123people a nakládání s podobiznami osob

Autor: Mgr. Petr Otevřel | Vloženo: 13. 9. 2010 12:39 | Přečteno: 7162X

Vyhledávač 123people a jemu podobné se zaměřují na vyhledávání osob a jejich záznamů na internetu – stačí zadat příjmení a na jedné přehledné stránce získáte informace o facebookových profilech dané osoby popř. více osob téhož jména, o tom, zda je ještě volná doména obsahující její jméno, o odkazech na články, v nichž se toto jméno vyskytuje, e-mailových adresách apod. Jednou z kategorií je i „Pictures", zpravidla fotky i s uvedením zdroje (např. facebookový profil). Je však takovéto využívání podobizny legální?

 

 

Thumbnails – podobný případ

V článku Thumbnails – rozsudek ohledně vyhledávače Google jsem pojednával o rozhodnutí německého Nejvyššího soudu (BGH – Spolkový soudní dvůr), který konstatoval, že zobrazování zmenšenin obrázků a fotografií v rámci tohoto vyhledávače není v rozporu s právem.  A to i tehdy, když k tomu nebyl dán výslovný souhlas. Žalobce v tomto případě nežaloval kvůli zobrazení podobizny, nýbrž kvůli vyhledání a zobrazení zmenšeniny reprodukce uměleckého díla. BGH konstatoval, že žalovaný Google měl právo považovat jednání žalobkyně za udělení souhlasu se shora popsaným způsobem vyhledávání. BGH toto argumentoval i tím, že žalobkyně má jako provozovatel vlastních internetových stránek možnost využít technických prostředků ochrany a zabránit vyhledávačům prohledávání a rozmnožování obrázků a fotografií. 

 

Případ 123people

V daném případě byla žalobcem zaměstnankyně, která měla svou podobiznu – fotografii uveřejněnou na internetových stránkách svého zaměstnavatele. Stalo se tak s jejím výslovným souhlasem. Při zadání jména žalobkyně do vyhledávače people123 se tak zobrazily odkazy vztahující se k jejímu jménu, včetně fotografie s její podobiznou.

Žalobkyně prostřednictvím svého advokáta vyzvala provozovatele stránek 123people jednak k tomu, aby se zdržel dalšího zveřejňování podobizny žalobkyně po zadání jejího jména a zároveň aby učinil „prohlášení o zdržení se“ – jde o specifický institut německého práva (Unterlassungserklärung) užívaný v nekalosoutěžních popř. autorských sporech nebo sporech z ochranné známky. Ten, kdo porušil tato práva, vydá uvedené prohlášení, kterým se zaváže

1. zdržet se dalšího porušování, kterého se dopustil, a zároveň
2. uhradit smluvní pokutu pro případ, že uvedené právo opakovaně poruší.

Takové prohlášení působí jako pojistka poškozeného proti opakování nelegálního jednání narušitele práv.

V daném případě 123people ovšem zareagovali tak, že sice fotografii z vyhledávače stáhli a neumožňovali její další zobrazení, nicméně odmítli vydat prohlášení (Unterlassungserklärung).

 

Argumentace stran

Žalobkyně podala žalobu, kterou se vydání uvedeného prohlášení domáhala. Tvrdila při tom, že jedině toto formální prohlášení je vzhledem k porušení jejich osobnostních práv dostatečné – pouhé momentální odstranění fotografie za dostatečné nepovažovala.

Provozovatel 123people zčásti využil argumenty společnosti Google ve shora popsaném sporu Thumbnails, zejména fakt, že internetové stránky byly optimalizovány pro vyhledávače a nebyly využity běžně dostupné technické prostředky, které by zabránily zobrazení fotografie s podobiznou žalobkyně ve vyhledávačích. Navíc poukázal na skutečnost, že na svých serverech žádné rozmnoženiny neukládá a působí pouze jako vyhledávač, který odkazuje na cizí obsah. Provozovatel 123people zdůraznil, že odkazovaný obsah netvoří a není za něj odpovědníý. Zároveň poukázal na skutečnost, že žalobkyně je osobou, která je na internetových stránkách svého zaměstnavatele zobrazena v souvislosti se svou veřejně zastávanou funkcí v této společnosti. Nejde tak o soukromou osobu.

 

Odůvodnění soudu

Dosud tento případ řešil pouze soud první instance, který se přiklonil k argumentaci 123people. V odůvodnění zejména zdůraznil, že žalobkyně dala souhlas se zásahem do svých osobnostních práv už tím, že souhlasila s umístěním své podobizny na internetové stránky svého zaměstnavatele. Tímto zároveň nepřímo souhlasila s faktem, že podobiznu vyhledají a zobrazí internetové vyhledávače typu Google nebo žalovaníý 123people. Soud zdůraznil podobně jako BGH, že dobrovolným umístěním fotografií či obrázků na internet musí dotyčný počítat s jejich běžným a známým využitím. Poukázal při tom i na absenci technických prostředků bránícím k použití fotografie a vzal v úvahu i fakt, že vyhledávač 123people inkriminovanou fotografii na výzvu žalobkyně nadále nezobrazoval.

 

Závěr

Co z výše uvedeného rozhodnutí vyplývá? Rozhodně nelze toto rozhodnutí vykládat tak, že jakékoliv užití podobizny bez souhlasu dotčené fyzické osoby je v pořádku. Podstatnou okolností uvedeného případu totiž je skutečnost, že podobizna žalobkyně byla zveřejněna s jejím souhlasem. Ne vždy se ovšem podobizna nebo jiné záznamy osobní povahy konkrétních osob dostanou na internet s jejich vědomím či dokonce souhlasem. V takovém případě může nakládání s nimi představovat zásah do osobnostních práv. Je proto třeba vždy postupovat případ od případu a vážit okolnosti konkrétního případu.

 

Autor: Mgr. Petr Otevřel, otevrel@lawyer.cz

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, obchodním a autorským právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií. Je členem České společnosti pro systémovou integraci.