Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Převod doménového jména 2. díl.

Autor: Mgr. Jiří Kania | Vloženo: 31. 1. 2010 21:44 | Přečteno: 4487X

V minulém článku, věnujícím se převodu doménového jména, jsme se zaměřili na nastínění postupu, jaký mohou strany zvolit, rozhodnou-li se k převodu domény. Upozornili jsme na podstatné výhody i nevýhody té které zvolené varianty, přičemž jsme považovali za nutné apelovat na uzavření smlouvy o převodu doménového jména zajišťující větší právní jistotu smluvním stranám. Cílem tohoto článku je podrobněji rozebrat jednotlivé pasáže smlouvy o převodu doménového jména, rozhodnou-li se ji strany uzavřít a upozornit tak na problematické části, které by převod doménového jména mohly zkomplikovat.
 


Označení účastníků
Zvýšenou míru pozornosti by měly strany věnovat označení účastníků. Chybné označení osoby ve smlouvě může způsobit až absolutní neplatnost této smlouvy a v případě již realizovaného převodu finančních prostředků toto nese další komplikace. V praxi jsme již přišli do styku se smlouvami, kde osoba uvedená na smlouvě jako držitel (převodce) domény, vlastnickým právem k doméně nedisponoval např. proto, že faktickým držitelem byla právnická osoba, přitom převodcem byl ve smlouvě označen jako osoba fyzická apod.  Zde bychom především doporučovali prověřit si osobu vlastníka domény nahlédnutím do tzv. databáze whois, prostřednictvím níž zjistíte jednak registrátora – správce domény (tedy i to, zdali je nutná změna na jiného správce, který podporuje převod doménového jména na jiného majitele bez nutnosti získání úředně ověřených souhlasů smluvních stran – viz. článek Převod doménového jména 1. Díl ODKAZ) ale i držitele domény, který by měl být následně shodný s osobou uvedenou ve smlouvě. Vyhledávání v registru whois je umožněno přes zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, z.p.o. jako provozovatele registru doménových jmen .cz. Pro „pokročilé“ převodce domény, kteří mají zájem o převod domény nejvyšší úrovně .eu lze získat informace o držitelích opět z veřejného registru domén, tentokrát neziskové organizace EURid.
Proces převodu domény
Blíže jsme se procesu převodu věnovali v předchozím článku. Mezi stranami by však v okamžiku uzavření smlouvy mělo být vyjasněno:

 nejzazší datum převodu doménového jména;
 absence nedoplatků správci doménového jména, které by zapříčinily zrušení či pozastavení registrace doménového jména správcem;
 informace o tom, že doménové jméno není předmětem žádného soudního či jiného sporu a neexistují k němu práva třetích osob;
 dodatečné informace, např. zdali je s převodem spojeno informování veřejnosti o novém držiteli prostřednictvím inzerce apod.;
 

Postup v případě technických potíží
S ohledem na naši praxi bychom stranám doporučovali ve smluvním vztahu věnovat pozornost i ustanovením, které mají zajišťovat součinnost smluvních stran, tak aby v případě komplikací musely strany vyvíjet činnost k naplnění účelu smlouvy (smluvní ujednání, kterým je převodci např. zamezeno po uzavření smlouvy jakkoli měnit či upravovat obsah webových stránek k doméně – pakliže tyto stránky existují - nemusí být rovněž na škodu).
 

Cenové podmínky a vyplacení ceny za doménové jméno
Cena a její výše je odvislá od mnoha faktorů. Nejzásadnějším je bezesporu „atraktivnost“ doménového jména pro nabyvatele a z toho pak odvislá cena, za níž je ochoten doménové jméno nabyvatel nabýt. Mezi smluvními stranami by však mělo být bezpodmínečně jasné, kdy dojde k nároku na zaplacení ceny a tomuto odpovídající povinnosti druhé strany takto učinit. Převodce zpravidla usiluje o vznik tohoto nároku v okamžiku podepsání smlouvy, nabyvatel má pochopitelně zájem na zaplacení až v okamžiku, kdy bude uveden v registru jako držitel. Bez ohledu na zvolenou variantu je nutné dbát pozornost určení okamžiku nároku a předejít tak pochybnostech o plnění.
 

Postup při porušení povinnosti některé ze stran
Již několikrát jsme v článcích věnovaných problematice IT upozorňovali na nepodceňování ustanovení o sankcích. Sankce ve smlouvě o převodu doménového jména jsou namístě např. při:

-  nezaplacení kupní ceny;
-  nepřevedení domény k určitému datu;
-  neposkytnutí součinnosti za vymezených podmínek;
-  porušením jiné povinnosti uvedené ve smlouvě;


Závěr
Smlouvu o převodu doménového jména lze řadit mezi tzv. nepojmenované smlouvy. Podmínkou pro její uzavření je, že si strany dostatečně určí předmět svých závazků. Smlouva bude platná jen v případě, že její obsah bude určitý, tedy budou jasné a určité závazky, které strany přijímají, a práva, která jim vznikají. Z našich zkušeností dovozujeme, že v naprosté většině případů takovéto smlouvy strany vůbec neuzavírají anebo je uzavírajcí, ale jejich obsah vyvolává řadu nikoliv jen interpretačních problémů. Doporučujeme tak věnovat procesu převodu doménového jména vyšší míru pozornosti než pouhé potvrzování emailů podle pokynů správce, případně se obrátit s jejich vypracováním na některou ze specializovaných advokátních kanceláří. 
 

Autor: Mgr. Jiří Kania
Autor působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, internetovým právem a problematikou domén.