Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři - specialisté na problematiku IT práva

Evropský platební rozkaz

Autor: Mgr. Martin Sýkora | Vloženo: 14. 12. 2009 17:26 | Přečteno: 6188X

Jedním z primárních cílů a pilířů Evropského společenství je bezesporu vytvoření společného vnitřního trhu, který nebudou brzdit rozdílné komunitární úpravy jednotlivých členských států pojednávající o obchodním styku jeho subjektů v celé jeho šíři. Pro tento vnitřní trh bylo a stále je nutné stanovit nejen základní podmínky regulace ekonomického styku, ale rovněž posléze poskytnout efektní a rychlou právní ochranu těchto vztahů.


Modelovým případem může být situace, kdy subjekt ze státu A dodá zboží subjektu ze státu B, přičemž tento mu za řádné a včasné dodání zboží odmítá uhradit předem sjednanou kupní cenu. Do 12. prosince 2008 nezbývalo subjektu A, nežli se svých práv domáhat prostřednictvím žaloby a to de facto pravidelně v místě sídla subjektu B. Bez příslušné pomoci právního zástupce precizně ovládající právní úpravu státu B (pravidelně tedy právních zástupců s domicilem ve státu B) se subjekt A prakticky nemohl obejít. Od zmíněného 12. prosince 2008 je přeshraniční vymáhání nesporných pohledávek, kdy tedy alespoň jedna z procesních stran bydlí nebo sídlí v jiném členském státě, než ve kterém se nachází soud, u něhož žalobce podal návrh na vydání evropského platebního rozkazu, možné také prostřednictvím evropského platebního rozkazu.


Věcný rozsah evropského platebního rozkazu stanoví nařízení č. 1896/2006, které uvádí, že evropský platební rozkaz je možné vydat v občanských a v obchodních věcech v přeshraničních případech, přičemž předmětem plnění uloženého evropským platebním rozkazem nemůže být nic jiného než peníze.


Evropský platební rozkaz je v shora uvedeném nařízení rovněž negativně vymezen. Není tedy možné vydat jej v následujících případech, které se týkají:

- daňové, celní či správní oblasti
- odpovědnosti státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci
- majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, závětí a dědictví;
- úpadků, vyrovnání a podobných řízení;
-  sociálního zabezpečení;
- nároků z mimosmluvních závazků, pokud nejsou předmětem dohody mezi stranami nebo nedošlo k uznání dluhu nebo se nevztahují na peněžité pohledávky ze spoluvlastnictví.


Samotný návrh na vydání evropského platebního rozkazu je možné podat výhradně u soudu, který je věcně a místně příslušný podle nařízení ES č. 44/2001 (tzv. Brusel I.). Toto nařízení mj. říká, že pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, bude místně příslušný soud v místě, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Takovýmto místem plnění zmíněného závazku je v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, nebo v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány. Nejčastěji se setkáme s případem, kdy pravomoc a příslušnost soudu bude dána bydlištěm žalovaného. V případě pochybností lze místně příslušný soud nalézt prostřednictvím formuláře dostupného zde http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/epo_courtsJurisd_cs.htm .


Forma evropského platebního rozkazu je stanovena formulářem dostupném na stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/epo_form1_cs.jsp?countrySession=16&txtPageBack=epo_filling_cz_cs.htm). Návrh lze podat jak v listinné, tak v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem. V návrhu je nutné zejména uvést jména a adresy stran a případně jejich zástupců; název a adresu soudu, ke kterému se návrh podává a žalobní důvod, včetně popisu okolností, kterých se žalobce dovolává jako základu nároku a případného příslušenství. Nezbytnou součástí je rovněž popis důkazních prostředků, které mají za úkol jednoznačně (tedy bez jakýchkoliv pochyb) podpořit žalobcovo tvrzení. Například při uplatňování peněžních nároků v dodavatelských vztazích jsou těmito důkazy objednávky, dodací listy, faktury, výzvy k zaplacení částky, uznání nároků a podobně. V návrhu musí žalobce rovněž prohlásit, že poskytnuté informace jsou podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí pravdivé a že si je vědom toho, že jakékoli úmyslné nepravdivé prohlášení by mohlo vést k odpovídajícím sankcím podle právních předpisů členského státu původu. S tímto prohlášením je spojen i fakt, že soud nenařizuje jednání, nezkoumá existenci nároku, spoléhá čistě na prohlášení žalobce. V neposlední řadě je nutné uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek za řízení o evropském platebním rozkazu a za běžné občanské soudní řízení, které následuje v případě podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu v členském státě, dohromady nepřevýší soudní poplatky běžného občanského soudního řízení bez předchozího řízení o evropském platebním rozkazu v členském státě, který je příslušný k řízení o evropském platebním rozkazu. Došlo-li by k vymáhání pohledávek prostřednictvím evropského platebního rozkazu před českými soudy, činil by soudní poplatek, v souladu s českou právní úpravou, 4 % vymáhané částky.  Návrh lze podat jak v listinné podobě, tak v podobě elektronické opatřené elektronickým podpisem.


