Nekalé podnikání bývalých zaměstnanců 1. díl

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 9. 4. 2010 14:24 | Přečteno: 10577X

V praxi jsme se již několikrát setkali se situací, kdy bývalí zaměstnanci začali podnikat ve stejném oboru jako jejich bývalý zaměstnavatel nebo nastoupili ke konkurenční firmě nebo si ji sami či prostřednictvím třetí osoby založili. Samozřejmě nelze automaticky předpokládat, že takoví zaměstnanci zneužívají know how a obchodní tajemství svého bývalého zaměstnavatele nebo se dopouštějí jiné nemalé činnosti. Tento článek má  nastínit jak se ovšem případné nekalé činnosti bránit či jemu předejít.

Prevence nekalé činnosti
Zákoník práce se snaží toto konkurenční jednání omezit formou konkurenční doložky, nicméně ta je, jak už jsem jednou na toto téma psal, dosti neúčinným nástrojem (viz článek Zákaz konkurence I. – zaměstnanci).
Zaměstnavatel tak by měl přistoupit k několika preventivním krokům, zejména:
a) mít dostatečnou právní úpravu definice citlivých informací, know how a obchodního tajemství;
b) mít dostatečnou právní úpravu sankcí pro zneužití chráněných informací;
c) chránit fakticky citlivá data;
d) vymezit právně dostatečně nekalou činnost a zejména sankce;
 

Projevy nekalé činnosti bývalých zaměstnanců
Ne vždy se ovšem při odchodu zaměstnanců bude jednat o nekalou činnost a může se jednat pouze o „vlastní konkurenční podnikání“ bez jakýchkoliv protiprávních projevů. Každý má právo podnikat, a pokud se rozhodne podnikat ve stejném oboru, tak to automaticky neznamená nekalou soutěž. Jsem naopak přesvědčen, že větší konkurence podněcuje vývoj a zvyšuje kvalitu služeb.
Pokud nicméně opravdu bývalí zaměstnanci hodlají zneužívat obchodní tajemství a podnikat způsobem, který je nekalou soutěží, pak projevy jsou většinou následující:
a) využití nikoliv veřejné databáze dodavatelů a odběratelů = porušování práv k databázi dle § 88 a násl. autorského zákona;
b) přetahování zaměstnanců – nekalá soutěž tzv. generální klauzule dle § 44 obchodního zákoníku;
c) šíření informací o problémech vaší firmy u dodavatelů a odběratelů = nekalá soutěž zlehčování dle § 50 obchodního zákoníku;
d) podobnost názvu obchodní firmy, internetových stránek, loga, ochranné známky, reklamních sloganů apod. – nekalá soutěž nebezpečí vyvolání záměny a parazitování na pověsti dle § 47 a 48 obchodního zákoníku, event. zásah do práv z ochranné známky;
 

Obrana proti nekalé činnosti
Jaká je tedy obrana, když zjistíte, že zaměstnanci začali podnikat a vám konkurovat nebo přešli ke konkurenční firmě a dopouštění se protiprávního jednání?
Je třeba z obchodního a právního hlediska udělat několik kroků:
a) monitorovat činnost bývalých zaměstnanců;
b) okamžitě upevnit vztahy s dodavateli a odběrateli formou mimořádných slev či nadstandardních služeb;
c) upozornit dodavatele a odběratele, že konkurenční firma může zneužívat obchodní tajemství a že činíte právní kroky za účelem zabránění nekalé soutěže, což může mít za efekt obavy vašich dodavatelů a odběratelů z následné neschopnosti plnit případné závazky konkurenční firmou. Zde je nutné upozornit, že musíte mít zcela dostatečné důkazy pro takové tvrzení, jinak byste se mohli naopak vy dopustit nekalé soutěže;
d) upozornit bývalé zaměstnance na jejich povinnost mlčenlivosti, na hrozbu žaloby pro nekalou soutěž - §  51 porušování obchodního tajemství a nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákona,
e) pokud by ani předchozí kroky nepomohly, pak je nutné podat žalobu na nekalou soutěž s předběžným opatřením, případně trestní oznámení, pokud by nekalá soutěž byla zcela zjevná a měla zásadní následky pro existenci vaší firmy.
 

Závěr
Společnost, jejíž zaměstnanci začnou po ukončení pracovního poměru jí konkurovat, by měla zejména ještě v době jejich zaměstnávání přijmout shora preventivní opatření a následně po jejich odchodu se snažit omezit jakékoliv negativní dopady především po obchodní stránce.
Je třeba vždy ale mít na paměti, že ne každé podnikání bývalých zaměstnanců nebo jejich působení u konkurence je nekalou činností. Pokud k ní dojde, pak je nutné postupovat dostatečně razantně a rychle, aby ztráty byly co nejnižší.
 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa, email: jansa@lawyer.cz
Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT v odborném časopise IT Systems a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.