Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Převod doménového jména 1.díl

Autor: Mgr. Jiří Kania | Vloženo: 14. 12. 2009 17:51 | Přečteno: 5135X

V minulých článcích jsme již upozornili na spekulativní registrace doménových jmen. Cílem těchto registrací je blokování domény, parazitování na jejím názvu či prodej osobě, která by toto jméno domény mohla „po právu“ užívat. Vycházíme-li ze situace, že po patřičných právních krocích spekulant svolí k převodu doménového jména nebo se jedná čistě jen o prodej domény mezi dvěma osobami, je na místě nastínit postup, kterým je doména převáděna a upozornit na některá úskalí s převodem související. Cílem tohoto článku je však nejdříve poskytnout základní rady a doporučení, jak takový převod provést. V příštím díle pak budou podrobně rozebrány jednotlivé náležitosti smlouvy, kterou při převodu, zejména u komplikovaných převodů doménových jmen, doporučujeme. Další text je koncipován v kontextu  s převodem nejužívanější domény .cz.


Převod doménového jména .cz na jiného majitele je upraven Pravidly registrace doménových jmen v ccTLD .cz  zájmového sdružení právnických osob CZ. NIC, z.p.o., které je známé provozováním registru doménových jmen .cz a jejich zabezpečením. Podle těchto pravidel Sdružení CZ.NIC zaregistruje změnu držitele doménového jména na pokyn registrátora doménového jména. Tento pokyn podává registrátor se souhlasem původního vlastníka a nového vlastníka doménového jména, který současně vysloví souhlas s pravidly registrace doménového jména.

V zásadě lze tedy vázat převod doménového jména na kooperaci  převodce a nabyvatele, přičemž si tyto strany mohou zvolit dva způsoby, jak daný převod zrealizovat.

První ze způsobů je poměrně časově náročnější a do jisté míry i nákladnější.   Tento proces je založen na vygenerování formuláře pro převod doménového jména na nového nabyvatele, u kterého pak musí převodce nechat úředně ověřit svůj podpis. Následně jej pak zasílá nabyvateli, který provede stejný postup – tedy nechá úředně ověřit i svůj podpis a takto ověřený zašle na adresu správce domény, který je uveden na formuláři. Správce domény pak má tedy veškeré podklady k podání podnětu sdružení CZ.NIC, které změnu držitele doménového jména provede.  Tento proces je podporován z důvodů právní jistoty všemi správci domén a stále existuje řada těch, které umožňují převod pouze tímto způsobem.

Alternativou k tomuto postupu je převod domén přes některého ze správců, který umožňuje provést veškeré tyto úkony prostřednictvím online aplikace. Proces transferu domény začíná pro převodce poskytnutím nabyvateli tzv. Auth-info kódu nebo taky Transfer Secret kódu  – správci domén nazývají tento parametr různě. Tím je řetězec náhodných znaků, který se přikládá k žádosti o transfer doménového jména. Následně je nezbytné zaregistrovat doménu pod správce, který podporuje převod doménového jména na jiného majitele bez nutnosti získání úředně ověřených souhlasů stran a poté postupovat v souladu s instrukcemi správce, které jsou stranám zasílány formou emailů a kterými strany změny potvrzují.

V zásadě můžeme považovat oba výše uvedené způsoby za právně konformní, i když varianta nevyžadující  úřední ověření je dle našeho názoru riskantnější,  když  proti sobě stojí strany, které se prakticky neznají a veškeré úkony se provádějí virtuálně. K převodu doménového jména pak v podstatě postačí vědět AUTH-INFO kód, údaje o doméně, které jsou získány při její registraci a převod může být realizován prakticky kýmkoli.

Způsob, kde strany provedou převod s tím, že správci doménového jména poskytnou ověřené podpisy poskytuje stranám větší jistotu, přesto v pozadí zůstává řada otázek, a to kdy bude zaplacena cena za převod, kdo nese náklady spojené s převodem, či co následuje, poruší-li povinnost některá ze stran.

Lze tedy jen doporučit právně upravit převod domény smlouvou, která bude přesně vymezovat:
a) ÚČASTNÍKY SMLOUVY
b) PROCES PŘEVODU DOMÉNY
c) POSTUP V PŘÍPADĚ TECHNICKÝCH OBTÍŽÍ
d) CENOVÉ PODMÍNKY A VYPLACENÍ CENY DOMÉNOVÉHO JMÉNA
e) POSTUP PŘI PORUŠENÍ POVINNOSTÍ NĚKTERÉ ZE STRAN

Závěr
Strany, které se rozhodnou mezi sebou převést doménové jméno zpravidla žádnou smlouvu nesjednávají v domnění, že toto není potřeba nebo protože nepočítají s žádnými komplikacemi. V rámci naší praxe jsme se již nejednou setkali s případy, kdy jedna ze stran neplnila, jak plnit měla, či došlo mezi stranami ke sporu, jak vlastně mělo být plněno. Proto bychom doporučovali zejména osobám, které nechtějí postupovat případná rizika, věnovat pozornost i podnětům, kterým bude věnován další článek.


Autor: Mgr. Jiří Kania

Autor působí jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, internetovým právem a problematikou domén.