Právní úprava databází (II.)

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 25. 6. 2007 16:05 | Přečteno: 10230X

Práva pořizovatele databáze

Jak již bylo v předchozím článku řečeno, pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Zvláštní právo pořizovatele databáze je výlučně majetkového charakteru (tudíž převoditelné) a spočívá v

a) právu na vytěžování (tj. rozmnožování)- přepis části databáze nebo databáze jako celku na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem

b) právu na zužitkování (tj. zveřejnění)- zveřejnění části nebo celé databáze veřejnosti, ať už rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.

Zvláštní právo náleží pořizovateli databáze 15 let od jejího pořízení nebo prvního zpřístupnění. Každá kvalitativní nebo kvantitativní úprava databáze (vklad do databáze), má za následek nový běh zmíněné patnáctileté lhůty.

 

Volné užití databáze

Volně lze ze zákona užít databázi právních předpisů, různých úředních i soudních rozhodnutí, veřejné rejstříky. Jedná se totiž o tzv. veřejné dílo. Proto lze tyto databáze libovolně vytěžovat nebo zužitkovávat. Tyto databáze je možné pak jakkoliv užívat, a to i ke komerčním účelům.

 

Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze

Dále zákon umožňuje vytěžování a zužitkování tzv. nepodstatné části obsahu databáze nebo části databáze oprávněným uživatelem. Oprávněným uživatelem se rozumí konečný zákazník (veřejnost), jemuž byla databáze zpřístupněna (např. na internetu, koupí CD nosiče s databází). Je zapovězeno ovšem vytěžovat a zužitkovávat kvalitativně či kvantitativně databázi nebo její části způsobem, který není běžný a přiměřený, to znamená nikoli systematicky a opakovaně. Další podmínkou je, že toto vytěžování a zužitkování nezpůsobuje újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze a stejně tak autorovi či nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi. Pokud by tedy kdokoliv kdo je v soutěžním (konkurenčním) postavení k pořizovateli databáze užil dat ke komerčním účelům, pak by takto porušil právo pořizovatele k databázi.

Co to znamená? Jestliže je na internetu nebo v tištěné podobě např. zpřístupněna databáze firem a je u těchto firem uvedeno její logo, adresa, email apod., pak není dovoleno:

a)      kopírovat data (názvy firem, tel. čísla, internetové adresy apod.) za účelem jakéhokoliv komerčního využití těchto dat nebo internetových stránek na nichž budou data umístěna = rozpor se zájmy pořizovatele;

b)      kopírovat loga firem bez jejich souhlasu za účelem jakéhokoliv užití = rozpor se zájmy autora či nositele práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi;

c)       kopírovat větší část databáze za účelem komerčního užití = rozpor s bezúplatnou zákonnou licencí;

d)      kopírovat části databáze systematicky a opakovaně;

Stejně tak databází mohou být i internetové stránky tvořené texty s popisem zboží a služeb, resp. jinými popisnými informacemi. Pak i kopírování podstatné či nepodstatné části cizích internetových stránek může způsobovat újmu oprávněným zájmům provozovatele internetových stránek.

  

Bezúplatné zákonné licence

Dle zákona je nutné rozlišovat při vytěžování a zužitkování podstatné části databáze dva typy databází:

a)      databáze v jiné než elektronické podobě – ty lze takto vytěžovat a zužitkovávat pro osobní účely libovolně, dále pro účely vědecké nebo vyučovací, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a to s uvedením pramenu a konečně pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

b)      databáze elektronické – podstatné části databáze nelze vytěžovat a zužitkovávat bez souhlasu autora (pořizovatele) ani k a nepodstatné části jen za podmínek shora uvedených u omezení zvláštního práva pořizovatele databáze;

 

Ochrana zvláštního práva pořizovatele databáze

Práva autora databázePořizovatel nebo autor databáze, do jejichž práva k databázi bylo neoprávněně zasaženo nebo jejichž právu hrozí neoprávněný zásah, může se ve smyslu autorskoprávní ochrany domáhat zejména  

a)      určení svého autorství,

b)      zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněného vytěžování a zužitkování databáze,

c)       sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené databáze, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného vytěžování a zužitkování databáze účastní,

d)      odstranění následků zásahu do práva, zejména

       -    stažením neoprávněně zhotovené databáze

       -    zničením neoprávněně zhotovené databáze

e)      poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména

       -    omluvou,

       -    zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo;

f)        přiznání práva uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

g)      náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení podle občanského nebo obchodního zákoníku, přičemž autorský zákon stanoví výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s databází aniž by získal potřebnou licenci. Tato výše činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

Nároky dle písm. b) až d), f) a g) má rovněž osoba, které pořizovatel databáze udělil výhradní oprávnění k výkonu práva databázi užít, nebo je-li této osobě toto oprávnění nebo výkon majetkových práv k databázi svěřen ze zákona (zaměstnavateli či objednateli), pokud jejich právo bylo ohroženo nebo porušeno.

Stejně tak zásah do práv k databázi může znamenat spáchání trestného činu porušování práv k databázi (§ 152 TZ). Trestněprávní odpovědnost je možné konstatovat pouze při závažném úmyslném porušení autorských práv. Závažnost je na posouzení konkrétního případu soudem. Méně závažné protiprávní jednání pak zakládá odpovědnost za přestupek.

 

Závěr

Ze shora uvedeného jasně vyplývá, že získávat data z cizí databáze (nejedná-li se o veřejné dílo) a používat je k vlastním komerčním účelům bez souhlasu (licence) pořizovatele je zásahem do zvláštních práv jejího pořizovatele. Pořizovatel databáze má dostatek právní obrany vůči nekalým metodám konkurenčních subjektů nebo vůči těm, kteří by jinak chtěli neoprávněně těžit z databáze, která představuje výsledek jeho investice. Příští pokračování tohoto pojednání o právní aspektech databází bude věnováno dispozicím s databázemi.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a obchodního práva v odborném časopise IT Systems, Právní rozhledy a na stránkách pravoit.cz.