Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Používání tzv. katalogových fotografií prodejci zboží na internetu

Autor: Mgr. et Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 3. 8. 2011 14:20 | Přečteno: 5879X

Řada klientů naší kanceláře, provozujících e-shopy nebo inzertní či aukční portály, se velice často setkává s uplatňováním autorských práv jiných osob k fotografiím, použitých v rámci jednotlivých nabídek zboží. Vzhledem k tomu, že užívání „katalogových“ fotografií k označení nabízeného zboží je na internetu rozsáhlým jevem, k němuž dochází v masovém měřítku, považuji za vhodné se touto problematikou zabývat podrobněji.
 

Autorská práva k fotografiím
Při prohlížení nabídek zboží v neznačkových e-shopech nebo na nejrůznějších inzertních serverech běžně narazíme na fotografie, které evidentně nejsou vyobrazením konkrétního nabízeného kusu zboží, ale jsou profesionálně nasnímány ve studiových podmínkách. Protože se takové fotografie většinou vyskytují v katalozích zboží, sestavených samotným výrobcem, můžeme je dále označovat jako fotografie „katalogové“. Pokud je nabídka zboží doprovázena katalogovou fotografií, vypadá pochopitelně profesionálně - fotografie jsou často elektronicky upraveny a zboží je na nich zachyceno kvalitně a v dobrých světelných podmínkách. Získání takových fotografií je velice snadné – ze stránek samotného výrobce zboží je lze stáhnout na základě několika kliknutí. Tyto okolnosti však ještě neznamenají, že osoba, která fotografie tímto způsobem získá a následně použije, je skutečně oprávněna s nimi takto nakládat.

Fotografie je chráněna jako autorské dílo ve smyslu § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. Pro to, aby nějaký výsledek lidské činnosti mohl být chráněn jako autorské dílo, zákon stanoví následující základní podmínky:

a)    musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora;
b)    musí být vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě bez ohledu na rozsah, účel nebo význam.

Tato obecná kritéria autorský zákon dále specifikuje ve vztahu k různým předmětům ochrany. V případě fotografií stanoví autorský zákon zvláštní režim – pro jejich ochranu totiž postačuje splnění kritéria původnosti (musí tedy být výsledkem činnosti konkrétního autora), nemusí být splněno ono kritérium jedinečnosti. Z toho vyplývá, že u fotografie není třeba zkoumat, zda má uměleckou nebo dokumentární hodnotu, zda je natolik jedinečná a zvláštní, že by byla autorským dílem – fotografie je jako dílo chráněna vždy (s výjimkou fotografií ryze technického charakteru, sloužících k přenesení předlohy na jiný podklad, například fotokopií, které jako fotografie chráněny nejsou). Lze tedy konstatovat, že fotografie zboží, pořízená fotografem v ateliéru za účelem co nejpřesnějšího a nejlepšího vyobrazení tohoto zboží v propagačních materiálech, je chráněna jak autorské dílo, a fotograf je považován za autora (autorem ve smyslu § 5 autorského zákona může být vždy jen fyzická osoba, která dílo vytvořila). Fotograf většinou vytvoří katalogové fotografie na objednávku výrobce zboží, na něhož jsou licenční smlouvou přenesena majetková autorská práva k jednotlivým fotografiím, přičemž většinou je licence k užití fotografií autorem výrobci udělena jako výhradní (autor tedy není oprávněn udělit licenci k užití stejných fotografií jiné osobě). Výrobce je tedy vykonavatelem veškerých majetkových autorských práv ke katalogovým fotografiím, a jako takový je oprávněn fotografie sám užívat, udělovat licenci k jejich užití dalším osobám, nebo uplatňovat práva vyplývající z autorského zákona vůči všem, kteří autorská práva k fotografiím poruší (například bez jeho svolení fotografie použijí k účelům propagace a prodeje svého zboží).

