Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Rozhodčí řízení prostřednictvím elektronické komunikace

Autor: Mgr. Adam Liberda | Vloženo: 26. 2. 2008 19:01 | Přečteno: 3906X

Rozhodčí řízení je alternativou k řízení před obecnými soudy, a to ve věcech majetkových sporů a za předpokladu, že se jejich účastníci dohodnou, že spor bude rozhodovat rozhodce s vyloučením působnosti obecných soudů. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů vymezuje pro rozhodování sporů v rozhodčím řízení pouze základní rámec, procesní a další podmínky řízení si mohou strany právního vztahu, z něhož mohou vzniknout případné spory, které mají být rozhodovány rozhodcem, upravit samy. Vzhledem k tomu, že rozhodčí smlouva má zpravidla podobu rozhodčí doložky, je tedy součástí smlouvy hlavní, není účelné podrobně upravovat procení podmínky rozhodčího řízení přímo v rozhodčí smlouvě. Je proto vhodné, aby strany využily služeb organizací sdružujících rozhodce (dále také jen „rozhodčí soudy“), které mají podmínky rozhodčího řízení a procesní pravidla sporu upravená v podobě vlastních rozhodčích řádů.
Užití elektronické komunikace v rozhodčím řízení
Hlavní výhody rozhodčího řízení byly popsány v článku Rozhodčí řízení a jeho výhody (Pravoit 09/07). Další výhodou, ale také rizikem může být rozhodčí řízení vedené on-line, tedy rozhodčí řízení vedené prostřednictvím prostředků elektronické komunikace. Většina významnějších rozhodčích soudů působících v ČR nabízí využití prostředků elektronické komunikace k vedení rozhodčího řízení, a to v různé intenzitě a formě.
Na rozdíl od řízení před obecnými soudy, které je svazováno řadou povinných formálních kroků a procesních náležitostí, a to včetně užití prostředků elektronické komunikace, je v rozhodčím řízení na vůli účastníků, jak si upraví podmínky užití e-mailu, popř. internetu pro případ řešení jejich sporu, resp. jaký rozhodčí soud, jehož rozhodčí řád užití prostředků elektronické komunikace dovoluje, si zvolí. 
Možnost užití prostředků elektronické komunikace může být upravena přímo v rozhodčím řádu daného rozhodčího soudu nebo může být pro on-line rozhodčí řízení rozhodčím soudem stanoven samostatný rozhodčí řád, který upravuje specifika užití elektronické komunikace v rozhodčím řízení. Nejvyužívanějším prostředkem elektronické komunikace je e-mailová korespondence, a to s využitím elektronického podpisu či bez něj.
Řízení on-line a rozhodčí řády
Některé rozhodčí soudy vyžadují jako podmínku vedení rozhodčího řízení on-line, aby se strany sporu na tomto způsobu vedení sporu dohodly již v rozhodčí smlouvě, a to včetně uvedení elektronických adres, které budou pro komunikaci s rozhodcem používat. V takovém případě již samotné podání rozhodčí žaloby probíhá elektronickou formou a rozhodčí řízení počíná běžet dnem, kdy je rozhodčí žaloba doručena na elektronickou adresu rozhodčího soudu. Veškerá komunikace mezi rozhodcem a účastníky řízení pak probíhá v elektronické podobě.
Jiné rozhodčí soudy nevyžadují, aby si smluvní strany dohodly přímo v rozhodčí smlouvě tento způsob vedení sporu, a v rozhodčích řádech upravují podmínky pro použití prostředků elektronické komunikace. Např. byla-li podána žaloba prostřednictvím elektronické pošty, rozhodčí řízení začíná dnem doručení žaloby v elektronické podobě, avšak zároveň je stanovena lhůta, ve které musí být podání doplněno v písemné formě.
