány za službu elektronických komunikací, protože se v jejich případě jedná o službu informační společnosti, nespočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Velmi zjednodušeně řečeno, jejich podstatou totiž není užití internetu jako komunikačního prostředku, ale užití samotné aplikace. Avšak právě faktor spočívající v možnosti spojit se i s uživatelem nacházejícím se mimo infrastrukturu samotné aplikace vedl ARCEP ke kvalifikaci Skypu jakožto poskytovatele služeb elektronických komunikací, protože možností dovolat se na konkrétní telefonní číslo de facto poskytuje telefonickou službu, vyhrazenou pouze poskytovatelům služeb elektronických komunikací. Takto kvalifikovaný subjekt musí plnit řadu povinností, mimo jiné i povinnost registrovat se u příslušného správního úřadu v dané zemi (u nás u Českého telekomunikačního úřadu, v ostatních zemích u jeho obdoby), a v neposlední řadě rovněž povinnost poskytnout součinnost orgánům činným v trestním řízení ve formě umožnění odposlechů komunikace a poskytnutí provozních a lokalizačních údajů. Právě neplnění těchto povinností ve Francii ARCEP Skypu vytýká ve vztahu k jeho placené službě volání na telefonní čísla, přičemž dal podnět k zahájení řízení o neplnění povinností podle zákona CPCE.

K obdobné situaci došlo v Belgii, když Skype nesplnil neposkytl součinnost požadovanou trestním soudem v konkrétním trestním řízení, a neumožnil provedení odposlechů telefonické komunikace probíhající s využitím placené služby Skypu. Soud zahájil řízení o nesplnění součinnosti orgánům činným v trestním řízení v režimu trestního práva.

Závěr
Lze očekávat, že se belgické i francouzské soudy (pokud se i k nim dostane francouzská kauza), obrátí na Evropský soudní dvůr se žádostí o výklad Směrnice co do definice pojmů poskytovatele služeb elektronických komunikací a sítě elektronických komunikací. Pokud by ESD přisvědčil tomu, že uvedené pojmy dopadají rovněž na poskytovatele komunikačních aplikací, pokud tyto umožňují přístup do veřejných komunikačních sítí, znamenalo by to významné právní omezení jejich provozu, s nímž by provozovatelé museli do budoucna počítat. Nadto by byli nuceni zprovoznit technické řešení umožňující orgánům činným v trestním řízení provádění odposlechů hovorů.


Autor:  Mgr. et Mgr. Petr Mališ, advokát, malis@lawyer.cz
Autor je společníkem v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami a internetovým právem.