Používání katalogových fotografií
Samozřejmě každý výrobce zboží má zájem na tom, aby se jeho zboží úspěšně prodávalo, a proto subjektům, které od něj odebírají zboží, zpravidla uděluje právo používat v rámci jeho propagace také katalogové fotografie (distributorům zboží pro určitý region, výhradním a autorizovaným prodejcům atd.). Smlouvy, které mají výrobci s těmito subjekty uzavřeny, řeší většinou rovněž otázky duševního vlastnictví, jako používání ochranných známek nebo právě katalogových fotografií. Problém však nastává, když tyto fotografie v rámci nabídek zboží používají prodejci, kteří zboží získali jiným způsobem než přímo od výrobce nebo autorizovaného prodejce, a jimž žádný z těchto subjektů právo k užití katalogových fotografií neudělil (typicky například dovozce zboží z třetí země, snažící se autorizovanému prodejci konkurovat výhodnější cenou, anebo bazarový prodejce, který je už několikátým článkem prodejního řetězce). Zatímco z hlediska případného užití ochranných známek výrobce stanoví zákon o ochranných známkách výjimku z výlučných práv vlastníka známky ve prospěch dalšího prodejce zboží, označeného ochrannou známkou a uvedeného na trh v rámci Evropské Unie samotným vlastníkem (§ 11 odst. 2 zák. č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách – tzv. komunitární vyčerpání práv k ochranné známce), autorský zákon ve vztahu k fotografiím žádnou takovou výjimku nestanoví. Proto je každé užití katalogových fotografií bez svolení výrobce (kterým umístění fotografie na internet za účelem nabízení zboží jistě je) nebo jiného oprávněného subjektu porušením autorských práv k těmto fotografiím.

Z tohoto závěru vyplývá, že vůči komukoli, kdo katalogové fotografie užívá bez dovolení, se výrobce nebo jiný nositel majetkových autorských práv může domáhat nároků vyplývajících z § 40 autorského zákona (zejména zákazu dalšího sdělování díla veřejnosti, odstranění závadného stavu, sdělení informací o rozsahu a způsobu neoprávněného užití díla a osobách, tohoto užití se účastnících, dále přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vzniklou v důsledku zásahu do autorských práv, které může být poskytnuto jak ve formě nepeněžité, tak i peněžité, a v neposlední řadě náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení). Nositeli autorských práv může být přiznáno právo na uveřejnění rozsudku, jímž bylo vyhověno jeho nárokům, na náklady žalovaného. Výše bezdůvodného obohacení může být poskytnuta ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by za užití fotografií zaplatil subjekt, který autorské právo porušil.

Proč se výrobci brání proti neoprávněnému užití fotografií

Nyní se dostáváme k samotnému jádru problému a k důvodům, proč má ochrana autorských práv k fotografiím svou důležitost. Množství výrobců nebo výhradních dovozců zboží sleduje a prosazuje určitou politiku prodeje svého zboží. Požadují, aby zboží bylo prodáváno pouze prodejci, splňujícími určitá kritéria, aby bylo prodáváno pouze určitým způsobem, zajišťujícím jeho důstojnou prezentaci a případný servis, požadují dodržení pravidel užívání ochranných známek, specifických barev, mnozí například vyžadují pouze prodej zboží v kamenných obchodech atd. Problémem však je, že všechna tato omezení a požadavky jsou vymahatelná pouze vůči subjektům, které se k jejich dodržování smluvně zaváží (tedy odeberou od nich zboží a v rámci tohoto odběru přistoupí na určité smluvní podmínky prodeje). Jakékoliv specifické požadavky na podmínky nabízení a prodeje zboží jsou tedy uplatnitelné a vymahatelné pouze relativně, vůči smluvním partnerům. Subjektům, kteří s výrobci nejsou v přímém smluvním vztahu (které zboží koupily od jiných, „neoficiálních“  dovozců nebo od zahraničních prodejců), nelze další prodej takového zboží zakázat – samozřejmě za předpokladu, že se jedná o originální zboží a nikoliv o padělky. Vzhledem k tomu, že v rámci Evropské Unie panuje zásada volného pohybu zboží, lze zboží, jednou uvedené na trh výrobcem v jednom členském státě, bez problémů prodávat ve státě jiném. Takoví prodejci nejsou v přímém smluvním vztahu s výrobcem a nezavázali se tak vůči němu k dodržování jakýchkoli zvláštních podmínek prodeje zboží. Totéž platí také pro prodávající, kteří nabízí např. použité, ale i nové zboží na inzertních a aukčních serverech. To se pochopitelně výrobcům a výhradním dovozcům nelíbí a snaží se takovému prodeji bránit, neboť takové nabídky zboží nejenže kazí image prezentace jejich značky, ale často také nebezpečně konkurují cenou oficiálním prodejcům.