Soud má vydat evropský platební rozkaz co nejdříve, obvykle do 30 dnů od podání bezvadného návrhu, přičemž doba, kdy je návrh doplňován, opravován či měněn na základě výzvy soudu, se do lhůty nezapočítává. Již z  dikce vydání evropského platebního rozkazu „obvykle do 30 dnů“ je patrné, že lhůta není pro soud nikterak závazná.


Po vydání evropského platebního rozkazu musí být tento doručen žalovanému. Pravidla doručování se řídí vnitrostátním předpisy, avšak za dodržení minimálních podmínek stanovených nařízením č. 1896/2006, které však, nutno dodat, obsahují širší možnosti doručení takového platebního rozkazu nežli naše vnitrostátní úprava, kde je doručení možné toliko do vlastních rukou. Po doručení evropského platebního rozkazu má žalovaný právo se do 30 dnů odvolat – tedy podat odpor, který nemusí jakkoli odůvodňovat. Postačí, když žalovaný v odporu zcela jednoduše uvede, že nárok popírá. Pokud žalovaný podal ve stanovené lhůtě odpor, pokračuje řízení o nároku před příslušnými soudy členského státu, v němž byl rozkaz vydán. Průběh řízení se poté bude řídit předpisy občanského soudního řízení. Žalobce má však právo již v návrhu na vydání evropského platebního rozkazu sdělit soudu, že nesouhlasí s převedením věci do běžného řízení v případě, že žalovaný podá odpor. V takovém případě bude řízení v případě podaného odporu bez dalšího skončeno.
V případě že žalovaný nepodá proti navrženému evropskému platebnímu rozkazu odpor soud, který evropský platební rozkaz vydal, jej automaticky prohlásí za vykonatelný a potvrzení o vykonatelnosti zašle spolu s evropským platebním rozkazem žalobci. Evropský platební rozkaz vybavený touto doložkou je vykonatelný v ostatních členských státech. Odpadá tím zdlouhavé řízení týkající se uznání rozhodnutí před nařízením jeho výkonu ve státě, v němž bude probíhat výkon rozhodnutí. Režim výkonu rozhodnutí se poté bude řídit vykonávacími (exekučními) předpisy státu, na jehož území se bude výkon probíhat.


Účelem zavedením řízení o evropském platebním rozkazu tedy je zejména:

1. zjednodušit a urychlit soudní řízení týkající se nesporných peněžních nároků v přeshraničních případech;
2. snížit náklady nutné k jejich zpracování i projednání;
3. umožnit volný pohyb evropských platebních rozkazů ve všech členských státech stanovením minimálních norem, díky jejichž dodržování je zbytečné zahajovat v členském státě výkonu jakékoli řízení před uznáním a výkonem.



Závěr

Řízení o evropském platebním rozkazu se zavádí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek na určitou částku, jež jsou splatné v době, kdy je podán návrh na vydání evropského platebního rozkazu. Jeho účelem je zavedení snadného, efektivního a nenákladného řízení o vymáhání pohledávek v případech kdy je bydliště (sídlo) žalobce odlišné od bydliště (sídla) žalovaného. Zavedením formulářové podoby žaloby se do velké míry usnadňuje žalobcova práce, který nadto není povinen do příloh žaloby přikládat důkazy na podporu svých tvrzení a soud se spokojí s prostým prohlášením žalobce, že veškeré informace, které uvádí, jsou pravdivé. Samotnému žalovanému je však, na druhé straně, poskytnuta možnost na evropský platební rozkaz reagovat blanketním odporem, který řízení od počátku ruší a není li uvedeno jinak, přesouvá jej do klasického soudního řízení před soudem. Jednou z nejpodstatnějších výhod již vydaného evropského platebního rozkazu je možnost žalobce podat, bez dalšího, návrh na jeho výkon v kterémkoliv státě Evropské unie.


Autor: Mgr. Martin Sýkora
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde je vedoucím projektu www.uschovy.cz a dále se zabývá zejména obchodním právem, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem.