Cybersquatting a jeho podoby

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 22. 9. 2008 17:19 | Přečteno: 11653X

Naše advokátní kancelář se neustále ve své praxi setkává s případy doménového spekulantství – cybersquattingu. Tento cybersquatting může mít několik podob a je veden vždy snahou po dosažení zisku ať již prodejem domény osobě vůči níž je mířeno spekulantství nebo konkurenčním nekalosoutěžním jednáním, zejména parazitováním na pověsti. Následující článek by měl poskytnout základní informace o těchto nekalých praktikách, které se v prostředí internetu stále objevují.

Co je cybersquatting?

O cybersquattingu jsme již na našich stránkách psali, a to v článcích Cybersquatting? Červená spekulantům! (1. díl) a v Cybersquatting? Červená spekulantům! (2. díl).

Cybersquattingem se rozumí spekulativní registrace doménového jména, a to např.:

a)   shodného s obchodní firmou, názvem výrobku nebo ochrannou známkou jiné osoby, a to s jakoukoliv koncovkou, např. .cz, .com nebo . net;

b)      zaměnitelného s obchodní firmou, názvem výrobku nebo ochrannou známkou jiné osoby, kdy podobnost bráno z pohledu běžného uživatele internetu je evidentní;

to vše s cílem získání jakéhokoliv majetkového či nemajetkového prospěchu na úkor jiné osoby.

Spekulanti se svým jednáním dopouštějí několika porušení právních povinností. Jejich jednání tak často představuje:

a)      porušení práv k obchodní firmě (§ 12 obchodního zákoníku);

b)   porušení práv k ochranné známce (§ 8 zákona o ochranných známkách);

c)       vyvolání nebezpečí záměny (§ 47 obchodního zákoníku);

d)      parazitování na pověsti (§ 48 obchodního zákoníku);

 

V určitých závažnějších případech může dojít k naplnění některých podstat trestných činů jako např. dle § 150 trestního zákona - porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu.

 

Cybersquatting jakožto spekulativní registrace doménového jména tak brání jiné osobě v plnohodnotném způsobu její internetové prezentace. Takový stav lze považovat v souladu s judikaturou za nekalosoutěžní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěže a za parazitování na pověsti (např. rozhodnutí Městského soudu v Praze 32 Cm 55/2005, který byl potvrzen Vrchním soudu v Praze). Stejně tak lze o spekulativní registraci uvažovat i tehdy, pokud pod spornou doménou dlouhodobě nejsou umístěny žádné internetové stránky a prezentace. Proto bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (např. ve známém rozhodnutí Telstra Corporation Ltd. v. Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003) konstatováno, že dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména je jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména.

 

 

Podoby cybersquattingu

Cybersquatting má v praxi několik podob:

a)     cybersquatting v užším slova smyslu – registrace domény shodné či podobné s obchodní firmou či ochrannou známkou jiné osoby. ;

b)    domain grabbing – jde o hromadnou registraci shodných či zaměnitelných domén s tzv. blokačním úmyslem;

c)       typosquatting – jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jako příklad lze uvést www.gogle.cz nebo www.seynam.cz ;

d)    trademark infrigement – jde o cílenou spekulativní registraci doménových jmen shodných a zaměnitelných s názvem ochranné známky;

e)     plánovaný či předběžný cybersquatting – jedná se předvídání určité skutečnosti, kdy spekulant spoléhá na to, že dojde k určité skutečnosti a pak bude z této situace těžit. Příkladem může být registrace domény www.benedictXVI.com, kdy američan Roger Cadenhead, si před volbou nového papeže v roce 2005 zaregistroval šest domén s pravděpodobnými jmény nového papeže, vycházeje z posledních jmen papežů za několik století

 

Spekulanti se spoléhají na to, že dotčená osoba nebude chtít podstupovat náročné soudní či arbitrážní řízení a že raději si doménu od spekulanta koupí. Spekulant dobře si uvědomuje, že držením domény tak brání zvyšování obratu zájemce o „svou doménu“ (zejména pokud zisk plyne firmě z internetového prodeje) a že druhá strana by musela vynaložit nemalé částky a rovněž obětovat spoustu času soudnímu či arbitrážnímu řízení. Nicméně takové jednání ve prospěch spekulanta je někdy naprosto neodpovídající, zejména pokud cybersquatter požaduje vysoké částky za převod domény.

