Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Internetové aukce – náhrada ušlého zisku při nedodání zboží

Autor: Petr Otevřel | Vloženo: 18. 2. 2013 13:55 | Přečteno: 6150X

Škoda může vzniknout nejen jako přímá škoda, v důsledku které došlo k přímému snížení majetku poškozeného, ale také jako ušlý zisk, kterého poškozený nemohl dosáhnout v důsledku jednání osoby, která porušila své povinnosti ze smlouvy. V tomto článku se budeme zabývat soudním sporem v oblasti e-commerce. Kupující - podnikatel, který prostřednictvím elektronického aukčního portálu uzavřel kupní smlouvu na dodávku většího množství zboží, se domáhal náhrady škody na prodávajícím, který mu toto zboží nedodal. Soud tak musel řešit, jestli kupujícímu vzniknul nárok na náhradu ušlého zisku, který by realizoval poté, co by zakoupené zboží dále prodal.

Průběh sporu

Prostřednictvím internetové aukce zakoupil kupující 10 000 ks „zánovních“ (tedy jen minimálně používaných) kalhot, a to za kupní cenu 20.000,-EUR. Jakmile aukce skončila, oznámil prodávající, že již nemůže zakoupené zboží dodat, protože zjistil, že již bylo prodáno třetí osobě – prodávající uvedl, že jej mezitím bez jeho vědomí prodal jeho vlastní bratr.

Kupující následně vyzval prodávajícího k úhradě ušlého zisku, který vypočítal na 10.000,-EUR, a to tak, že od předpokládané prodejní ceny 30.000,-EUR odečetl 20.000,-EUR, které by za zboží zaplatil.  

 

Rozhodnutí soudu

Případ byl projednáván v Německu. Soud přiznal kupujícímu nárok na náhradu škody – ušlého zisku – v plném rozsahu. Uzavřením kupní smlouvy vzniknul prodávajícímu závazek dodat zboží ve sjednaném množství kupujícímu. Nešlo ani o tzv. objektivní nemožnost plnění ze strany prodávajícího, protože za skutečnost, kdy došlo ještě před uzavřením kupní smlouvy k prodeji zboží třetí osobě, zodpovídá v plném rozsahu prodávající (nešlo tak o objektivní příčinu, které nemohl prodávající zabránit).

Podnikatel je totiž povinen organizovat svoji firmu tak, aby nemohlo docházet k prodeji zboží, které nikdo jiný ve firmě nezaznamenal a následnému opětovnému prodeji totožného zboží, které přitom nemá k dispozici.

Co se týče výše ušlého zisku, žalobce prokázal, že již dříve od něj odebíral i takto vysoké množství zboží obdobného druhu jiný podnikatel, což doložil i písemně. Tento podnikatel potvrdil soudu, že by o nabízené zboží za danou cenu měl zájem i v uvedeném neobvyklém množství. Soud měl proto ušlý zisk za dostatečně prokázaný, včetně jeho výše.

 

Závěr

Shora uvedené závěry německého soudu vycházejí z právní úpravy, která je obdobná té české. Proto by i český soud mohl v obdobném případě rozhodnout stejně. Je zřejmé, že prodávající by neměli brát prodej zboží prostřednictvím internetových aukcí ale také prostřednictvím vlastních e-shopů na lehkou váhu, a to nejen kvůli možnému poškození svého dobrého jména, ale i kvůli případných nároků na náhradu škody zejména u těch kupujících, kteří jsou sami podnikateli.

 

Autor: Mgr. Petr Otevřel, otevrel@lawyer.cz

Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, autorským a obchodním právem.