Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Předběžná opatření ve sporech o doménová jména

Autor: Mgr. Adam Liberda | Vloženo: 30. 5. 2008 13:20 | Přečteno: 6393X

Ohledně doménových jmen v doméně .CZ mohou vznikat dva základní typy sporů dle jejich účastníků. Prvním typem je spor mezi sdružením CZ.NIC a držitelem doménového jména a týkající se doménových jmen registrovaných držitelem.
Tyto spory jsou řešeny dle Pravidel registrace sdružení CZ.NIC Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Druhým typem sporu je spor mezi držitelem doménového jména a třetí osobou. Příslušnost k rozhodování tohoto typu sporu je řešena prostřednictvím tzv. rozhodčí veřejné nabídky obsažené Pravidlech alternativního řešení sporů sdružení CZ.NIC. Podstatou této rozhodčí veřejné nabídky je, že třetí osoba, která se registrací doménového jména cítí být dotčena na svých právech, má právo volby, zda spor s držitelem domény bude řešit prostřednictvím obecných soudů nebo prostřednictvím rozhodčího řízení. 
 
Předběžné opatření obecně
V řadě sporů týkajících se doménových jmen situace vyžaduje okamžitou úpravu poměrů stran sporu, proto žalobci nezbývá, než se domáhat zatímní úpravy poměrů mezi ním a držitelem domény prostřednictvím návrhu na vydání předběžného opatření. Na řízení o předběžném opatření se však rozhodčí veřejná nabídka nevztahuje a příslušným k rozhodování o předběžném opatření je pouze obecný soud.
 
Řízení o vydání předběžného opatření se řídí příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu. Obecně může soud nařídit předběžné opatření, jestliže je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li na místě obava, že výkon pozdějšího rozhodnutí (soudního nebo rozhodčího) by byl ohrožen. Je třeba zdůraznit dočasnost účinků předběžného opatření, které nemohou trvat déle, než do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření nelze vydat zejména tam, kde by nešlo o zatímní úpravu poměrů účastníků řízení, ale ve svém důsledku o úpravu poměrů konečnou. Příslušným k nařízení předběžného opatření je obecný soud, který by byl příslušným rozhodovat ve věci samé, a to i v případě, že o meritu věci bude rozhodováno v rozhodčím řízení. Soud musí o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodnout do 7 dnů ode dne, kdy byl návrh podán.
 
Návrh na vydání předběžného opatření
Návrh na nařízení předběžného opatření je možno podat před zahájením řízení ve věci samé nebo, i když řízení ve věci samé již probíhá. Je-li podáván návrh na vydání předběžného opatření před zahájením řízení ve věci samé, může soud vyzvat navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou mu stanoví, podal návrh na zahájení řízení.
 
Navrhovatel předběžného opatření je povinen na účet soudu, který o nařízení předběžného opatření rozhoduje, složit jistotu k zajištění škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením mohla vzniknout. Výše jistoty činí 50.000,- Kč, resp. v obchodních věcech 100.000,- Kč. Jestliže navrhovatel nebo navrhovatelé jistotu nesloží, soud návrh na vydání předběžného opatření bez dalšího odmítne, tj. bez toho, aby se zabýval jeho předmětem či obsahem. Pouze v případě, že navrhovatel osvědčí, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků, příp. je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by navrhovateli mohla vzniknout újma a navrhovatel společně s návrhem osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit, může soud rozhodnout o nařízení předběžného opatření i bez složení jistoty (o.s.ř. upravuje i další případy, kdy není složení jistoty třeba, ty však ve sporech o doménová jména nepřipadají v úvahu). Jistota je splatná společně s podáním návrhu na vydání předběžného opatření, proto lze doporučit složit jistotu v hotovosti přímo na pokladně soudu nebo si předem u soudu vyžádat potřebné údaje pro bezhotovostní převod jistoty na účet soudu a před podáním návrhu ověřit, zda byla jistota na účet soudu připsána.
 
Soud jistotu navrhovateli vrátí, byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o nařízení předběžného opatření pravomocně zastaveno. V ostatních případech vrátí soud jistotu tehdy, jestliže nebyla ve lhůtě do 6 měsíců od doby, kdy předběžné opatření zaniklo nebo bylo pravomocně zrušeno a návrhu ve věci samé nebylo vyhověno nebo právo navrhovatele nebylo uspokojeno, nebyla podána žaloba o náhradu škody nebo jiné újmy, resp. tehdy bylo-li o takové žalobě pravomocně rozhodnuto a z rozhodnutí vyplývá, že škoda nebo jiná újma nebude z jistoty uspokojena.  
 
