Svolání valné hromady na internetu
Autor: Mgr. Jiří Kania | Vloženo: 10. 3. 2009 11:02 | Přečteno: 8205XNaše kancelář se již několikrát setkala s voláním členů představenstva akciové společnosti po změně dosavadního zažitého a v podstatě i zákonem předepsaného způsobu svolávání valných hromad akciových společností s akciemi na majitele, kterým je inzerce v celorepublikových denících. Tento způsob je do jisté míry nevýhodný co do vyšších nákladů na otištění pozvánky, času, ale i efektivnosti. V době nárůstu informačních technologií, v době, kdy stále větší procento populace disponuje internetovým připojením, nakupuje v e-shopech, zjišťuje počasí nebo čte noviny přes internet se nabízí možnost svolání valné hromady jednodušeji, a to například prostřednictvím internetu. Volání bylo vyslyšeno, když Vrchní soud v Praze vydal dne 29.2.2008 usnesení sp. zn. 7 Cmo 503/2007, kterým upravuje přípustnou elektronickou formu uveřejnění oznámení o svolání valné hromady akciové společnosti s akciemi na majitele.
Vrchní soud ve svém rozhodnutí totiž vyjádřil názor, že „deník“ ve smyslu obchodního zákoníku nemusí být nutně deníkem tištěným jen na papíře, ale rovněž i deníkem, který má jen elektronickou podobu. Podstatné však je, aby daný „deník“ vydávaný v elektronické podobě měl udělenou registraci od Ministerstva kultury a byl zapsán do evidence periodického tisku.
Vrchní soud tak zrušil zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze a vrátil mu zpět k projednání věc, ve které se navrhovatel domáhal zápisu do obchodního rejstříku společnosti, která má ve svých stanovách uveden způsob uveřejnění oznámení o svolání valné hromady na elektronických webových stránek celostátně distribuovaného deníku.
Uveřejnění oznámení o konání valné hromady
Ustanovení §184 odst. 4 Obchodního zákoníku upravuje způsob uveřejnění pozvánky nebo oznámení o svolání valné hromady akciové společnosti. U společnosti s akciemi na jméno je představenstvo povinno uveřejnit pozvánku tak, že ji zašle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady.
U společnosti s akciemi na majitele je situace zkomplikována o to, že akcionáři nejsou společností evidování, tudíž nelze zaslat pozvánku na valnou hromadu přímo akcionáři. Představenstvo proto uveřejňuje v lhůtě 30 dní před konáním valné hromady oznámení o jejím konání v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami, nejméně však v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách
Celostátně distribuovaný deník
Obchodní zákoník nikterak nestanovuje formu tištěnou nebo elektronickou celostátně distribuovaného deníku. Skutečnost, že se jedná o periodický tisk, prokáže vydavatel takového internetově publikovaného deníku potvrzením o registraci u Ministerstvem kultury.
Posouzení, zdali je možné považovat internetový deník způsobilý k celostátnímu distribuování závisí, jak jsme již zmínili v úvodu, na rozšířenosti internetu. Síť internet má v dnešní době pokrytí celého území České republiky a faktická dostupnost elektronických webových stránek deníku je nepochybně mnohonásobně větší než u kteréhokoliv tištěného periodika. V případě, že by některý z akcionářů neměl možnost připojení k internetu, oznámení o konání valné hromady je stále uveřejňováno v Obchodním věstníku.
Periodicitou deníku, je dle Vrchního soudu zásadní možnost akcionářů se s denní periodicitou seznamovat s obsahem periodika, což je umožněno právě tím, že stránky jsou na síti internet k dispozici k nahlížení nepřetržitě, tedy 24 hodin denně. Z hlediska požadavků obchodního zákoníku je frekvence změn textu daného deníku podstatná toliko z hlediska dodržení toho, aby oznámení o konání valné hromady bylo publikováno nejméně 30 dní před konáním valné hromady.
Uvedený judikát je pro akciové společnosti s akciemi na majitele rozhodně zajímavý neboť přináší novou alternativu uveřejnění oznámení o svolání valné hromady
Je ovšem třeba zabývat se i vhodností způsobu uveřejnění oznámení o konání valné hromady v elektronickém deníku a to s ohledem na účel obchodního zákoníku. Účelem zákona je, aby se akcionáři o konání valné hromady mohli dozvědět z informačního zdroje obecně dostupného pro každého z nich, přičemž jde o informační zdroj dostupný bez vynaložení nepřiměřené námahy. Tomuto účelu je dle názoru Vrchního soudu učiněno zadost, pakliže je oznámení o konání valné hromady uveřejněno v Obchodním věstníku a dále v elektronickém deníku. Tištěný deník je nutné si koupit a elektronický deník si lze přečíst za úhradu po připojení k síti internet či po vyhledání místa připojeného k této síti. Podmínky získávání informací akcionáři jsou tedy dle Vrchního soudu u tištěného periodika (deníku) i periodika (deníku) elektronického rovnocenné.
Soud ovšem rovněž podotkl, že internetový deník je do jisté míry specifický, neboť v souzeném případě tento internetový deník umožňoval kromě běžného nahlížení na internetových stránkách i možnost bezplatného zařazení zájemců do příjemců avíz o oznámeních uveřejněných na příslušných internetových stránkách. Současně deník dvakrát ročně vycházel i v tištěné podobě.
Závěr
V důsledku akceptace svolání valné hromady na internetu ale vyvstávají nové potíže, které v rozhodnutí vrchního soudu reflektovány nejsou. Jde zejména o skutečnost, že obsah internetových stránek je možné snáze změnit a může tedy dojít k složitému prokazování že např. bylo oznámení zveřejněno už k určitému dni a ne ke dni jinému, jakož že oznámení mělo stejný obsah po celou dobu inzerce. Domníváme se, že až praxe poskytne ucelenější odpovědi na tyto i jiné otázky, jež daný judikát provázejí.
Rozhodnutí Vrchního soudu je jistě pozitivní správou pro akciové společnosti s akciemi na majitele. Jde o výrazný posun ve směru k akceptaci internetu jako důležitého informačního zdroje ve vztahu mezi akciovou společností a akcionáři v souvislosti s konáním valné hromady. Je ale nutné upozornit, že způsob oznámení valné hromady prostřednictvím internetu je nutné mít zakotvený ve stanovách společnosti a pokud by se akciová společnost rozhodla tento způsob oznamování zavést, pak musí formou notářského zápisu tuto změnu zapracovat do stanov.
Autor: Jiří Kania
Autor působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem a problematikou pracovněprávních vztahů v IT oblasti.
Kategorie
Naše služby
Naše infoportály
Kniha Softwarové právo