Výrobci a jejich oficiální zástupci se tedy často na neoficiální prodejce a inzerenty obrací s výzvami k upuštění od dalšího prodeje jejich zboží, které odůvodňují různě – například porušováním jejich podmínek prodeje, prodejní a cenové politiky (k jejichž dodržování se však nezávislí prodejci nezavázali), nebo porušováním práv k ochranným známkám (k němuž však nedochází, pokud neoficiální prodejce dodrží ust. § 10 odst. 1 a § 11 zák. o ochranných známkách, tedy pokud užívá známku výhradně k označení nabízeného zboží a nikoliv k marketingovým účelům). S ohledem na výše uvedené bývají tyto výzvy odsouzeny k nezdaru, samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. Pokud se však místo výše uvedených nevymahatelných nároků výrobce domáhá autorskoprávních nároků ke katalogovým fotografiím, užitým v prezentaci výrobků nabízených nezávislým prodejcem, pak už jsou jeho nároky většinou oprávněné a mohou být s úspěchem uplatněny.

Odpovědnost za obsah internetových stránek
Je patrné, že cesta sledování užívání katalogových fotografií nezávislými prodejci zboží a uplatňování autorských práv k těmto fotografiím je asi jedinou schůdnou právní cestou, jak tyto prodejce omezit v nabízení zboží. S konkurující cenou zboží, jeho vyšší lepší dostupností případně i s dalšími výhodami nákupu u neoficiálních prodejců tato cesta nic nezmůže, nicméně může výrazně ovlivnit způsob prezentace zboží na internetu a přimět tyto výrobce, aby vynaložili náklady na pořízení vlastních fotografií. Pro mnohé malé prodejce na aukčních a inzertních serverech může být uplatnění nároků z použitých fotografií likvidační. Při uplatňování těchto nároků je nutno rovněž brát v potaz povahu stránek na nichž se fotografie nacházejí. Pokud jsou umístěny na stránkách, provozovaných samotným subjektem prodávajícím zboží, pak je nepochybné, kdo tyto fotografie na stránky umístil a kdo za toto jednání nese odpovědnost – je to vždy provozovatel stránek. Složitější je situace v případě, že jsou fotografie umístěny na inzertní nebo aukční stránky, na něž uživatelé (prodávající) sami vkládají obsah včetně fotografií, aniž by byli provozovateli těchto stránek. Pak se uplatní odpovědnost dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Samozřejmě se výrobci mohou obrátit přímo na samotné uživatele, pokud jsou ze stránek zjistitelní. Podle § 5 tohoto předpisu je však možné požadavek na odstranění fotografií vznést přímo na provozovatele těchto stránek (tedy nikoliv na samotného uživatele, který na ně fotografie uložil), a ten za tyto fotografie odpovídá za předpokladu, že:

-    mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
-    prokazatelně se dozvěděl o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.

Uživatelé inzertních nebo aukčních portálů jsou často obtížně identifikovatelní, proto může být pro oprávněný subjekt obtížné účinně se na něj obrátit. Na druhou stranu provozovatel takového portálu bývá identifikovatelný snadno, a lze se na něm domoci odstranění fotografií. Provozovatel portálu není povinen jakkoliv aktivně vyhledávat, zda uživatelé na portál neumístili obsah, který by byl jakkoli protiprávní (tedy ani neoprávněné užití katalogových fotografií). Proto aby snaha oprávněného subjektu byla účinná, musí provozovatele o umístění fotografií informovat, a musí mu tyto fotografie přesně označit, včetně označení uživatele, který je na stránky vložil. Takto jsou splněny výše uvedené předpoklady odpovědnosti provozovatele stránek, zakládající jeho povinnost aktivně zasáhnout a závadné fotografie odstranit. Provozovatel stránek může nejdříve vyzvat uživatele k jejich odstranění, a teprve v případě nevyhovění této výzvě sám zasáhnout, anebo fotografie rovnou odstranit i bez předchozí výzvy.

Závěr
V dnešní době existují poměrně dostupné možnosti, jak na internetu vyhledávat fotografie, zveřejněné v rozporu s autorskými právy, a následně tato práva uplatňovat na prodejcích, a za určitých okolností i na provozovatelích stránek, na nichž byly umístěny. Ve vztahu k účelu, který výrobci zboží a jejich oficiální prodejci sledují, tedy k zamezení prodeje zboží jinými kanály, jsou nicméně autorská práva k fotografiím pouze určitou náhradou, jiné právní prostředky limitace paralelních prodejů však neexistují, pokud jsou ze strany prodejce dodržena některá základní pravidla. Lze uzavřít, že neoprávněné uveřejňování fotografií na internetu je téměř běžnou praxí, přičemž však právní předpisy dávají dobré možnosti postupu proti porušujícím subjektům.


Autor: Mgr. et Mgr. Petr Mališ, advokát, malis@lawyer.cz

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami (vedoucí sekce www.trademarks.cz) a rovněž obchodním a pracovním právem