Zpravidla je možné, aby strana sporu, která hodlá využívat ke komunikaci s rozhodčím soudem a rozhodcem e-mailové korespondence jednostranně vůči soudu, resp. vůči rozhodci prohlásila, že souhlasí s tímto způsobem komunikace a uvedla adresu své elektronické pošty. V takovém případě půjde na vrub účastníka, uvede-li do prohlášení chybnou elektronickou adresu nebo nebude-li si e-mailovou schránku vybírat. V uvedeném případě nebude možné doručovat elektronickou formou rozhodnutí ve věci samé (rozhodčí nález).
Možná rizika
Při užití elektronických prostředků komunikace však mohou vznikat komplikace procesní povahy, zejména co se průkazu doručení týče, což může mít vliv na rovné postavení účastníků v řízení. Zejména pokud jde o rozhodnutí ve věci, na jehož doručení účastníkům řízení se váže jeho právní moc a vykonatelnost, musí být jeho doručení oběma stranám průkazné, v opačném případě hrozí, že rozhodnutí nenabude právní moci a nestane se vykonatelným. Také pro případ domáhání se nároku přiznaného rozhodčím nálezem v exekučním řízení je nutné, aby oprávněný měl k dispozici písemné vyhotovení rozhodčího nálezu opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti.
Nepodaří-li se např. žalovanému doručit žaloba, ke které se má ve stanovené lhůtě vyjádřit, resp. není-li takové doručení dostatečně průkazné, celé řízení se může protáhnout nebo může být zmařeno úplně. 
Problém může vzniknout také ohledně předložení důkazů v elektronické podobě. Je-li např. nutné převést listinné důkazy do elektronické podoby, může dojít k jejich úpravám či dokonce změnám a takové důkazy pak nemají dostatečnou vypovídací hodnotu a nemohou rozhodci sloužit jako dostatečný podklad pro rozhodnutí. V takovém případě pak musí mít rozhodce možnost vyžádat si originály důkazů a tyto porovnat s jejich elektronickou formou.
Nelze vždy spoléhat na to, že účastníci rozhodčího řízení, kteří si pro případ sporu zvolili rozhodčí řízení vedené výhradně prostřednictví prostředků elektronické komunikace, se zcela dobrovolně podřídí tomuto způsobu řešení sporu, poskytnou součinnost a nebudou hledat procesní kličky, jak celé řízení prodloužit nebo úplně zmařit. Proto by smluvní strany při uzavírání rozhodčí smlouvy měly dbát na vhodný výběr rozhodčího soudu a věnovat zvýšenou pozornost jeho rozhodčímu řádu, který by měl účastníkům řízení garantovat právní jistotu a rovné postavení v rozhodčím řízení.
Závěr
Užití elektronických prostředků komunikace je v dnešní době i v případě rozhodčího řízení účastníky právních vztahů vítáno. V zájmu právní jistoty a rovnosti stran sporu však mám za to, že prostředky elektronické komunikace by měly být v rozhodčím řízení využity spíše podpůrně. Na rychlost rozhodčího řízení může mít stejný vliv vhodná úprava doručování písemností provedena rozhodčím řádem či dohodou smluvních stan, jednoistačnost či neformálnost řízení. Zejména ve sporech, kdy je listinné důkazy potřeba převádět do elektronické podoby, volba řízení vedeného výlučně on-line může strany spíše zatěžovat. Naopak ve sporech, kdy jsou důkazy nebo jejich většina od prvopočátku v elektronické podobě (e-obchody, smlouvy uzavírané prostřednictvím internetu, elektronická komunikace účastníků řízení apod.) se rozhodčí řízení on-line nabízí jako vhodnější a rychlý způsob řešení těchto sporů.
Příkladem rozhodčího soudu, který účastníkům řízení umožňuje podpůrné využití prostředků elektronické komunikace pro vedení jejich sporu je Arbitrážní soud České republiky, o.s. se sídlem v Praze.
Autor: Adam Liberda
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména občanským, obchodním a autorským právem.