Spekulant by si měl tak být vědom, že doménový spor by prohrál, že by hradil nemalé náklady právního zastoupení a případně náhradu škody v podobě ušlého zisku a že ne vždy daná doména je pro podnikání dotčené strany to nejpodstatnější. Navíc bývají tyto domény často neprodejné, jelikož osoba, která by takto registrovanou doménu od spekulanta chtěla nabýt, mohla nakonec přijít v důsledku předběžného opatření o možnost doménu užívat, a to do doby ukončení doménového sporu.

 

Ve Spojených státech platí již několik let zákon na ochranu spotřebitele před cybersquattingem. U nás se tyto situace řeší obranou danou ustanoveními proti nekalé soutěži.

 

f)       Reverse Domain Name Hijacking neboli doménový únos – jedná se o neoprávněné útoky konkurence či jiných subjektů na užívání domény oprávněným subjektem, event. s cílem získat soudní cestou konkrétní doménu. S tímto negativním fenoménem jsme se již několikrát v praxi setkali a pobažujeme jej za velmi nebezpečný. Snahou těchto osob je paralyzování konkurence v jeho podnikatelské činnosti. Postup je vždy stejný, kdy osoba mající shodné či podobné jméno firmy nebo ochranné známky se snaží prostřednictvím tzv. předběžného opatření poškodit a znemožnit podnikání jiné osoby. Předběžné opatření soudu směřuje k zákazu užívání domény a je okamžitě předběžně vykonatelné bez ohledu na jeho protiprávnost. Spekulant spoléhá na to, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření vycházet pouze z důkazů předložených spekulantem, přičemž soud musí rozhodnout do 7 dnů aniž by kontaktoval žalovanou a nakonec i poškozenou stranu. Spekulant se snaží tak paralyzovat konkurenci, ať už s úmyslem opravdu získat doménu nebo s cílem za určitou sumu vzít zpět žalobu, a tím i zrušit předběžné opatření. Posledním veřejně známým případem je spor o doménu www.kariera.cz. Jestliže napadený subjekt podá odvolání proti předběžnému opatření, pak trvá odvolacímu soudu i několik měsíců než nezákonné předběžné opatření zruší. V takových případech lze doporučit přesné  mapování vzniku škod (vč. ušlého zisku), které jsou následně uplatněny soudně a samozřejmě snahu o obranu v jakékoliv legální podobě od podání žaloby na náhradu škody až po podání trestního oznámení. Tito spekulanti by si měli uvědomit, že takové útoky mohou se nakonec obrátit proti nim a poškodit tak výrazně jejich dobré jméno a naopak poškozená strana by měla okamžitě přijmout opatření v obchodní rovině jak tento konkureční nezákonný útok odvrátit. Na druhé straně by měli soudci pečlivě taková předběžná opatření zvažovat. Samozřejmě že ne každá žaloba směřující k získání doménového jména musí být tímto neoprávnéným pokusem o doménový únos, ale může být žalobou proti osobě, která nebyla v dobré víře při registraci domény.

 

 

Závěr

Cybersquatting má v prostředí internetu několik podob a všechny mají společného jmenovatele, kterým je zlá víra a snaha o majetkový prospěch. Na otázku zda se lze úspěšně bránit spekulantům lze odpovědět jednoznačně že ano, jelikož již několikrát jsme pro naše klienty úspěšně získali doménu, na kterou měli právo a stejně tak jsme úspěšně řešili cybersquatting v podobě Reverse Domain Name Hijacking. Doménoví spekulanti by si měli být vědomi, že nejsou neohrozitelní a že právo poskytuje dostatek prostředků proti těmto nekalým praktikám na internetu.

 

Autor: JUDr. Lukáš Jansa

Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, problematikou domén a doménových sporů a pracovním právem v IT podnikání.