Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Právní úprava zpřístupnění autorského díla prostřednictvím internetu

Autor: Mgr. Adam Liberda | Vloženo: 7. 11. 2006 00:01 | Přečteno: 6675X

Článek se zabývá některými právními aspekty zpřístupnění díla prostřednictvím internetu, jeho užití či volného užití takového díla, rozmnožování a sdělování prostřednictvím internetu, a to z pohledu českého autorského práva.

Charakter zpřístupnění díla na internetu
Základními předpoklady pro zpřístupnění díla prostřednictvím internetu je existence počítače sloužícího jako server, nahrání dat do tohoto počítače (upload) a jejich zpřístupnění na internetu. Aby došlo ke zpřístupnění díla prostřednictvím internetu ve smyslu českého autorského práva musí vzniknout další rozmnoženina na počítači koncového uživatele, aby ho tento mohl užít způsobem k tomu určeným (download). Z hlediska autorského zákona je potom uvedený postup třeba podřadit pod jeden ze způsobů užití díla výčtu provedeného ust. § 12 odst. 4 autorského zákona (AZ).

Zpřístupnění autorského díla prostřednictvím internetu v sobě nese jednak

  • znaky rozmnožování dle ust. § 12 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 13 AZ, tedy zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, tedy i v podobě elektronické a dále

  • znaky sdělování veřejnosti dle ust. § 12 odst. 4 písm. f) ve spojení s ust. § 18 a násl. AZ, tedy zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově a způsobem, že kdokoliv může mít k němu přístup na místě a v čase podle své volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.

Zpřístupnění díla prostřednictvím internetu je chráněno českým autorským právem, a proto je vždy potřeba opatřit nezbytný souhlas autora předmětného díla, jakožto vykonavatele majetkových práv, nebo jiné osoby k tomu oprávněné. Tímto souhlasem je dle autorského zákona autorskoprávní licence, při jejíž absenci může následně dojít k zásahu do autorského práva s důsledky dle práva autorského, správního či dokonce trestního.

Volné užití autorského díla
V souvislosti se shora uvedeným je třeba zmínit také existenci tzv. volných děl, které je oprávněn bez výslovného souhlasu autora užít kdokoliv a jakýmkoliv způsobem, tedy i zpřístupněním prostřednictvím internetu. Výjimky a omezení autorského práva však lze dle ust. § 29 AZ užít jedině ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, jestliže takové užití nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla a nejsou jím dotčeny oprávněné zájmy autora.
Dle ust. § 30 AZ se za užití díla nepovažuje takové užití, které slouží fyzické osobě pro její vlastní potřebu a jehož účelem není dosažení hospodářského nebo obchodního prospěchu. Na zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu fyzické osoby nevzniká uživateli vůči autorovi žádný nárok.
Do práva autorského nezasahuje také ten, kdo při užití díla zhotoví dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, avšak za předpokladu, že tato rozmnoženina nemá hospodářský ani obchodní význam, jejímž účelem je umožnit snadnější užití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, a to včetně rozmnoženiny umožňující účinné fungování přenosového systému. Přeloženo do srozumitelného jazyka jde o úpravu tzv. cachingu, browsingu a jiné obdobné činnosti, při kterých dochází k dočasnému rozmnožování děl (nebo? i uložení do paměti počítače je automaticky považováno za rozmnožování), které však je pomíjivé a tvoří pouze součást technologického procesu – podmínkou je, že takové dočasné ukládání nesmí mít žádný samostatný hospodářský význam. 

Specifika počítačových programů a databází
Co se týče užití počítačových programů, elektronických databází, ale také například zhotovení architektonického díla stavbou nebo pořízení audiovizuálního záznamu při provozování díla ze záznamu nebo přenosu, je potřeba výslovného souhlasu autora, a to i v případě užití pro osobní potřebu fyzické osoby. Do autorského práva však nezasahuje ten oprávněný uživatel počítačového programu, který zhotoví záložní kopii, je-li nezbytná pro řádné užívání programu.
Výjimkou, na kterou by se vztahovala volná licence, nejsou ani free software nebo freeware. V případě free software nebo freeware jde o licencované užití počítačového programu, přestože autorovi příp. jinému oprávněnému subjektu z autorského práva nevzniká nárok na odměnu. V nedávné době zákonodárce změnil úpravu licencí k volnému software (více zde), když donedávna vedla právní teorie rozsáhlé spory o to, zda vůbec lze v českém právním prostředí aplikovat GNU/GPL, tj. General Public Licence a zda mohou uživatelé volný software užívat a rozmnožovat.

P2P sítě
Jsou-li zhotovovány rozmnoženiny prostřednictvím sítě peer-to-peer, platí, jak bylo shora uvedeno, že pokud koncový uživatel bude ctít požadavek jediné rozmnoženiny, jedná se o volné užití díla. Samotné připojení k takové síti a stažení MP3 nebo videa by proto nemělo být posouzeno jako protiprávní, by? se vyskytují i názory, podle kterých musí být uživateli zřejmá protiprávnost samotného sdílení autorského díla bez souhlasu jeho autora. Faktem je, že se autoři a zejména hudební a filmový průmysl snaží bránit prostřednictvím tzv. DRM technologií, slovy českého AZ „účinné technické prostředky ochrany práv“.
Některé peer-to-peer sítě však vyžadují pro zhotovení rozmnoženiny sdílení programu nebo jiného díla prostřednictvím internetu veřejnosti. Takové sdílení, které se děje bez souhlasu autora, je samozřejmě protiprávním zásahem do autorských práv.

Závěr
Závěrem lze uvést, že pokud fyzická osoba užívá rozmnoženiny díla pro svou osobní potřebu a ne za účelem hospodářského nebo obchodního prospěchu a současně je zachován požadavek jediné rozmnoženiny díla, nepočíná si uživatel v rozporu s autorským zákonem a jeho počínání je tak legální. Počítačové programy a elektronické databáze jsou však z volné licence vyjmuty a jejich užití fyzickými osobami pro osobní potřebu, a to včetně zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu, se považuje za užití dle autorského zákona a i v případě těchto způsobů užití vyžaduje autorský zákon výslovný souhlas autora, tedy udělení autorskoprávní licence.



Autor: Adam Liberda
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména občanským a autorským právem.