Nároky uplatňované návrhem na předběžné opatření
Jak již bylo uvedeno shora, spory ohledně doménových jmen často vyžadují zatímní úpravu poměrů účastníků řízení. Ze strany držitele doménového jména (žalovaného) může docházet k nekalosoutěžnímu jednání, parazitování na pověsti navrhovatele (žalobce), k vyvolání nebezpečí záměny s doménou žalobce nebo jeho firmou, poškozování dobrého jména žalobce, porušování práv k ochranné známce, ke vzniku škody a jejímu soustavnému nárůstu atd. Do doby než je o sporu pravomocně rozhodnuto v soudním či rozhodčím řízením, nezbývá než, aby se ten, jehož práva mají být držitelem doménového jména porušována, domáhal zatímní úpravy poměrů prostřednictvím nařízení předběžného opatření.
 
Ohledně sporů z doménových jmen se může navrhovatel zejména domáhat tzv. zdržovacích nároků:
-           zdržel užívání (provozování) doménového jména,
-           zdržel se převodu doménového jména na třetí osobu (vyjma osoby navrhovatele),
-           zdržel se publikování určitých informací prostřednictvím doménového jména,
-           zdržel se provozování webových stránek pod doménovým jménem,
-           zdržel se umístění odkazu na webové stránky pod doménové jméno,
-           zdržel se zrušení doménového jména,
-           zdržel se provádění jakýkoliv změn údajů o doménovém jménu,
-           zdržel se zřízení zástavního, předkupního nebo jiného obdobného práva k doménovému jménu,
-           zdržel se poskytování doménového jména k úplatnému nebo bezplatnému užívání ve prospěch třetích osob.
 
Vydání předběžného opatření a jeho zánik
Předběžné opatření vyhlašuje soud usnesením, které je vykonatelné vyhlášením a nebylo-li vyhlášeno, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost. Vykonatelné usnesení o nařízení předběžného opatření je pak závazné pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost (např. sdružení CZ.NIC). Právní úkon učiněn tím, jemuž je předběžným opatřením uložena nějaká povinnost, a který je učiněn v rozporu s předběžným opatřením, je neplatný.
 
Předběžné opatření zaniká, jestliže navrhovatel ve lhůtě stanovené soudem nepodá návrh na zahájení řízení ve věci samé, žalobě navrhovatele ve věci samé nebylo vyhověno, žalobě ve věci samé bylo vyhověno a ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí uplynulo 15 dní, uplynula doba, na kterou bylo předběžné opatření vydáno. Předběžné opatření může být soudem také zrušeno, pominuly-li důvody, pro které bylo nařízeno.
 
Závěr
Přestože sporů ohledně doménových jmen stále přibývá a není pochyb o tom, že problematika doménových jmen má svá specifika, rozhodovací praxe soudů o předběžných opatřeních týkajících se doménových jmen není dosud jednotná. Zejména je třeba dbát zvýšené pečlivosti při konkretizaci nároků, kterých se předběžným opatřením navrhovatel domáhá a odůvodněním nutnosti a naléhavosti zatímní úpravy poměrů účastníků. Např. trpí-li navrhovatel porušování svých práv ze strany držitele domény po dobu několika měsíců či let, může soud rozhodnout o zamítnutí návrhu na předběžné opatření s tím, že není dána nutnost a naléhavost zatímní úpravy poměrů. Návrh na vydání předběžného opatření by měl být perfektní také z toho důvodu, že soud o něm musí rozhodnout do 7 dnů a není tedy prostor pro odstranění vad návrhu či jeho doplnění. Shledá-li soud návrh jako neurčitý či neúplný, nevyzve navrhovatele k odstranění vad či doplnění návrhu, ale návrh usnesením odmítne. Soud návrh rovněž odmítne, nebyla-li společně s jeho podáním složena předepsaná jistota.   
 
Pokud jde o povinnost složit jistotu pro zajištění případného vzniku škody nebo jiné újmy způsobené předběžným opatřením, je taková úprava zajištění případného vzniku škody či jiné újmy v českém právním řádu ojedinělá a nesystémová. Úprava jistoty může působit také diskriminačně, a to zejména s ohledem na její zákonem předepsanou výši a nemožnost soudů výši jistoty snižovat nebo zvyšovat. S ohledem na průměrnou délku soudního řízení v ČR (i několik let) a s ohledem na to, že i v případě úspěchu ve věci samé, bude jistota navrhovateli vrácena (bez jakýkoli úroků či zhodnocení) teprve po právní moci rozsudku, působí tato úprava diskriminačně rovněž vůči navrhovateli.
 
Autor: Adam Liberda
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména občanským, obchodním a autorským právem.